Jay a Mlčanlivý Bob: Reboot

Nejhorší je, když se tvůrce MUSÍ vracet ke svým starší kouskům, protože jinak invenci zřejmě pozbyl. Ale jo, zasmál jsem se, ale většina situací působí, kdyby někdo točil JAKO Kevin Smith. Skutečně potěšil jen epilog se Stanem Lee. Nejvyšší čas se podívat na režisérovy začátky, na které jsem zatím zapomínal. 50%. (25.08.2020)

Patřil jsem mezi těšící se fanoušky návratu Smithova vesmíru, ale i přes Smithovu snahu udělat z toho scénáristicky satirický kompilát obsahující všechny možné oblíbené postavy a dělající si srandu z liberální progresivity se člověk cítí hrozně trapně a otráveně. Unavený vyfetovaný Jay postrádá energii a bohužel na něm leží těžiště filmu. Je to jako procházka po hřbitově plným kdysi slavných lidí, kde se chcete dojmout, ale místo toho jste zděšeni rozkladem fyzična herců a schopnosti devadesátkového humoru. Je to strašný. (10.02.2020)

Extrémně meta a pro někoho určitě extrémně nevtipný a nevkusný. Ale podle mě se nový přírůstek do sdíleného vesmíru Kevina Smithe celkem povedl. Docela trefně si utahuje ze současné mainstreamové blockbusterové tvorby hollywoodu (tím, že dělá totéž a ve filmu se to hodně reflektuje) a nemyslim si, že by pro mě film fungoval jen "kvůli nostalgii". Ale rozhodně je pro jeho pochopení zcela nutný vidět celou tvorbu Kevina Smithe od prvních Clerks po druhé Clerks. Jinak by to bylo asi jako pustit si Avengers: Age of Ultron, aniž byste viděli jakýkoliv jiný film z Marvel Cinematic Universe. Na třetí Clerks se po tomhle docela těšim. (03.02.2020)

Stal sa zázrak, pretože i napriek niekoľkým slabším miestam a nie vždy funkčnému humoru je Jay and Silent Bob Reboot až nečakane príjemným návratom do vôd, v ktorých Kevin Smith pláva najistejšie. A nie je to iba o prvoplánovej nostalgii, prameniacej i z množstva rôznorodých cameií. Nechýbajú totiž ani univerzálne smithovské životné pravdy a je celkovo ťažké nemať rád film, ktorý si otvorene uťahuje ako z predošlej režisérovej tvorby, vrátane jeho rádoby hororových nepodarkov, tak i z jeho vlastnej osoby. Nedá sa síce hovoriť o žiadnej renesancii, pričom samotný film môžu naplno oceniť hlavne fanúšikovia, no aspoň ide o dôkaz, že nad Kevinom Smithom netreba definitívne lámať palicu. (25.01.2020)

Definitívny dôkaz toho, že súčasný Smith už nie je ten génius z 90tych rokov, ktorý na čo siahol to sa premenilo v dialógové zlato. Síce reflektoval tému rodičovstva na ktorú som sa z jeho pohľadu tešil, ale k postave Jaya sa fakt nehodí a radšej si ju mal schovať pre Clerks 3. Väčšina filmu je strašne nezáživná. Nové hlášky nefunkčné a milióntykrát zopakovaná Danteho hláška o tom, že dnes tam ani nemal byť, je už neskutočne otravná. Doberanie si samého seba sa Smithovi tiež príliš nedarí. Skôr tým len potvrdzuje, že tie zvesti o tom, že na to už nemá sú pravdivé. Rovnako smutný pohľad je jak na zostarnutú ústrednú dvojku, ktorá sa stále nikam v živote neposunula, tak aj na mnoho ostatných, ktorý tu majú cameo výstupy. Závan dávnej sviežosti sa dočkáme jedine vo vtipnom výstupe Jasona Lee a hlavne v nádhernom výstupe Ben Afflecka, ktorý aspoň na chvíľu navodí tú skvelú atmosféru z Chasing Amy. Neprekvapilo by ma keby s tou scénou Kevinovi pomáhal samotný Affleck. Film naviac vyzerá strašne lacno. Celkovo to je šedý priemer s pár scénami, ktoré potešia fakt len hardcore fanúšikov starých Smithových filmov. Ako scenárista sa Smith vyčerpal a ako režisér je už doslova márny. Mewesov Madness in the Method je rozhodne vtipnejší film. 5/10. (28.01.2020)