Ženská na vrchole

zdlouhavé,nevtipné a plné všech vánočních klišé na které si jen divák vzpomene.Přitom je tu dost herců,kteří dokáží nejen hrát,ale i být vtipní,ale to by k tomu museli mít lepší scénář.Tam se ale trojice scénáristek (přičemž jedna z nich to celé rovnou i zrežírovala) rozhodla že divák chce na vánoce jistoty a tak mu dala všechno co už viděl 1000x jinde.Snad jen to prostředí je opravdu fajn...40% (02.05.2020)

Nudné, šablonovité, naivní, debilní. Další důkaz toho, že naše kinematografie je totálně v prdeli, nebo si o Českém divákovi musí myslet, že je úplně vylízanej, nebo má v hlavě totálně nasráno. Chtěl bych vidět kdo z lidí vyjde s rodinou z cinestáru, nechá tam 1000 Kč za 4 lístky litr coly a velkej popcorn a je spokojenej s tím co ve filmu viděl. Já po 15ti minutách doma mlátil hlavou do zdi. Od 16 minut jsem přesně věděl, o čem to bude a jak to skončí. Prostě Bezva ženská na krku v Tatrách. Jen ještě debilnější. Ale co Dejdar a spol si udělali krásnej výlet do neméně krásnejch Tater zdarma a přitom tam spíchly "oddechovou jednohubku, o proti které jsou Snowboardácí nezapomenutelná kultovka. (03.05.2020)

Tak tohle byl opravdu vrchol: nevkusu. Ne, nezasmál jsem se. Ano, snažil jsem se pochopit, proč to nejde. Česká romantická komedie je v nehorázné křeči. Na bizarním vrcholu je spíš režisérka a scénáristka Lenka Kny, která předvádí zoufalý sled divných scén. Jejich část ještě dává docela smysl. Anna Polívková, majitelka pražské biokavárny, se nechá přemluvit, aby na Vánoce se synem (tatínek samozřejmě chybí) vyrazili do Tater. Doma zůstává její starostlivá matka, otec-psychiatr a teta, která vlastní kliniku plastické chirurgie. Neustále se k téhle trojce – a pak i čtyřce (!) – vracíme, a zatímco oni zdobí stromeček nebo dumají, zda za dcerou (ochranitelsky) nevyrazit, my přemýšlíme, proč tahle linie nikam nesměřuje. Ač jsou Polívka nebo Preissová docela fajn, tahle část je totálně mimo. Ale zpět na hory. Shodou (pitomé) náhody se matka (která se těší na masáže a litry šampaňského) se synkem ocitají v horské chatě Samota, které velí nerudný záchranář Martin Dejdar se svou dcerkou, které pravidelně navštěvuje sukničkářský bratr. No, jak tohle asi dopadne? Slovenské pohoří, které obývají prakticky samí Češi, je krásné, ale tvůrci z něho moc nevyždímají. Raději nám ukazují střet bioveganky s horským křupanem, který raději konzervy a špek, opatrné matky s dobrodruhem (po konfliktu je vždy klid, jakoby se nic nestalo), a když pak Dejdar zničehonic vezme do ruky saxofon a vypálí romantickou melodii, Polívková ztuhne a evidentně zvlhne. A otočí. Vážně! A divák se tak může „těšit“ na momenty, kdy se dosud zahořklý Dejdar snaží působit svůdně. To je další bizár. Polívková hrát umí, ale tady jen drmolí nesmyslné věty nebo se ztrácí v lese, ve kterém panikaří a objímá stromy. Několik momentů ještě aspoň trochu funguje, celek je ovšem k pláči. Něco mezi jednou a dvěma hvězdami. (04.08.2020)

Souhlasím s většinou, že se jedná o jednu velkou zimní nudu, kterou nezachránilo ani vcelku dobré herecké obsazení. Když totiž scénář nenabídne nic zajímavého a herci nemají pořádně co hrát, nebo jsou jejich postavy protivné, stupidní a nezajímavé – jde to všechno do řiti. Dvakrát jsem u toho málem usnul a jak jsem měl vždycky Polívkovou docela rád, tak poslední dobou mi začíná lézt na nervy, stejně jako Dejdar. Alespoň že Jana Preissová po dlouhé době zas potěšila. Podprůměrná záležitost, kterou si už víckrát nepustím. Nevidím jediný důvod, proč bych měl! (29.11.2020)

Jeden z těch filmů, který musel na papíře vypadat minimálně dobře. Hlavní nápad není špatný, natáčení se zúčastnila celá řada profíků, ale je vidět, že i přes veškerou snahu toho Lenka Kny ještě nemá moc za sebou. Určité paralely s tvorbou Poledňákové a opětovné obsazení Jany Preissové (tentokrát v babičkovské roli) trochu pomohly, ale celek bohužel neskutečně drhne. (03.07.2022)