Deväťdesiate

Je to těžké, překonat vlastní ego, ale musím - musím se Jonah Hillovi omluvit. Měl jsem ho vždycky za otravného sráče, na kterého se ve filmech pro jeho trapnost a nevtipnost skoro nedá koukat... a teď překvapeně zjišťují že on je to velice schopný scénárista a režisér. že on v té hlavě přecejen něco má. Jeho chytlavé vzpomínání na vyrůstání v devadesátkách má kupodivu slušné koule ukázat i ty ne zrovna mainstreamové aspekty reality, a přitom nezneužívá k nudnému kýči ani tu poetickou nostalgii za retro prostředím, ve kterém jsme všichni vyrůstali (byť u nás jen částečně, když tu v duších lidí pořád ještě dohnívaly zbytky komunismu). (30.03.2020)

(8.5/10). Musím říct, že jsem takový granát ani ve snu nečekal.. Kor od toho tlouštíka z Vlka z Wall Street a Jump Street.. Ukázal nám, že mu jde jak za režijním křeslem, tak se scénářem. Musím konstatovat, že měl Jonah taky obrovské štěstí s obsazením hlavního hrdiny.. Protože on je neskutečný.. Roztomilý úsměv a přece to hraje jak pán.. Topovka. (23.06.2020)

Jonah Hill v režisérské roli je pro mě po shlédnutí tohoto díla velmi milým překvapením. Devadesátky jsou jako zjevení, těžko budete hledat podobný film. Nebojím se toto dílko považovat za nejsvěžejší vítr na filmovém plátně za poslední roky. Film originální po formální i obrazové stránce. Zároveň působí maximálně autenticky. Mám z toho dokonce pocit, že se Jonah dostal mnohem hlouběji do intimity a mysli člověka, který vyrůstal v 90. (sice tohle je Kalifornie a já vyrůstal na české vesnici a mnohem nudněji:), nicméně i tak jsem se do toho uměl dost vžít). (28.10.2019)

Není to netypické, že herci zkouší režírovat. Prostě si chtějí zkusit, jaké je to být na opačné straně kamery. A občas z toho vylezou dobré filmy, a občas z toho vylezou filmy o kterých už nikdy neslyšíme. Jonah Hill se svým debutem rozhodně patří do první kategorie, a to co se svou prvotinou předvedl je opravdu velmi dobrá práce. Hill je jako režisér velmi přesný a krásně prodává postavy a dobu. Každá postava doslova dýchá a během pár minut chápeme, proč jedná tak jak jedná. Může za to, velmi přesný scénář, kterým mě Hill dokazuje, že má do budoucna co nabídnout. Film hodně stojí na postavách a jejich hercích, kteří jsou správně přirozený a uvolněný. Sunny Suljic hraje parádně a během pár minut si mě získal. Na-kel Smith má velmi vděčnou roli a zahrál jí moc dobře. Olan Prenatt si krade spoustu okamžiků pro sebe a jeho výkon se mi líbil. V menších rolích mě dost potěšil Lucas Hedges a Katherine Waterston. Celkově se mě líbila přirozenost, upřímnost a opravdovost, která z filmu sálala. Navíc ke konci je to dost dojemný, což jsou další plusové body. Devadesátky jsou hodně dobrý film, a byla by škoda ho minout. (03.09.2019)

Jonah Hill se z otloukánka v potrhlých amerických komediích pro teenagery vyhoupl nejen k hereckým výšinám, svým režisérským debutem si zasluhuje také tento filmařský post. Mid90s je totiž ohromně procítěné drama, které nesmí uniknout žádnému milovníku svobody “kalifornského léta” a hlavně skateboardingu, ke kterému já osobně vzhlížím už odmalička. (21.01.2019)