Upgrade

Podíl lidské práce ve fabrikách rok od roku klesá, což u manuálně pracujících budí oprávněné obavy. Technologie jdou závratným tempem kupředu, takže zanedlouho přijde doba, kdy továrny budou bez oken, protože stroje denní světlo nepotřebují. Náš hrdina naopak stále dává přednost vlastní hlavě a vlastním rukám. Jenže tvůrce tohohle béčka mu život dokonale zpřehází. Na jedné straně je to celkem decentní, na druhé nekompromisní, ač je cítit, že snímek stál s ohledem na podobné produkce pár šupů. Přesto je výsledek příjemným překvapením, chytře uchopeným a brzy velmi (děsivě) aktuálním. Dosud především scénárista (pro Jamese Wana) Leigh Whannell solidně zabodoval. Určitě bych každopádně přivítal víc emocí a vlastně i trochu jinak uchopil myšlenku, se kterou se chtě nechtě pracuje lehce povrchně. Cyberpunková zábava. (29.08.2018)

Black Mirror s vyšším rozpočtem a lepší technickou stránkou. Což je poklona. Temná sci-fi s brutálními akčními scénámi mám ráda, takže za mě spokojenost. Je obdivuhodný, co Whannel s omezenými možnostmi zvládl. Vytvořil funkční futuro svět, dodal dobré CGI i příběh, který místy i překvapí. Jen pro příště doporučuju najmout originál Toma Hardyho. (09.03.2019)

Vlastně nemám slov. Upgrade je cyber punk jako prase. Tvrdé sci-fi, které je chytré, v hlavní roli má herci, který by se tímto filmem měl objevovat jenom v těch největších filmových peckách (a vůbec mi nevadí, že je australskou kopií Toma Hardyho, diváci seriálu Querry ví sví) a hlavně s příběhem, který minutu co minutu může vybuchnout v obrovský kolotoč emocí, které divák nedokáže posbírat, ani kdyby se přetrh. A ještě s jednou chuťovkou, že ten výbuch nedokážete ani očekávat, natož předpokládat. Tak dobře napsané a natočené sci-fi a s tak dobrou atmosférou a hudební vsuvkou, jsem sakra dlouho neviděl. (23.12.2018)

„Teraz ti odpovie na všetky tvoje otázky.“ Prvých 40 minút trocha nuda plná revenge klišé (scény pred zločinom, krutý zločin, bezmocnosť a neochota polície, prehnitý systém, zotavovanie hrdinu, identifikácia vrahov). Len občas je to oživené drobnosťou (zaujímavo premyslený svet blízkej budúcnosti, žeby trocha ako Zvláštne dni od Bigelow?). Akonáhle ale nad hlavnou postavou prevezme kontrolu Stem, začne to byť jazda, pri ktorej som si viackrát hovoril užasnuto „wow!“. Bohužiaľ, tieto parádne scény sú striedané scénami, v ktorých stagnuje tempo a otravuje nás (a hrdinu) policajtka, bez ktorej by som sa zaobišiel. Tempo brutálne zdržujú aj nevierohodné morálne konflikty hrdina vs. Stem, kedy si chlapík neustále sťažuje na Stemovu amorálnosť a pritom je každému jasné, že ho jednak potrebuje a jednak sa CHCE pomstiť, čiže je to len blbá omáčka, aby sa natiahla minutáž (a aby nebol hrdina za úplnú sviňu). Nemalým plusom je naopak nekompromisnosť v krvavých scénach. Do tohto druhu filmov pritlačenie na pílu patrí, inak to nie je ono. Neprekvapilo ma odhalenie identity ústredného gaunera; vedel som to o ňom takmer od prvej chvíle, čo sa objavil na scéne (+ som dokonca aj poznal dôvod, pre ktorý sa rozhodol tak, ako sa rozhodol). Potešil záber na zvončeky s menom „J.Wan“. (19.09.2018)

Sugestivní akční scifi jízda, kterou Leigh Whannell skutečně upgradoval z B kategorie. Copak o to, režírovat umí, jeho scénář ovšem vykazoval jakési naivní vibrace, na něž dával zapomenout perfektně obsazený Logan Marshall-Green, který do své kreace muže s tělesným handicapem dal tolik potřebný cit i (humorný) nadhled. Následky nové technologie vpravené do lidského organismu v podobě revolučního chipu se speciálními funkcemi komunikace s jeho nositelem mně nepřišly až tak inovativní, kdyby k nim režisér nepřistoupil po svém a stylově. Nejvíc mě fascinoval uplatněný novodobý styl kontaktních bitek. Film má nezanedbatelný detektivní ráz. Pátrá se totiž po vrazích přítelkyně hlavního hrdiny. A můžete se těšit na pikantní krvavost i hezký, barevně vyvedený vizuál. Oproti tomu výpravnost není nikterak okázalá, pár záběrů města budoucnosti z ptačí perspektivy asi nikomu nepodlomí kolena. Závěr je dopředu čitelný, ne úplně doladěný. Herec v roli vědce byl snad nalezen v gay klubu, byl otřesný. Dobrý rytmus filmu ničemu nebrání, dokonce ani tomu si v dramatických okamžicích zavtipkovat na účet tvůrčího parťáka Jamese Wana, při troše pozornosti lze objevit jeho jméno na zvoncích domu, kam se hrdina ubírá. Béčkový nádech a určitá naivita, co prostě film má, může vadit, navíc se to celé moc komerčním sexappealem neholedbá. Festivalový ráz poměrně převyšuje nad klasickou kino podívanou. Nejsem tedy úplně přesvědčený o tom, že mé příští kroky do kina by zrovna vedly na tento film. Je tedy poněkud specifický ve svém žánrovém řazení a každý z něho neomdlí úžasem. 7/10 (08.09.2018)