Králiček Jojo

Oceňuji dílčí scény, které jsou naplněny vtipnými gagy (vše se Samem Rockwellem a Stephenem Merchantem), ale příběh jako celek mě ponechal docela chladným. Taika Waititi má styl a velmi mu jde humor, ale v dramatické rovině mě zatím moc nepřesvědčil. Na druhou stranu to chce opravdu mistrnou ruku pro napsání role pro Rebel Wilson, aby její nesnesitelnost byla ději a humoru filmu ku prospěchu. Jedna poznámka na konec: Ačkoliv Heroes od Davida Bowieho můžu kdykoliv a kdekoliv, po relativně nedávných snímcích Charlieho malá tajemství a Rohy už mi použití této písně v klíčových scénách jakéhokoliv filmu připadá jako totální klišé. (24.05.2020)

Waititiho humor mě neskutečně sedí. Umím si představit že by ten člověk natočil ryzí komedii. Jenže on má ambice, kromě bavení lidí, take něco sdělovat. Takže si vzal na paškál 2. světovou válku a vysmívá se fašismu stylem, až se člověk musí štípnout do tváře, zda-li je to v dnešní hyperkorektní době ještě vůbec možné, si z něčeho vážného utahovat. Plátno zaplnil skvělými herci, nad kterými ještě o fous ční parádní Sam Rockwell. Nejlepší hlášku utrousí na táboře Hitlerjungen, kdy se náš mladý hrdina zraní výbuchem granátu. "Don't do that." 80% (25.02.2020)

„Nesmí to vědět. Pokud to ví on, tak to vědí i oni.“ - „Mohla bys mu to vysvětlit.“ - „Neznáš ho. Je fanatik. Tři týdny se vzpamatovával z toho, že jeho dědeček nebyl blonďák.“ Od Waititiho mám nakoukáno dostatek na to, abych už trochu tušil, co čekat. V Králíčkovi se ale zas posunul. Předně, film určitě není pro každého. Na někoho tohle mixování vážných, mrazivých scén s těmi černohumornými, absurdními a odlehčenými fungovat nebude. Někdo nepřijme ani tu nadsázku linoucí se celým filmem. Jenže Králíček je podstatně sofistikovanější, než jak možná navenek vypadá, pod tím vším dělání si srandy je celkem jasné poselství. Waititiho efektní, rošťácký styl nicméně fungoval parádně, podobně jako herecká kreace (tedy nejen jeho, Davis, Mckenzie, Merchant, Johansson, Rockwell …ti všichni byli výborní). Směrem ke konci se hodně zvážňuje, nahrazení němčiny angličtinou si též vybere svou daň, přesto těch slabších 5* u mě Králíček má. „Řek sem, abys namalovala, kde žijí Židi. Tohle je jen hloupej obrázek mý hlavy.“ - „Jo, a tam taky bydlíme.“ (08.03.2020)

Žánrová propletenost, kdy brutálně vážné a silné scény (oběšenci, gestapo, rozhovor v úkrytu ) okamžítě přecházejí až v parodii (vše s Hitlerem, atd. ) není zrovna šťastně zvoleným elementem. Máme tu vša hodně kvalitní herecký výkony mladých představitelů Roman Griffin Davise a Thomasin McKenzie, jednoho z mála sympatických nácků v dějinách filmů v podání Sam Rockwella, jehož postava, ale přesně naplňovala mou výtku někdy má člověk hubu od ucha k uchu, ( když představuje svou modernizovanou verzi uniformy, jindy (třeba na konci ) je emotivně silná, atd, atd. ) a s tím pojetím mám právě trošku problém. Nemluvě o tom, že si opět neodpustím to, že nemám rád, když němci mluví za války anglicky a opět si neodpustím odkaz na výtky mnohých z Vás u jiných filmů a zde děláte že neslyšíte, ale zase je fajn zakončit koment z úsměvem na tváři. (13.01.2020)

Na ja, schön wie ein Diamant, Sam je prezident vesmíru a tak všelijak, ale celou dobu jsem si kladla otázku, jestli bych to pustila svému dítěti, kdybych nějaké měla. Je to velmi, velmi, velmi dětsky zaměřené, ale z extrémně dospěláckého úhlu pohledu, jestli to dává smysl. Můj popis, ne ten film, protože mám pocit, že film právě trošku ne. Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem jako děcko viděla nějaké filmy o náccích, parafínového Hitlera v Červeném trpaslíku nepočítaje. První film, který si pamatuju, ale určitě ne první film, co jsem viděla, byli Swing Kids, ale to už jsem byla dospívající dacan a film tomu svým pojetím a vším ostatním odpovídá. Taika na to jde prostě moc šíleně nebo příliš málo šíleně, kdybych to měla popsat co nejjednodušeji. Asi bych svému dítěti prvně pustila Život je krásný a potom by bylo na něm, jestli by ho Jojo Rabbit zajímal, až by bylo větší. (14.02.2020)