Frankie a Johnny

Desítky, snad tisíce (možná přeháním:) filmů obsahují obvyklá vztahová schémata setkání dvou lidí, kteří se zamilují a v průběhu děje řeší svůj vztah. Průměrná, hezká, ale zároveň také očekávaná linie. Podobnou romantiku tak dokáže ze stálých vod často "vylovit" dokonale k sobě pasující ústřední herecká dvojice, která svou silnou osobností a uměním excelentně zastíní všechny ostatní nedostatky a slabiny. V případě tohoto filmu není setkání Frankie a Johnnyho ničím výjimečné, stejně jako jejich charaktery. To, co jim dodává na přitažlivosti a vyzvedává jinak obyčejný děj do výšek, je skvělá herecká dvojka v podání Ala a Michelle. Úžasně jim to spolu pasuje a chemie mezi nimi taktéž zdatně pracuje. (04.06.2011)

Drama,romantický,komedie to sedí úplně přesně.Při dnešní frekvenci sračkoidních Romantických rádoby komedií je tohle zjevení.Ono tady totiž to slovo komedie není jen doplněk,ale film je to opravdu vtipný minimálně první půlku,protože pak už to spíš sklouzává k tomu dramatu.Od rána sem měl dneska náladu na hovno a tohle mě aspon' trochu pomohlo.Rozesmálo,dojalo a postava (výborné) Michelle mi občas nepříjemně někoho připomínala.No a Pacino je prostě neuvěřitelný borec.Další co by měl žít věčně! (11.05.2010)

Většina lidí se pro tu pravou lásku vrhá do prvních vztahů, na jaký narazí. Ti šťastnější získají aspoň dostačujícího životního partnera a ti ostatní mají smůlu a pravděpodobně ze své osamělosti nevyjdou, nebo v ní zůstanou hodně dlouho. Tenhle film je o takovýchto osamělých lidech. Oproti Pretty Woman je to mnohem reálnější a možnější a vlastně jakoby příběh sousedů z vedlejšího bytu, který by se tak snadno mohl stát i vám. Jenže Pretty Woman je jednoduchá pohádka. tady tohle je složitej život. A pro mnoho lidí, kéž by to byl skutečnej složitej život. . . . . Chtěl jsem přiložit text písničky, o které tam je vlastně pořád řeč, ale je moc dlouhá. Tak ji tu převyprávím: Frankie a Johnny byli milenci a strašně se milovali. Byla to ta jediná pravá láska, na niž si vzájemně přísahali věrností až do smrti smrťoucí. Když jednou Frankie šla do hospody jen na pivko na stojáka, barman jí povídá o tom, jak tam Johnny necelou hodinu dřív špásoval a hustil do děvčice jak lusk Nellie Blie. Tak Frankie v záchvatu žárlivosti začala prohledávat okolí a hned v druhé zadní uličce našla Johnnyho a Nellie, jak to spolu pečou na zadním sedadle jeho taxíku. No do Frankie vjel blesk a zaběhla rychle do domu, kde ze staré skříně vytáhla novou čtyřiačtyřicítku, kterou jí Johnny koupil na obranu. Vyšla k taxíku a aniž se nějak dál rozmýšlela, vyprázdnila celý zásobník skrz dveře rovnou do Johnnyho, ani nevěděl, co ho smetlo. Když přijeli policajti, Frankie seděla na zadních schodech a v šoku se houpala dopředu a dozadu. Jenže soudce to neobměkčilo, protože jí napařil elektrický křeslo a tak se Frankie na té své poslední cestě aspoň ohřála. A ponaučení? Žádný není, snad jen, že v chlapovi není vůbec nic dobrýho. Ten vás holky vždycky zničí. (13.12.2005)

Starosvětsky přímočarý režisér Garry Marshall rok po fenomenálním úspěchu Pretty Woman lehce zostřil hrany a vypráví příběh z vězení propuštěného kuchaře, který se snaží zaujmout láskou zklamanou servírku. Ta se nečekanému vztahu brání, ale dvoření zamilovaného kuchaře nakonec podlehne. Oba leccos prožili, leccos ztratili, dávno nevěří na prince na bílých koních. Ale ještě si dají šanci. A Marshall tak znovu dokazuje, že okoralá divácká mysl se ráda nechá vyburcovat k nadějeplnému snění. Al Pacino je jistota, víc ovšem tentokrát zaujme nedůvěřivá a zklamaná Michelle Pfeiffer. Moc fajn návrat. (09.11.2017)

Chci být servírka v řecký restauraci a chci, aby se tam přišel ucházet o práci chlápek, kterej zrovna přišel z lapáku, vypadal jak Al Pacino, měl jeho šarm a vyřídilku a mě, zklamanou životem a chlapama, trpělivě a romanticky uháněl. A ještě jeden podružný detail - chci vypadat jak Michelle Pfeiffer :-)). (19.12.2005)