Z milosti božej

Citlivě zpracované drama o traumatu zneužívání. Velmi dobře psychologická stránka. Zranitelnost obětí, problémy v partnerských vztazích, vzájemná opora. Reakce rodičů, situace ve společnosti, prolomení bariér bránících vyjít s touto bolestí na veřejnost, což se týká Alexandrovy manželky, která konečně poprvé nahlas vysloví, že byla zneužita sousedem. Dobře ví, že by nikdy nenašla odvahu říct to třeba jen rodičům. Proto podporuje svého manžela. Není to nijak exaltované, o to víc uvěřitelné. (30.12.2019)

Zajímavý film k aktuálnímu tématu. Ze začátku jsem měla obavy, aby se nejednalo o film ve stylu "mluvící hlavy", když příběh vlastně vyprávěl jeden člověk. S postupným rozkrýváním celé aféry se ale film přelévá k dalším postavám a nabízí srovnání, jak se s tíživou zkušeností zneužívání ze strany kněží jednotliví hrdinové vyrovnávají. Na představitele katolické církve to tedy nevrhá moc dobré světlo. Film je inspirován skutečným případem francouzského kardinála Barbarina, který byl před pár dny (březen 2019) odsouzen k podmíněnému trestu za neoznámení sexuálního zneužívání. Kněz obviněný ze zneužívání teprve na svůj proces čeká. Otázka je, jak moc bude film působivý, až to to téma (snad už) nebude aktuální, ale to ukáže teprve čas. (13.03.2019)

Studie mechanismu boje obětí s establishmentem, se strukturálním násilím, ozřejmující v nejobecnějším smyslu jak klady, tak i těžkosti takového opožděně (ale ještě ne úplně pozdě, aby to nemělo cenu) započatého procesu, a především jeho výsledku - oběti nejen že už nikdy nezískají, co ztratily, ale naopak ještě o mnoho podstatného z toho, na čem dvě nebo tři další desetiletí budovaly svou existenci, přijdou, a přece nic jiného nedává smysl, jakmile jsou s pravdou o svých životech ve vzájemném posílení konfrontovány. A samozřejmě získají mnohem pevnější základ, oč svoji další existenci opírat, když nelidskou instituci nahradí pevné lidské vztahy s druhými, kteří se sobě navzájem i dalším stanou skutečnou podporou. **** Je pozoruhodně podružné, že se v tomto případě jedná o dětské oběti sexuálního zneužívání uvnitř vlivné církve, fungovalo by to podobně v případě každého rozsáhlého institucionálního násilí na zdánlivě slabých, izolovaných jednotlivcích, kteří se vzchopí a chtě nechtě nakonec zkonsolidují ve skutečné společenství. **** Snímek tak poskytuje nejen praktický vhled do všemožných nuancí a fází problematiky společenského osvobozování se od nežádoucího tlaku a znevolnění, ale ve skutečnosti až téměř facilitační systematický výcvik, podněcující třeba i k občanské revoltě proti korporátnímu násilí, jež používá stejný mechanismus a staví společnosti a lidem v ní stejné vnitřní i vnější překážky. **** Dobrá práce, řekla bych. *~ (20.10.2020)

Neužil jsem si tolik sexu od té doby, co jsem vedl skautský oddíl.... Chtěl jsem říct, měl jsem tehdy spousty holek...! (Frank Drebin) Od Francoise Ozona jsme se již nadáli lecčeho - detektivního muzikálu, červené knihovny, erotického thrilleru, mystéria. Svěřit téma sexuálního zneužívání dětí v katolické církvi do jeho rukou se jeví jako ďábelský nápad a Ozon tím, že překvapuje, nepřekvapil. Ožehavé, spíše než explicitními scénami (on, který nechával v úvodu Dvojitého milence couvat kameru z vagíny) zpracovává  temné téma jako civilní procedurál s četnými scénami čtení emailové a jiné korespondence. Byť z logiky věci nedosahuje intenzity a okázalosti dráždivějších Ozonových filmů, není pro to horší. Spíš naopak. Sebe-explicitnější scény homosexu nejsou tak palčivé, jako přesný popis rafinované komunikace napadené církve, která opíchané, přeblafnuté ovečky jemně tlačí k odpuštění. (24.09.2022)

I když celkové zpracování je na profesionální úrovni, od půlky začíná film nudit. Asi nedokážu docenit traumata postižených, protože s církví jsem se vždy míjel jen vzdáleně a rozhodně nejsem její obhajovatel, ale tak nějak mám dojem, že Ozon spíš podlehl (post)moderní vlně à la "kdo si ještě nekopl, tak to honem napravte". Nicméně filmařské umění se Ozonovi upřít nedá. Zbytečně nedramatizuje, neždímá city, děj rozvrhl do několika příběhů, což asi byla pro mě největší motivace film dokoukat do konce. Ať tak či tak, polský film Klér, který zpracovává podobné téma, mě zaujal více. (19.10.2019)