Do boja

Tak nejak si nedokážem predstaviť, že by podobný film natočil niekto iný ako Francúzi. Každopádne je to BOMBA - a vôbec nerozumiem tomu, prečo to v Prahe premietalo iba jedno kino - aj to v Radotíne - a jediný krát (preto som 21. čo hodnotí a 1. kto komentuje!) DO BOJA! by pritom mal byť POVINNÝ film na školách alebo kde... Konverzačná dráma o štrajku robotníkov z automobilky, ktorú chcú majitelia koncernu zatvoriť kvôli "nekonkurencieschopnosti" - rozumej dividendám akcionárov nižším, než bola ich predstava - s neuveriteľným vnútorným napätím, ktorej správne načasované filmové momenty dávajú strhujúcu silu. Surová realistickosť a ohromujúca civilnosť hereckých prejavov aj dialógov DO BOJA! pôsobí až dojmom dokumentárneho filmu, čo ešte podtrhuje skutočnosť, že mnohé postavy hrajú akosi samy seba. Ukazuje, že pevným postojom a jednotou je možné niečoho dosiahnuť aj drvivú skutočnosť, že proti nenásytným oligarchom, ktorí na svojich zlatých lodiach zdivočelého kapitalizmu ženú svet do záhuby, aj tak tých 99 % menej šťastných, "obyčajných" ľudí, zmôže iba málo. Obidva póly sú zázračne vyvážené a na konci sa môžete rozhodnúť, ktorému z nich sa chcete prikloniť. Osobne som zostal nerozhodný - tak bojovať alebo je to márne, zabojovať trošku, symbolicky a potom ustúpiť, dohodnúť sa, poddať, kým sú na nás dobrí ? Takýto otvorený prístup nútiaci diváka vyliezť z ulity k aktivite, zamysleniu, je veľmi podobný nedávnemu ZJAVENIU, kde takisto plejádu fantastických hercov viedol charizmatický Vincent Lindon. Tohoto francúzskeho Mela Gibsona sledujem odteraz ako ostriež! Inak k celkovému dojmu z filmu okrem prvotriednej filmárčiny, schválne pôsobiacej neučesaným dojmom: Toto je to, čo čaká aj nás, keď skončí konjunktúra. A tá veru rozhodne jedného dňa skončí, milí priatelia - a ten deň už nemôže byť veľmi ďaleko... Preto DO BOJA! - alebo radšej nie ? (07.03.2019)

Trochu to připomínalo Stalo se v Turíně. https://www.csfd.cz/film/25552-stalo-se-v-turine/komentare/ Je pro mě příjemné překvapení, že se i dnes točí takové filmy, kde se ukazuje, že žijeme v "nejlepším ze všech možných světů." A slovy železné lady Thatcherové- není alternativa k politickému systému, přestože žijeme ve "svobodě". Závěr vůbec není přepálený, spíš symbolicky ukazuje nato, čím vším musíme projít, když chceme změnit systém. Nezáleží na člověku, ale jak se člověk- lidský zdroj projevuje ve vztahu k trhu, jak je pro trh užitečný nebo zbytečný (29.02.2020)

S Francúzmi je to ako na hojdačke. Raz natočia kvalitnú drámu s neskutočným presahom a inokedy zas priemernú, na ktorú človek rýchlo zabudne. Toto je ten druhý prípad, čo je škoda vzhľadom na samotný námet. Tento snímok bol neskutočne toporný bez akýchkoľvek emócií a dramatizácie deja, v podstate to bola len nudná konverzačka rozoberajúca postoje a záujmy zamestnancov a zamestnávateľa a po pol hodine už mi tie jednotvárne hádky brutálne liezli na nervy. Čakal som od toho podstatne viac. 40 % (12.10.2020)

Jde o tzv. rétorické drama, což diváky moc netáhne , protože připomíná schůzi. Ale přesto jde o inteligentní politický film se silným napětím ve vzduchu o práci, o lidských právech a současném světě. V této válce režisér nenavrhuje řešení, je vzdává hold těm, kdo bojují. Toto zavírání prosperujících firem patřících nadnárodním korporacím v chudých regionech je běžné. V tomto filmu nejde managementu o sociální důsledky, ale o své akcionáře. Přitom francouzská továrna je prosperující. Němečtí manažeři uvádějí jako důvod, že továrna nemůže na trhu konkurovat. Dle francouzských zákonů mají němečtí majitelé povinnost továrnu nabídnout k prodeji, ale zákon už neříká, že každému žadateli. Dostali by totiž na trhu přímého konkurenta. Ve hře je také ohrožené odstupné ohrožené nejednotností protestujících. Chvílemi jsem měl dojem sociální reportáže. A ubíjející je, že žádná ze stran nemá nové nápady a film se dostane do smyčky. Ať stojíte politicky nalevo či napravo, kolovrátek hesel "Musíme zůstat jednotní" vás jistě umoří. (16.06.2019)

Francouzští odboráři vs. nadnárodní koncern s hlavním stanem v Německu. Asi největší devízou filmu je vyváženost. Je sice pravda, že Brizé trochu straní zaměstnancům, ale na druhou stranu člověk pohnutky šéfů chápe a i přes stávající smlouvu do určité míry schvaluje. Parádní byli i herci, kteří nejspíš dostali určitou volnost a o to víc se do svých rolí položili, což platí především pro vynikajícího Lindona. Autenticitu podporovala i ruční kamera či ukřičenost, kterou sice obyčejně moc nemusím, ale k francouzským odborům neodmyslitelně patří. A tak jediné, co mi celkový dojem pokazilo, byl samotný závěr, ke kterému se nijak neschylovalo a působil tu jako pěst na oko. Každopádně výborná věc a už vím, co bude Středulova banda na svých slezinách promítat. 80% (31.05.2019)