Honey Boy

Nekdy najdes pravdu i ve slepicim hovne. Hollywood uz zazil hodne tragickych padu a tragedii, pokud tahle terapie jeden zachrani, stoji za to. A navic to nebylo vubec spatne. Hedges sice semtam az imituje Labeoufa a to hlavne v pohybech, ale ono hrat zijiciho cloveka a jeste kolegu herce ve stejnem filmu je zaprah hrozny a osobne nemam nic proti tomuhle zpusobu ztvarneni, takze proc ne. Herci jsou vsichni poutavi a uveritelni vzhledem k scenari. Nejvic se predvedou, kdyz je k slze blizko, mozna je to az moc lacine a hrajici na soucit, ale nevim prijde mi ze to mate, protoze je to tak osobni projekt, navic Labeouf ukazuje, ze ve scenari je i sebekriticky a i otce nezobrazuje uplne jako karikaturu. Myslim, ze vytriskal z ukolu v lecebne maximalni film, ktery byl v jeho silach, v reziserce nasel bravurni zobrazeni a styl, ktery posouva film dal. Hezky konec mych prvnich Karlovych Varu naproti bytu. :) Jen tak dal Shio, ja nad tebou hul nezlomil, ac to bylo cool. Just do it ma hned jinou vahu. Egomaniak s pocitem menecenosti je opet na svobode, muze zapomenout na minulost, kterou mu neodparou a jit az ke statusu legendarniho herce a nejtalentovanejsiho sve generace, ktery hraje a bavi az do stari. Dam ti svuj cas a za 50 let kouknem, jestli jsi tam dosel. Ser na to a neumirej predcasne. :D (12.07.2020)

Vůbec jsem netušila, že něco takového má vznikat a už jen synopse je něco, s čím jsem se ještě nesetkala. Určitě je zajímavé sledovat něco, co se Shiovi opravdu stalo a co si s otcem zažil a jako art therapy to mohlo být průlomové, bohužel zůstává spíš u průměrného indie, které sice nabízí herecky schopné obsazení a je to jeden z čistokrevných dramatů, ale asi mi to přišlo dost takové unylé a bez hlubší výpovědní hodnoty pro diváka. (TADY VARY) . (10.08.2020)

Když dopředu víte, že si Shia LaBeouf napsal de facto autoterapii a vyzpovídává se (v léčebně po zhroucení) ze vztahu s otcem, získává film nový rozměr; jinak by upřímně nebylo moc důvodů, proč jej točit. Takhle se jedná o upřímné niterné "vzpomínání" na nepříkladnou výchovu 12letého kluka, začínající herecké hvězdičky, zneuznaným, vznětlivým, majetnickým budižkničemu, který stěží zvládá sebe, natož syna. (07.02.2022)

Zajímavý způsob. Jednoznačně. Tyto americké skoro nezávislé filmy jsou za mě mnohdy super. Jsou stálé americké, takže člověk ví, že může očekávat nějakou kvalitu a zároveň řekne něco, co nemusí jít přímo pro mainstream. Obecně koukat na LaBeoufa, jak maká na filmu o otci, kde ho i hraje (za mě velmi dobře zároveň - a bodejť ne, když je to jeho otec) je v celku zvláštní. Ale dává to smysl. Navíc film je obecně vzato v základu dobře natočený. V detailech už hodně ale spekulujeme. Film je to natočený lehce zvláštně, protože každá scéna a vše by ve filmu mělo být z nějakého důvodu. Zde jsem nejednou absolutně nevěděl vůbec proč. Plus k tomu slepice, jejíž metafory a podobně si nejsem jistý, jestli jsem pochopil jenom i z 10 %. Pak je to hodně zajímavá linka otce, který je jakože manipulativní a jakože dobrý. Ten horší archetyp se zajímavě ukáže až po delší době, ale obecně vzato je to dost zvláštní, protože vy si nejste ani do půlky filmu jistí, jestli záporák, který má být čiré zlo je vlastně záporák. A pak když teda záporák je, tak na konci vlastně není. Nikdy bych přímo nechtěl hledět do osudu druhho v rámci psychiky a hodnotit ho, ale pokud má Shia PTSD z tohoto svého otce, tak já bych měl být ale v tom případě klinicky mrtvý několik let. V tomto je to jednoduše zvláštní. Lehce divně natočené i divně vygradované. Nedá se ale mluvit o tom, že by to stálo za nic nebo podobně. Ve výsledku jde o film, který mě bavil a zaujal mě. Určitě nejde o odpad nebo hroznou věc. Ale mnoho věcí je na nich více než otazníkové. Ale třeba dialog syna a otce bez otce měl ale hodně zvláštní sílu. Až nadpozemskou v rámci takovéhoto filmu. (13.07.2020)

"I'm going to make a movie about you." "Then you got to lay the grudge down, or I'm gonna fuckin' kill you. Just make me look good, Honey Boy." ____ Shia LeBeouf mě baví čím dál víc (viz. loňská feel-good pecka 'Peanut Butter Falcon' a sportovní drama 'Borg/McEnroe') - po kariérním fiasku a zaškatulkování s explozivní žumpou jménem Transformers, se stejně jako např. Nicolasi Cageovi, Robertu Pattinsonovi, anebo Danielu Radcliffovi, diametrálně vytříbil vkus z hlediska selekce kuriózních rolí, a mnohdy až bizarních, anebo nezávislých artových projetků. Přičemž snímek 'Honey Boy' je Shiův vyloženě osobní a vlastní počin - neboli autobiografická výpověď o niterném marasmu způsobeném jeho impulzivně agresivním otcem (jehož si Shia excelentně střihnul s cynismem sobě vlastním), a celkově o intuitivní aporii, která doprovázela jeho komplikované dětství - slepičí exkrementy nevyjímaje.... Režisérka Alma Har'el pojala dané retrospektivní téma formou implicitního minimalismu, která je doplněná emblematickými fantazijními sekvencemi s purpurově neonovým vizuálem, jejichž symbolika má až esotericky melancholické vyznění (ačkoliv jsou velice sporadický). Spíš než tragikomedie je 'Honey Boy' nefalšovaný intimní drama, který si Shia s Almou uzpůsobili k obrazu svému, a snímek tak solventně působí dojmem nezávislý artovky - což se musí prostě cenit, byť je značně nekonzistentní. Vše je skvěle zakončené skladbou od Boba Dylana.... Verdikt: 7,4 pedantských otčímů z 10 [#TADYVARY] (12.07.2020)