Tajemství hradu v Karpatech

85 % od desaťtisíc hodnotiacich a dve hviezdičky odo mňa. To si už zaslúži pozornosť. Tak som si Tajemství pustil pre pokoj v duši tretíkrát. Bohužiaľ. Nebudem sa o filme a mojich výhradách k nemu rozpisovať. Mám rád Vernea, Brdečku, Lipského a väčšinu z hercov. Ale keď to raz nefunguje, tak to nefunguje a bol by som sám proti sebe, ak by som tvrdil niečo iné. Asi je Tajemství výnimkou potvrdzujúcou pravidlo. (29.06.2011)

Po x-letech jsem se znovu podíval na Lipského ulítlou komedii z Karpat a s odstupem času na mě už tolik film nefunguje, jak tomu bylo dřív. Scénář obsahuje nejeden zajímavý nápad či humornou repliku, přesto mi však přišlo, že některé scény byly poněkud strnulé a dělané na sílu. Na druhou stranu ale nesmím opomenout pochválit nepřeslechnutelnou árii Salsy Verde a Švankmajerovu trikovou práci. Herecké výkony jsou výborné, i tak mě ale příběh prostě tolik neoslovil jak dříve. P.S. Velice rád používám při každé vhodné příležitosti spojení "být tajemný jako hrad v Karpatech", které již dávno zlidovělo. (08.01.2021)

Další z exluzivního vrhu superoriginálních a supergeniálních českých sci-fi komedií. Holt když se spojí fůra špičkových filmařů a herců, je výsledek zaručen. Nelze vymyslet nic výstižnějšího než připomenout dvě poznámky, které tady už zazněly - něco takového už pravděpodobně nikdy nevznikne a kdyby žil Oldřich Lipský v Americe, byl by legenda (to mimochodem platí pro desítky českých filmařů). (05.12.2004)

"Čortův hrad, tam strašá!" Zcela prdelózní čurina: ulítlá parodie se spoustou dobrých hlášek, vtipného přehrávání, praštěných nápadů... a zřejmě prapůvod mého odporu k operám (97 minut a z toho značná část nesrozumitelného jódlování - fuj!). Ubrat alespoň o polovinu toho zpěvavého kraválu, mohla bych přemýšlet o čtvrté hvězdičce. Zkušební test: "absolutně pozitivní... s negativním dopadem". 68% (31.01.2011)

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)