Réžia:
Jiří LehovecScenár:
Jiří CirklKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Karel Meister st., Vlastimil Hašek, Karel Vochoč, Kamil Bešťák, Vladimír Čech st., Jana Andresíková, Zdena Bittlová, Nora Houfová, Traute Senze (viac)Obsahy(1)
Známý dokumentarista Jiří Lehovec si výjimečně odskočil i k hranému filmu. V okupačním dramatu Mykoin PH 510 vyprácí o skupince českých vědců, kteří v odlehlé továrničce zkoumají, jak by se co nejsnáze mohl začít vyrábět životně důležitý penicilin - dlouho se však nedařilo přijít na tu jedině správnou plíseň, která slouží jako základ... Poselství je jednoznačné: navzdory nepříznivým podmínkám se tuzemští badatelé dokáží udržet na světové špici. Sympatické je civilistní ladění s věrohodnými portréty jednotlivých protagonistů a absence vedoucí úlohy komunistické strany. Mezi vědce nepronikla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (27)
Pro někoho možná dost odborné, ale bylo to podáno velmi zajímavě, takže ani my, kteří jsme nikdy nedměli chemii v lásce, jsme jistě u televizní obrazovky vydrželi sledovat, jakým způsobem je možno najít nové léčivo, které zachraňuje milióny lidských životů. V dnešní covidové době zvlášť aktuální. A závěrečné zdůraznění, že jsme bývali ve výrobě léčiv na předním světovém stupínku, je zcela na místě. Možná, že naši vědci nové léky nacházejí, ale moc se o tom neví a přednost mají kšefty. ()
Husté. Asi jsem nikdy neviděl film z šedesátých let, který by nepropagoval socialismus. Tady se jedná (teda až na závěrečnou socialistickou vsuvku) o děj z druhé světové války. O tom jak zlaté české ručičky penicilin "vynalezli". V uvozovkách, protože v podstatě jen okopčili už hotový lék, který vymysleli angláni, ale přijít na výrobní proces není jako práce s buzolou. Drama do poslední minuty, zajímavé herecké obsazení, čtyři hvězdičky drahoušku! ()
Pro mne nezapomenutelný snímek. Před více než padesáti lety bylo velkou událostí, když se ve filmu objevila rodačka z našeho města a moje sousedka Jana Andresíková. Bylo to její první účinkování ve filmu. Ve městě se udělala velká reklama a kino bylo při premiéře narvané k prasknutí. Byli tam taky její rodiče, všichni sousedé z ulice a samozřejmě taky já. Její role německé asistentky byla sice nevelká a negativní, ale zapamatovatelná. Celý film byl obsazen méně známými herci a natočen způsobem téměř dokumentárním. Laboratorní postupy při objevování Flemingem již před válkou objeveného penicilínu byly vědecky popisné a celkem věrně natočené podle skutečné události. S potěšením jsem si ho po čase připomněla. ()
V tomhle hraném dokumentu z prostředí české mediciny během 2.světové války se odehrává docela strhující příběh nad objevováním nevyhnutně důležitého penicilinu, způsoby jeho získávání i léčby pomocí něj. Současný člověk si už ani moc neumí představit, jaká to musela být doba, kdy se mnohokrát důležité informace pronášely mezi některými státy velmi pomalu a ještě i rozvoj mediciny mohl v něčem záviset od politiky. Velká poklona českým vědcům, kteří dokázali za půl druhého roku a za těžkých podmínek objevit penicilín na základě pouze jednoho článku o převratném objevu z Anglie a díky staré dostupné literatuře o plesních a houbách. Hodně zajímavé a poučné. Ovšem absolutní happyend se nekoná, po celou dobu má na hlavní dějovou linku o trpělivých vědcích a lékářích vliv nebezpečí 2.světové války, která zuří v pozadí celého příběhu... Líbil se mi způsob natočení s dokumentárním komentářem v podání Luďka Munzara a hranéno vizuálu s obsazením až na výjimky (Vlastimil Hašek) neznámými tvářemi do role vědců. Jinak jeden z mála černobílých filmů, kde jsem si opravdu říkal, že by nevadilo, kdyby byl natočen barevně. ()
Film jsem viděl poprvé v sedmdesátých letech, a stále jsem čekal, kdy ho budou opakovat. Že to bude trvat skoro 40 let bych nečekal, už jsem ani nedoufal. Rád jsem si připomenul některá svěží místa, například prvotní sběr plísní - jak zřízenec házel do pytle kdeco co mu přišlo pod ruku, zatímco odborný asistent s péčí vědce pracoval přísně selektivně. ()
Reklama