Posledná aristokratka

V detailoch sa to od predlohy líšilo viac, než som očakávala, ale film je iné médium, takže je to oukej. Dôležité je, že sa podarilo zachovať ducha kníh aj typ humoru. Nikdy som netvrdila, že Posledná aristokratka je veľdielo, ale obľúbila som si ju (najmä v podobe audiokníh) a toto filmové spracovanie považujem za vydarené. (08.07.2021)

Naštěstí se nejedná o žádný průšvih, humor je inteligentní a na úrovni, vlastně zábavný, postavy skvěle vykreslené a zahrané (Balzerka opět vynikající a převálcovala všechny kolem), souhlasím, že velký podíl na všem má kamera, nicméně se nejedná ani o nějaký nadprůměr, i když se tento počin od jiných českých komedií svým zpracováním liší, včetně veleúspěšných Běhen v žehu, jedno zhlédnutí tohoto filmu bohatě stačí, děj je předpověditelný a pohádková vsuvka o rodovém prokletí a princi na bílém koni filmu spíše ubírá, každopádně se jedná o důstojnou komedii, kterých je v poslední době v českých filmových vodách poskrovnu. [Kino Citadela - Litvínov] (26.10.2019)

V kině jsme místo popcornu zakopávali o berle a na pánských záchodcích z kabinek vylézaly postarší dámy, aniž by se omluvily pánům stojícím u pisoárů :-) Aneb 40+ přišli do kina a já byl skoro nejmladší v sále. Nu, začal film a začlo to trochu skřípat - chápu, že se filmaři rozhodli ignorovat jazykovou stránku filmu, ale mně to vadilo. Rodilí Amíci plynule hovořící česky mi neseděli, a to většinou nebývám hnidopich. Úvod filmu pak tvoří poněkud dětinské a nejapné žerty na zpopelněné předky, ale smát se nebudete, za to vám skoro ručím. Vilhelmová přehrává a Pauhofová se nesvlíkla. Suma sumárum mě na filmu nejvíce bavilo trio sluhů, od mručivého kastelána, přes nasávající kuchařku po věčně nemohoucího údržbáře! Já pracoval na hradech a zámcích, a dokonce jsem býval kastelánem jednoho hradu, takže jsem se do těchto problémů a charakterů dokázal vžít maximálně! Po každé sezóně na hradě jsem měl fakt sto chutí zastřelit jakéhokoli návštěvníka, který se dobýval do hradu na štědrý den dopoledne. Nejen to, otázky typu "kde sou tady záchody" nebo "jak dlouho trvá půlhodinová prohlídka" byly na denním pořádku! A úplně nejhorší bylo, když přišli návštěvníci hrubě po konci otvírací doby, bušili do vrat třeba deset minut v kuse, pak otevřeli hubu a spustili to své: "My bychom jenom..." Tak to jsem už nervózně cpal náboje do bambitky po baronu Trenckovi a pouštěl rotvajlera Pepu z ohrady! Zpět k filmu - amíci byli naprosto nezajímaví, románek opravdu velmi zbytečný a spousta věcí ze života na zámku tak naivních a nezvládnutých, až mě mrzelo, jak dopadl film, který by mohl aspirovat na jednu z nej komedií poslední doby. Žel nestalo se tak. Přesto je to poměrně milý pohodový film, který neurazí. (26.10.2019)

Život na zámku pro nenáročné platící diváky.. Ořechovka Balzerová a údržbář Liška s nachystaným náhrobním kamenem s nápisem „Já jsem vám to říkal“ umí svou přirozeností podat humor, ale tím výčet pozitiv nejspíš končí. Čermák se v postavě celou dobu hledá, Dykova milá afektovanými výstupy navštěvuje kameňácký sektor, aby se mávnutím kouzelného proutku začala náhle chovat normálně. Do toho burácí klasická hudba, abychom náhodou nezapomněli na ten šlechtický spirit či hudba rozverná, abychom pochopili, že zrovna sledujeme veselé dění a roubuje se romantický vzorec, na jehož konci si přejete, aby nevydrželo zchátralé zábradlí zámecké věže a s prokletou Marií si gravitace vzala i Piškulu na bílém koni. Vánoce, sníh, umělé půvaby aristokracie, tohle se bude v zimním období kinomuflonům líbit. Musí.. (02.01.2021)

„Vy myslete na to pěkné, co vás čeká. Tady už se na vás všichni moc těší.“ Zas tak moc ne…Po zkušenostech s Vejdělkovými filmy posledních let (z nich je každý další ještě o něco slabší než ten předchozí), jsem měl malá očekávání. A překvapení se nekonalo. Fakt, že jsem se poprvé zasmál až v 18. minutě, nevěstil nic dobrého. Jenže těch míst k zasmání už příliš nepřibylo, a to je i na zcela nenáročnou komedii dost málo. Ve výsledku tak nebavily ani hlášky či situace, ale čistě postavy a pár jejich světlých momentů. Ještě se ctí to ustáli elegantní Procházková („V mém chovu není slabších kusů.“), „původní“ Pechlát, Balzerová s ořechovkou a hypochondr Liška (když zrovna nezpíval). Ostatní šeď, na opačné straně naopak Dyková, která měla přesně 1 dobrou scénu s husím „hambáčem“, jinak to u ní byla čirá tragédie (a ta trvá už pár let). Částečně to vytahuje nahoru technická stránka (hudba, kamera, kostýmy), ale když si film porovnám s předchozí rovněž poměrně slabou Tátovou volhou, sklouznu tentokrát jen ke 2*. (01.03.2020)