Proxima

je víc let do vesmíru a fakt,že udělám něco velkého víc než rodičovská láska a to,e neuvidím vyrůstat svoje dítě?Na tuhle otázku se těžko odpovídá a Proxima na ní ani odpověď nehledá.Spíše se snaží ukázat určitá dilemata a to zda jde skloubit velká kariéra a rodina a za jakou cenu.Tak jako tak to ale dělá podobně jako třeba Ad Astra velmi pomalu,rozvážně a bohužel místy je to trochu nuda.A zatímco Ad Astra už sem viděl několikrát, tohle bych si znova nedal.Ani kvůli Evě Green...60% (07.11.2020)

Přibližně do poloviny stopáže se snímek Proxima tváří velmi realisticky, ale pak se začnou dít věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Jsem rozčarovaná především z toho, že hlavní hrdince se podařilo opustit předodletovou karanténu, aniž by to kdokoliv zaregistroval a k tomu se ještě několik hodin pohybovala se svojí dcerou v prostoru, který by měl být přísně střežen. Souhlasím skoro se vším, co bylo zmíněno v obsáhlém komentáři uživatelky Jitka Cardová, i když hodnotím podstatně mírněji. Pokud se totiž zaměřím čistě jenom na režii, kameru a hudbu, tak z těchto hledisek nemám prakticky žádné výhrady. (55%) (28.12.2021)

Naučil som sa nové francúzske slovo. Bonbón sa povie bonbon. Film som si pozrel výlučne kvôli Eve Green a potvrdil som si jej široké jazykové schopnosti. To je tak z pozitívneho zážitku všetko, inak ide o nudnú, ani nie drámu, pretože dramaticky sa tam toho veľa neudeje, ale skôr o nudný príbeh ženy astronautky, ktorá má rodičovské povinnosti. Ukazujú, ako má svoju dcéru strašne rada, ale povinnosť nepustí a ona musí ísť do vesmíru. Snáď ju niekto nútil? (27.05.2020)

O kosmonautech jsem nikdy moc nepřemýšlela, ale při a po tomto filmu jsem musela začít. Opustit, byť dočasně, všechny své blízké, doslova celý svůj svět bez možnosti kontaktu, je taková malá smrt. Pro matku od dítěte snad úplně nejtěžší. Sarah bojuje o své místo na palubě, bojuje se svým tělem, svým rozhodnutím, svými city i hodnotami, a je to tvrdá bitva. Proxima má své chyby, ale ukazuje lidem kousek nového obzoru, inspirující příběh statečnosti, i to, že extrémně těžká rozhodnutí zůstávají nedoceněná. „Tak dlouho trénuju, abych opustila zemi, a teď, když nastal čas, se k ní cítím pevně připoutaná.“ (19.02.2021)

Po seriálu Away jsem si chtěl porovnat podobný příběh po francouzsku. No a je to podobná nuda. Respektive nuda stejná, jen z jiných důvodů. Zde není žádný příběh, vyprávění je o ničem. Jen střípky z výcviku astronautů jsou občas zajímavé. A tak jsem si říkal, zda je lepší si pustit dokument o dobývání vesmíru nebo se dívat skoro dvě hodiny na nudný film. (01.11.2020)