Clerks III

Kevin Smith se vrací do Quick Stopu v New Jersey a točí film o tom, jak tam v devadesátých letech točil film. Meta hrátky sice nejsou tak divoké, jak by se dalo ze zápletky čekat, přesto jde hlavně o film pro lidi, kteří mají ranou tvorbu tohohle režiséra rádi. Jenže nový Smith už s tím starým nemá moc společného. Dialogy postrádají nápaditost a uvěřitelnost těch z předchozích filmů a herci tu občas vyloženě trpí ve scénách, na něž jejich schopnosti nestačí. Až někdy v polovině začnou Clerks III působit jako sebevědomý film a ne jen jako sázka na nostalgii, která vychází jen napůl, protože Smith už jednoduše neumí nabídnout to, čím si fandy kdysi získal. Pořád to plus mínus funguje, je však otázka, jestli díky režisérovi a scenáristovi, nebo naopak navzdory jeho snažení. (18.10.2022)

Nad přátelstvím dvou loserů, kteří se kopali do zadku a neměli snahu se nikam posunout, jsme se poprvé bavili v první polovině 90. let. A bylo to zatraceně fajn. Stáli a brblali za kasou Quick Stopu a i přes nespočet krutě sprostých scén nám předložili vlastně „vyzrálý“ film o důležitých věcech. Nezávislý klenot Kevin Smith se pak ke kultovní záležitosti (v roce 2006) vrátil, hrdinům Randallovi a Dantemu bylo přes třicet a dojemně se ohlíželi za minulými časy. Bylo to prostě, jak kdybychom po letech potkali kámoše ze střední, prokecali s nimi večer a byli rádi, že se za ty roky příliš nezměnili. Smith byl tehdy na vrcholu. Jenže přičichnul k hollywoodským látkám a celé mu to tak nějak trochu zhořklo. A teď víc než dekádu nenatočil nic slušného. Třetí Clerks nejsou výjimkou. Dialogy dávno nejsou chytré a už vůbec ne vtipné, nostalgie nefunguje, snad jen, když se na plátně objeví Rosario Dawson. To, co kdysi fungovalo, teď působí křečovitě, přitom chlapíkům táhne na padesát, jeden prodělal infarkt a vyplouvání starých „křivd“ mohlo být nosnější. Potěší snad jen pár starých známých vedlejších postav či pořád stylový soundtrack. Každopádně starý dobrý Kevin Smith je definitivně pryč. Z těch 100 minut zafungoval jen zlomek. (03.12.2022)

Burani zostarli, ale štýl ostal ten istý. Taký Kevin Smith to tak robí celý život a fanúšikov si našiel, tak prečo by to robil inak. Do tohto počinu dal len jediný originálny prvok a to je téma smrti, čo paradoxne ešte úroveň znížilo, pretože depresívny element nie je to, čo do komédie tohto štýlu patrí. Vtipy na úrovni súloženia so Satanom alebo Dawsonovej chvály, ako si to v raji užíva s celebritami štýlu zo zadku do úst, sú dokonalým popisom toho, akú úroveň film má. (28.10.2022)

Zklamáním je že čím víc se Smith pokouší dělat humor, tím je to horší, jalový cringe. I nostalgické vzpomínání na všechno v předchozích filmech působí jako důchodcovská nuda. Ale ve chvíli kdy zvážní tak je o najednou úplně jiný film, mnohem silnější, aspoň trochu se pak blíží relevantní generační výpovědi jakou exceloval v Clerks 2.  A přitom je pořád těžce osobní, v Jay and Silent Bob 2 se vyrovnával s otcovstvím, tady se vyrovnává se setkáním se smrtí.   Jenže... to je jen pár momentů, záblesky v jinak matně působícím filmu. Návrat ke Clerks není žádné prázdné dojení značky, Kevin pořád má co říct. Ale už ztrácí schopnost to udělat. Jako scénárista, i jako režisér - i vizuálně to vypadá víc amatérsky než jeho na koleni točená prvotina, což je dost smutné. 6/10 (18.11.2022)

Kdysi dávno žil, byl jeden komik, který udělal pár skvělých filmů, ale poté mu došly nápady. Plácal se jen tak kolem a dojil znova a znova své staré nápady. Když tomu bylo 16 let, co naposled dokázal udělat dobrý film, rozhodl se navzdory jakékoli originalitě vrátit k tomu, co ho proslavilo - ke svému prvnímu filmu. A udělal film o tom, jak udělal svůj první film. A pokud se vám ten první film líbil, nebudete umírat nudou ani u toho posledního. Ale ruku na srdce, doufejme, že už je opravdu poslední, protože existuje jen omezené množství trapnosti, které je odkaz onoho komika schopen unést... 4/10 (16.10.2022)