Nočné mory z temnôt

Už jenom ten začátek nepůsobí zrovna dobře - příběh se odehrává, bůhvíproč, v roce 1968, hlavními hrdiny je banda totálně nesympatických študáků, o kterých se později dozvíme, že jsou všichni šikovaní. A protože je Halloween, rozhodnou se, že se mu pomstí. To taky udělají, jenže je pak zaženou do autokina, kde potkají sympatického mladého krásného Mexičana, do kterého se brýlatá holka hned zamiluje a on do ní taky, jenže je najdou šikanátoři, pak se parta přesune do strašidelného domu, kde najdou prokletou knihu, pak je zase najdou ti šikanátoři a v domě je zavřou a vůdce těch šikanátorů potom jde do pole, kde se promění v strašáka. Od téhle chvíle se začal rozvíjet nějaký příběh, který sice byl celkem zajímavý, ale naprosto ho zadupala do země nesympatičnost hlavních postav a upřímně mi i bylo jedno, kdo a jak zemře. Pravda, ty smrti byly zajímavé a dokonce i bez krve se obešly, ale to pořád nezachraňuje zbytek filmu, který bůhvíproč trvá skoro dvě hodiny a tak jsem se u něj i celkem dost nudil. Tohle šlo v pohodě odvyprávět za 80 minut, ale pan režisér chtěl asi natočit něco "velkolepého" (teď se dívám, že je to ten, který natočil The Autopsy of Jane Doe, tomu snad radši ani nechci věřit), ale natočil jenom obyčejný horor, který je i celkem otravný a hlavně utahaný. A už vůbec nechápu, proč se zde pořád objevují odkazy na politiku, to jako má navodit atmosféru doby? Jsem spíš celou dobu čekal, že finální pointa bude "za všechno mohl Nixon". Ach jaj... No, tenhle horor mi fakt radost neudělal, tak se co se dá dělat. 2* (30.11.2019)

Výsledek spíše někde u horní hranice realistických očekávání od PG13 adaptace dětské strašidelné knížky. Scény, které adaptují jednotlivé scary stories, šlapou na jedničku. Dokážou napnout, postrašit, občas i vyvolat pocit mrazení. Na krev a gore by sice divák samozřejmě čekal marně, ale i tak se mi zdá, že si tvůrci v rámci "dětského" ratingu dovolili překvapivě dost. Rozhodně jsou Scary Stories více horor než třeba třetí série Stranger Things. Rád bych těch strašidelných minipovídek viděl víc. Více monster, příšerek, bestií. Ale bohužel. Pojivo mezi "povídkami" zde ke škodě není dostatečně zajímavé, zvlášť vzhledem k tomu, jak velkou část stopáže zabírá. Hlavní hrdinové sice nijak zásadně nevadí, o nějakých výrazných sympatiích u většiny z nich ale taky nejde hovořit. Představoval jsem si, jaké by to bylo, kdyby se tvůrci vyprdli na příběh, čarovná kniha by prostě nějak "přečetla" celé městečko, a začal by monster mayhem. Kolem a kolem jsem vlastně spokojený, film se mi líbil. Čtyři hvězdičky jsem nicméně letos dal mnohem výraznějším a zajímavějším hororům, stejně tak předchozí dva Ovredalovy zářezy byly silnější, takže Noční můry si ode mne budou muset vystačit s trojkou. (09.08.2019)

Vizuál není zlý, mladí herci se snaží, atmosféra amerického maloměsta je fajn, pár momentů se taky povedlo. A celé to nápadně připomíná Stranger Things, respektive snaha svést se na téhle retro vlně je znát. Omladina se dostane do opuštěného strašidelného domu s tragickou minulostí, najde v ní magickou knihu a odstartuje kolotoč více či méně vydařených linií. Díky nim vystřídáme farmu se strašákem v kukuřičném poli, psychiatrickou léčebnu nebo policejní stanici. Mladá ucha v kině si zakřičí, dospělejšího diváka však výsledek nemá moc čím dostat, nehledě na to, že se na něm producentsky a částečně i scenáristicky podílel (mnohdy přeceňovaný, viz Tvář vody) Guillermo del Toro. Celkově mi chyběl spád, statických scén je s ohledem na délku dost. Od spojení s Norskem bych čekal víc. (21.10.2019)

‘Čoraz viac prichádzajú chlapci zo Škandinávie do Hollywoodu, aby ukázali, aký majú potenciál’ ... Nór, André Øvredal, ma sklamal na celej čiare, a to ani nehovoriac o mexickom fušerovi, Guillermovi del Torovi, ktorý s veľkou pravdepodobnosťou kibicoval režisérovi do remesla, a tak vzniká neznesiteľný, tzv. horrorový, r-e-t-r-o (r. 1968) nepodarok, určený najmä mládeži, max. do 15. rokov (hádam aj menej), odchovanej na všelijakých sociálnych sieťach a youtube, i keď ona bude možno taktiež na vážkach, či to treba všetko do seba vstrebávať... ? Tvorcovia sa chceli zrejme priživiť na populárnom filme To (It, z roku 2017), kde mladí hrdinovia vzdorovali nepriazni osudu, ale tentokrát som si túto štvoricu nesympatických postáv obľúbil ešte menej, ako pred dvomi rokmi, a to je už čo povedať, že je to strašná bieda ! Toto je tak neuveriteľné opakovanie už sto krát videného, že je len minimálna pravdepodobnosť môjho záujmu pre túto zbytočnú (čajovú) vec so strašidelnou knihou, ktorá ožíva. Ak by to bolo spracované aspoň takým svižným spôsobom, ako pred 20. rokmi v Múmii, tak by som nepovedal ani pol slova ! Scary Stories to Tell in the Dark : totálna somarina ! Všimnite si, že vôbec nepoužívam vulgarizmy, ako mnohí, iní užívatelia, a pritom by si ich táto filmová novinka bezpochyby veľmi zaslúžila ! (11.08.2019)

Počas Halloweenu 1968 sa rozhodne partia tínedžerov vstúpiť do tajomného domu na okraji mestečka Mill Valley. Ten kedysi patril rodine Bellowsovcov, ktorí sú centrom mnohých príbehov, ktoré sa v meste povrávajú. Nájdu tu strašidelnú knihu, ktorú napísala Sarah Bellows. Keď zistia, že najnovšie príbehy sú napísané čerstvou krvou, vedia, že sa ocitli v obrovských problémoch. - Príjemný jesenný horor od Andrého Øvredala, ale sú na ňom nanešťastie až príliš zretelne vidieť PG-13 obmedzenia. Príbeh je pútavý a naladený na podobnú vlnu ako viacero hororov s detskými protagonistami, ktoré vznikli v posledných rokoch, takže fanúšikov podobných snímkov určite nesklame. Osobne ma najviac zaujali desivé masky, ktoré precízne kombinovali praktické a CGI efekty do miery, ktorá nebola vôbec nevkusná, ale naopak pôsobila decentne. Hlavní hrdinovia mi tiež celkom sadli, takže sa k tomu pred budúcim Halloweenom možno vrátim. (30.10.2020)