Deň matiek

Přehlídka klišé. Tak třeba matka se dvěma syny a otec se dvěma dcerami, kteří se vyrovnávají se ztrátou partnera, dvě ségry, přičemž jedna svým texaským rodičům tají tmavšího partnera a druhá to, že je lesba anebo holka, co po letech najde svojí pravou matku. Ale přesto, že je to nenápadité a předvídatelné, se to Marshallovi podařilo seskládat do víc než přijatelného celku. Ne že bych se nějak nasmál, ale bylo mi u toho fajn. Zásluhu a tom má i výborné obsazení s nestárnoucí Jennifer Aniston na čele. 70% (20.04.2018)

V Americe je blaze, tudíž vše pro blaho mamin a jejich dětí. A Svátek scenáristů k tomu. Vypadá to totiž, že by jej scenáristický kvartet potřeboval. Jsou totiž naprosto vyždímaní. Sice jsem očekával přehlídku hysterčení, afektovaných výlevů, slzopudných i močopudných scén, a skutečně se mně toho dostalo měrou vrchovatou, ovšem záhadou je, proč ten scenáristický utrejch musel trvat trýznivé dvě hodiny. Garry Marshall, budiž mu země lehká, dělal vždy nekomplikované sračky, ovšem tohle je ultrasračka. A moc jí nepomáhá ani hvězdné obsazení, nemá totiž jak přijít s něčím, co by nezvládl i herec z telenovely. K mání jsou rozvedené, zadané i bohaté paničky a navrch jeden vdovec. Zpočátku to má vypadat, že mezi postavami není žádná provázanost, ovšem není tomu tak. Osudy postav se postupem času protnou. Ty, co se na začátku neměly rády, se začnou mít rády, ty, co se neznaly, se poznají a tak pořád, až se scenáristický kruh spojí v jeden dokonalý kruh, v němž se rasové a homofobní předsudky hází do koše a lidičky jsou mocinky šťastní, mocinky tolerantní a už je nikdy záchvat hysterie a depresivní stavy nepotkají. A nějak to celé souvisí s blížícím se Svátkem matek. Zdárně jsem nepochopil, proč se film tak jmenuje, když většina děje se odehrává před svátkem a v podstatě s ním ani extra nesouvisí. Film neobsahuje žádný vtip, tedy to, co by se za definici vtipu dalo pokládat. Když se nelze u filmu zabavit, zbývá jen vysoce korektní a naivně vystavěná senilní blbost, kterou neomlouvá ani účast Jennifer Aniston, Julie Roberts a Kate Hudson, ani to, že se jedná o poslední film Garryho Marshalla. Na tomhle počinu vážně není nic zajímavého a zábavného. 2/10 (25.04.2017)

Budu se opakovat, ale já prostě miluju tenhle typ filmů, kde sledujeme několik dějových linek, vícero lidí a některé se třeba prolínají, jiné ne. Mám to prostě ráda. Kamarádka mi onehdy povídá, jak to všechno stíhám, že ona se ztrácí, netuší, kdo je kdo, kdo je s kým, co, proč, jak.. Já to miluju :) A když je tam ještě tak skvělé obsazení, tak je to pecka. Mně se to moc líbilo. (08.08.2017)

Úplně chápu poselství tohoto filmu. Ale bože můj, takhle mě mozek ještě nebolel. To fyzicky hloupnete. Tvůrcům zřejmě takto promyšlený děj zabral celou pauzu na cigaretu. Nenapadá mě lepší příklad mainstreamového, hollywoodského přesládlého klišé, než je právě tento film. Ale aspoň to obsazení stojí za podívání. (10.06.2017)

Naprosto průměrný film, tři hvězdičky, třetí za ten karavan. Je vidět, že když se vezme plejáda slavných herců (já nějak nechápu, co na tý J. Aniston všichni vidí), nemusí z toho zákonitě vyjít něco mimořádnýho. Skoro celou první půlku mi to připadalo jako docela slušnej chaos, o ničem, pno zbytečných řečí a vaty. Pak se to trochu rozjelo, ale celkový dojem to už nikterak nevylepšilo. Zpočátku naprosto odpudivá prkenná teleshoppingová role J. Roberts dostala aspoň trochu smysl, i když poněkud násilně naroubovanej, až ke konci, kdy se nám to vůbec všechno krásně uzavřelo, vzalo, po letech shledalo, zaháčkovalo, a jistě jsou štěstím bez sebe dodnes. (11.03.2017)