Slepice a kostelník

Jeden z prvních komunistických agitačních filmů. Komunismus uznávám. Dovedl se postarat o lidi lépe než systém kapitalistický, který má sociální cítění rovné nule. Co mi na "komárech" vadí, jsou tyto propagandistické šmíry. "Přidej se k nám, všechno nám dej, budeme se mít líp." Víte, upřímně mě mrzí, že se pan Burian socialismu dožil. On ještě zažil první republiku a největší rozkvět Československa, který se kdy stal. Obdivuji, že v komunismu přežil tak dlouho. 1* za jeho roli. Přeci jen: Nebýt v tom filmu záškodníkem, celá ta tupá plichta by neměla o čem vyprávět. A režijní debut Lipského? Nevím, zda ho za to obdivovat, či odsuzovat. Ovšem bezdůvodně to určitě neudělal. (02.03.2018)

Asi nejhorší film Vlasty Buriana. Přemýšlím, co ho přimělo přijmout tuto roli. Chápu, že byl zatrpklý poté, co byl závistivci obviňován z kolaborace s nacisty, ale toto si snad nezasloužil. Protektorát se vůbec na lidech podepsal hodně, a to co poté následovalo v letech 1945 - 1948 (nemluvě o tom co bylo po roce 1948) bylo a navždy zůstane ostudou tohoto národa. Vlasta Burian byl bohužel jednou z mnoha a podle mně nevinnou obětí. Přesto za ten film nemohu dát víc než 2* a to už kvůli Burianovi dávám hodně. (06.03.2012)

V anotacích k tomuto snímku se můžeme z několika zdrojů dočíst, že jde o nejostudnější film s Vlastou Burianem. I když se může toto označení na první pohled jevit jako relativní, neboť aniž bych někomu vnucoval svůj názor, vůbec nejsem obdivovatelem československé prvorepublikové kinematografie a filmů s Vlastou Burianem nevyjímaje, po absolvování tohoto snímku je skutečně zřejmé, že nic horšího už Burian natočit nemohl. Má jít o komediální a odlehčený pohled na vznik a rozvoj vesnického JZD a o sametové vypořádání se s těmi, kteří si užitečnost družstva uvědomili až pozdě. Výsledkem je však taškařice s neuvěřitelně se pitvořícími herci, v čele právě s Vlastou Burianem, kdy úsměv na tváři vyvolává leda úroveň a výsledný efekt tohoto díla, nikoliv už samotný obsah a záměr tvůrců vytvořit vtipnou komedii. Režisér Oldřich Lipský naštěstí svou reputaci napravil pozdějšími komediemi, které se u nás staly kultem, pokud však jde o pomocného režiséra Jana Strejčka, který bývá uváděn jako spoluautor, ten se posléze ještě prezentoval pouze režijním podílem na televizním filmu z roku 1971 „Svatba Krečinského“ a pak se zcela po zásluze ztratil neznámo kam. Ale u filmu jsem se bavil výtečně, né že né:-) (23.11.2012)

Filmové JZD sice plní plán na 114,5 procenta, nicméně film samotný ho splnil s odřenýma ušima na padesát. Vlasta Burian, ať se o jeho angažmá říká cokoliv ("asi nejostudnější film," tvrdí distributor), je hlavním důvodem, proč Slepice a kostelníka vidět. Z obyčejné a doopravdy "za trest" role směšného záškodníka dokázal vykřesat docela štědrou dávku humoru a to se cení. Pokrytecké by také bylo nepřiznat, že celý film, ačkoliv bídně napsaný, je alespoň zručně natočený. Jinak samozřejmě jde o agitku se vším všudy včetně velkých portrétů Gottwalda a Stalina, brigádničení, stavby vodovodu a závěrečného přípitku na rozorávání mezí. (28.05.2016)

Spisovatel Jaroslav Zrotal se podepsal pod řadu komunistických agitek. Pod jeho perem vznikly náměty k filmům Železný dědek, Slepice a kostelník, Frona a Tažní ptáci. Sám vyrůstal v chudým poměrech, studia musel několikrát přerušit kvůli nedostatku financí, jednu dobu byl i nazměstaný. Snad právě zde vnikla touha po zajištění živobytí a jeho sympatie s ideou socialismu. Jeho scénář dostali do rukou dva mladičcí režiséři - jeden divadelní a druhý začínající. Vidíme tu dvojí Slovácko, to pravé s cymbálem u kterého srdce poskočí a to hrané v podaní českých herců. Kdyby soudruzi schválili na svou propagaci barevný materiál, měli bychom dnes velice cenný archivní materiál a nejeden folklorista by poskočil nadšením. Ta pestrá přehlídka slováckých krojů v doprovodu známých lidových písniček by měla větší cenu než kostrbatý příběh.Takhle máme jen podprůměrný film s tragickou postavou kostelníka, kterou po dlouhém hereckém půstu milostivě obdržel Vlasta Burian. Netřeba víc dodávat. (10.03.2015)