Cats

Ok.... zaprvé je třeba uvést, že muzikály jsem kromě výjimek jako Bídnící a Sweeney Todd nikdy moc nemusel a stále k nim mám poměrně ambivalentní vztah (ale učím se, učím). O muzikálu Cats jsem před shlídnutím filmu věděl maximálně tak to, že jsou v něm kočky a že by měl bejt hodně známej. Toť vše. Od filmu Cats jsem teda po všem tom hodnocení čekal absolutní trash, na všech frontách nezvládnutej a xmrti nudnej.... no, nenudil jsem se. Popravdě? Docela jsem se i bavil. Jasně, tuna scén je vizuálně naprosto otřesných (ikdyž je to taková roztomilá otřesnost), obsahuje to hrozně moc filmařských chyb (na popelnice měnící velikost asi jen tak nezapomenu - na druhou stranu se ten film nedá brát moc vážně, tak proč bych měl brát vážně tohle?), celej feel filmu je ochlupeně dekadentní a má to asi tak 50x větší LSD potenciál než SpongeBob nebo Mandy s Nickem Cagem. Mojí nesmírnou výhodou je ale to, že to nemám moc s čím porovnávat a takže nemám absolutní tušení, jak moc je to oproti předloze zprzněný a nemám nutkání to brát tak vážně. S tímto mocným nástrojem jsem dostal hodinu a třičtvrtě fakt mile ujetý zábavy, několika megaskvělých písniček (ke kterým bych se v tomhle podání klidně rád vrátil - hlavně ke scénám s Jennifer Hudson), Jamese Cordena jako fat pussy (mrk Ricky Gervais) a naprostej vlhkej sen pro furríky. Postavy me bavily, herci si to užívali, Tom Hooper si natočil Spy Kids svojí kariéry a já se necítím pohoršeně, což je víc, než bych kdy čekal. Guilty pleasure (proto takové hodnocení z mojí strany) posledních let o kterém mohu směle říct, že kdyby to někdo pustil do pozadí na narozeninový párty nebo vánočním/novoročním večírku, vůbec, ale vůbec by mi to nevadilo. (25.11.2020)

Na rozdíl od většiny jsem se nenechal strhnout hejtem a ten vizuál se mi líbil, ve filmu je spousta nápadů a někdo tomu věnoval spoustu nadšení. A Francesca Hayward je kočka. Problém je, že je to strašný zmatek a brzy vám začne být jedno, co se tam děje. A po většinu času se tam zpívá, přičemž minimálně půlka písní je nesnesitelná. (09.01.2020)

Po dlouhé době tu máme opravdu zvláštní film, který chtěl sice původně cílit na velké filmové ceny, ale ohlasy po prvním traileru ukázaly Hooperovi, že půjde spíše o pravý opak. Písně jsou tu kvalitativně tak na střídačku a mnozí herci mi do svých rolí vůbec nesedli. Třeba takového McKellena mám rád, ale tady působil opravdu příšerně a slyšet zpívat už jej nikdy nechci. Elba na první pohled zase působil strašně cool, ale jakmile sundal kabát, byl celý charakter jeho postavy úplně pryč. Vizuál postav je obecně takový zvláštní a choreografie se mi kvůli tomu strašně špatně hodnotí. Herci to sice odtančili, ale animace a onen podivný zjev to vážně zcela narušují. Naštěstí to zachraňovala Webberova hudba, ale i tak to film bohužel nad průměr nevyneslo. O rušivých komických vložkách je pak škoda mluvit. 50% (08.01.2020)

Ošklivý digitální bordel, který nikdy neměl spatřit světlo světa. Tak špatně zvládnuté CGI se dá vidět snad jen v amatérských YouTube videích. Pokud vám to tak nepřijde, soustřeďte se na nohy postav. Tam to všechno uvidíte. Z 90 % se chodila ani nedotýkají podlahy, na ktere mají postavy stát. Nemluvě o tom jak film nerozuměl velikosti objektů. Hrací kostka je veliká jako půlka žolíkové karty, obyčejná tužka dvakrát tak velká jak vidlička, atd. Jak jsem řekla; bordel! Francesca Hayward, Laurie Davidson a Robert Fairchild. To jsou jediní herci, kteří dokázali ukázat svůj talent (jak herecký, tak taneční) i přes všechno to zlo, co se na plátně odehrávalo. Většina castu sice tančila nádherně, ale pěvecky to nezvládala vůbec. Například Judi Dench je královna ledačeho, ale zpěvu rozhodně ne. Když konečně přišla řada na jednu z nejlepších skladeb v historii muzikálů - Memories, těžko jsem se mohla soustředit na cokoli jiného, než nudle, co Jennifer Hudson odkapavaly z nosu. Choreografie byla vydařená, bohužel nevynikala v tom béžovém chaosu chlupů a (ano, bude se opakovat) amatérském CGI. A největším hříchem bylo obsazení Idrise Elba. Já toho chlapa miluji, ale v tomto filmu byl ten jeho CGI chlupatý zadek spíš k nakopnutí, než k sežrání. 1* za snahu. (02.01.2020)

Aj napriek tomu, že to boli takmer dva týždne od kedy som videl Cats, tento film azda ani na jeden deň neopustil moje myšlienky. Úprimne... *Michal sa zastavil na moment, aby popremýšľal či naozaj cíti to čo chce napísať. Pokrútil hlavou a pousmial sa. Vedel jedno jediné - chce ostať verný samému sebe a neodpustil by si keby musel zatajovať svoju novonadobudnutú lásku k tomuto desnému muzikálu*... tento film som si užil až príliš moc a ja som si plne vedomý, že by som nemal lebo je to nehorázna filmová katastrofa, ale v tom je tá krása. Tom Hooper mal asi priveľké oči, alebo to bolo jeho ego, či to bola azda jeho hlúposť čo ho viedla k tomuto projektu (ktorého predloha je taktiež desná), no ja som vďačný že sa k tomuto projektu odhodlal. Cats je zarážajúci, mätúci, šialený, podivný, creepy film, ktorý od diváka očakáva mnohé a ja som len s otvorenými ústami sledoval A-list hercov a vychádzajúce hviezdy Broadwayu ako sa pohybujú po plátne čo by mačky a kocúri a kadečo iné. Po celý čas som mal na tvári ten najsprostejší úsmev lebo toto je taká hlúposť až je to prekrásne. Dovolím si aj tvrdenie, že niektoré muzikálové čísla sú objektívne skvelé a za tým si budem stáť, aj keď potom prikývnem na všetky ostatné argumenty proti tomuto filmu. Cats je beautiful spectacular trainwreck! a pravdepodobne moje najväčšie filmové guilty pleasure *chef's kiss* ♥ (31.12.2019)