Jak jsem vyhrál válku

Budu se muset někdy podívat znovu, podezírám tento film totiž z toho, že je mnohem geniálnější, než jsem si stihla kvůli hektické situaci během sledování všimnout. Jestli je tomu skutečně tak, tak mě jistě někdy osud nasměruje k dalšímu promítání. Přijde mi úsměvné, jak se člověk (tedy aspoň já) o filmu dozvídá hlavně kvůli Lennonovi, a přitom on se tam, kluk jeden ušatá, jen tak lehce ochomýtá, k sólo umístění na plakátě zcela neadekvátně. (21.01.2012)

Knihu jsem četl a náramně jsem se u ní bavil. Také proto jsem šel do tohoto filmu, avšak nevím co si o něm mám myslet. Z knihy toho zde moc není, což je podle mě škoda, protože by to mohlo dopadnout o poznání lépe. Takhle je to akorát něco co mi vzdáleně připomínalo Monty Pythony, nebo spíš jejich slabý odvar. Ale na obhajobu filmu musím podotknout, že jsem párkrát zasmál, takže svým způsobem to účel splnilo. (29.08.2009)

.. natočeno podle naprosto skvělého románu .. Patrick Ryan : _ Jak jsem vyhrál válku _ ... snad nejlepší knižní válečná satira, která kdy spatřila světlo světa ... (samozřejmě spolu s naším Švejkem) ... ... ... u knihy jsem se řezal smíchy od začátku až do konce .. ale tady uznávám, že přenést toto dílo na plátno byl úkol téměř nesplnitelný .. přesto to má občas místa genialitě knižní velmi podobná ... (27.11.2010)

Fůů, dost se divím, že se neučíme jméno hrdinného poručíka britské armády Ernesta Goodbodyho v hodinách dějepisu a beru to jako další velké selhání našeho školského systému, protože většího znalce vojenské taktiky, aby svět pohledal. Jeho cílevědomost neznala mezí, jeho odvaha hranic, všechny rozkazy vykonával s plnou vervou a úsměvem na rtech, culil se, když drhnul podlahu, pískal si, když sbíral odpadky a nahlas si zpíval při čištění latrín, to vše pod pohrůžkou vražení násady od koštěte kamsi, když se nepřestane tvářit tak blaženě. Tento chrabrý muž dobyl horu Šišák, se svou četou neohrožených Mušketýrů se dostal až do Tunisu, triumfoval na Montepicu, sám se na člunu vydal koupit most přes řeku Rýn za padesát liber v hotovosti a jedenadvacet tisíc dvěstě na dobírku ve splátkách na čtyři roky. Přestože byl postupně zajat namátkou Araby, Poláky, Italy, vlastními Brity a nakonec i Němci, tak neztratil nic ze své pověstné chrabrosti a morální zásadovosti, to i přes to, že se mu vojáci z vlastní čety za zády bratříčkovali s povolnýma Němkama a chlastali první ligu. Já mu tedy za tyto služby v boji za krále a vlast pomyslně uděluji nejvyšší možné vojenské vyznamení, zaslouží si ho jako nikdo jiný. (12.10.2014)

Proboha, kde zůstal vězet britský humor? Takovouhle hovadinu udělat z knihy, která je vtipná a opravdu satirická. Marně jsem čekal na některou z mých oblíbených scén (trumfování se opilých plukovníků, výkup exkrementů od Arabů, nevěstinec...), leč dočkal jsem se trapného tlachání nesmyslně pobíhajících vojáků sem a tam s rádoby vtipnou vložkou návratu mrtvých zpět na scénu. Dobře, nechť vznikl úplně jiný film než je kniha, ale film zábavný a s gustem válku odsuzující. Tahle slátanina to ovšem není. Filmařský hnus! (23.04.2013)