Nový papež

Obsahuje spoilery a zklamání. Na Nového papeže jsem se těšil. Ne že bych byl z toho Mladého bezmezně nadšený, ale líbil se mi a jeho "univerzum" doplněné o dalšího skvělého herce / papeže v podobě Malkoviche slibovalo mnohé. Ten Nový však nesplnil vůbec nic... Jakkoli to vůbec k alternativnímu, nezávislému tvůrci jako je Sorrentino nesedí, ten Novej působí strašně dojmem "Ahoj Paolo, nechtěl bys pro nás natočit druhou sérii toho Mladýho? - Hele sorry, já na to teď vůbec nemám čas. A navíc mám pocit, že se to téma vyčerpalo, že už nemám co sdělit. - To hele vůbec nevadí. Stačí velkorysé kulisy a dlouhé táhlé záběry na ně vyplněné mlčením a voni to zbaští. - No... Možná... Ale musí to mít přeci nějaký děj, ne? - Mrdni tam novou postavu, vymysli k ní nějaký pseudopříběh, který stejně nebude nikoho zajímat, protože je to jenom taková berlička, než se Pius probudí a hotovo. - No... Tak OK, no...". Tak nějak strašně odfláknuté. X dílů se buduje cosi - křehký papež s traumatem z mladosti a pod. -, jen aby se to pak asi po dvou třeitnách seriálů všechno spláchlo do hajzlu, protože to vlastně ve finále nikoho nezajímá, protože se Pius probudil, vše se v dobré obrátilo, Pius může spokojeně (zase) umřít (WTF?) a Voiello se může konečně stát papežem... Fakt VELKÝ zklamání... 30% (28.12.2020)

Nový papež je absolutně mimořádný i tím, jak dává promluvit tichu a jak rozezpívává ornament. Je to dílo spíš tesané do mramoru než natáčené na kameru. Co z něj pak činí dílo opravdu mistrovské a za plný počet je 7. a 9. epizoda, nabité zároveň smyslností i melancholií, kombinací tolik obtížnou. Způsob, jakým Sorrentino nechává herce kopírovat ikonická umělecká díla (zejména Michelangelovu Pietu v sedmé epizodě) bere dech a sám způsobuje téměř náboženské vytržení skrze krásu a ticho a gesto. Sorrentino se táže po povaze víry, a i když na většinu otázek nedává odpověď, jeho dílo samo je skoro náboženským prožitkem. Pracuje s takovým porozuměním tomu, co je v náboženství protimluvné, s rituálem, tradicí, mystikou, zkrátka s tím velkým skokem do neznáma, že – byť je ke spáse podle učení nutná milost boží – dává Nový papež pocítit malý Ráj už dnes. Více na TVZone. (03.02.2024)

nevím do jaké míry je to podmíněno tím,že jsem neviděl Mladého Papeže,který mi kdysi před lety prvním dílem nezaujal,ale New Pope je suverénně to nejlepší co jsem od Sorrentina viděl.Skvělý soundtrack,skvělí herci a vizuál,který v některých scénách a kompozicích bere dech.Skvělá věc,která donutí diváka navíc přemýšlet,smát se a dojímat se.A to všechno velmi často nejednou...90% (15.02.2020)

Zklamání, které muselo přijít. Seriál měl zůstat u první série, která přišla s originální tématikou a prostředím. Již v první sérii proměna ze zmrda v procítěného papeže byla na hraně přijatelnosti. Druhá série je velmi nekonzistentní. Je v ní plno rozličných úrovní, které je nutno sledovat. Papež, který chtěl vše rozdat chudým a udělat z církve ještě větší směšný institut, než je tomu dnes. Poté John Malkovich svým příchodem nasadil příjemnou úroveň, avšak prapodivnost vyprávění jeho příběhu a podivné dávkování jeho minulosti a problémů zanechalo trpkost v divákově mysli. Na jednu stranu byl muž s křehkostí porcelánu, na druhou stranu se jeho postava chovala chvílemi až absurdně a nelogicky. Do jisté míry to zapadalo do psychologického profilu zlomeného muže, kterému celý život chyběla láska. Řečnické dialogy vedl poměrně dobře, a Malkovich jako herec si počínal skvěle. Ale další rovina, jako je třeba otázka radikálních muslimů, se do seriálu absolutně nehodila. Stejně tak rozdávačný papež. Začátek série navíc byl rychlý, a spíše bych volil pozvolné tempo a vynechal některé části příběhu. Co mě, jako vášnivého diváka první série znepokojuje nejvíce, je absence hlubšího smyslu slov hlavních postav. Nejlidštější mi přišel příběh "Vojela", jeho slova většinou dávala smysl. Bohužel to samé nemohu říci o Piusovi, který plácal nesmyslně to, co stejně jiným způsobem řekl v první sérii. Mnohokrát za díl se mi stalo, že jsem už nevnímal význam sdělení, ale jenom jsem sledoval emoce lidí. Chybí tomu kontroverznost, logika a cynický přístup. Tři hvězdičky dávám za hudbu, kameru a herce. Příběh šel rapidně do hajzlu a je to škoda. To je jak píchnout pneumatiku a vzápětí se rozhodnout, že pojedu na dovolenou do Ruska... nic racionálního. (29.02.2020)

Nový papež začíná tam, kde skončil Mladý papež. Proč to zmiňují hned na úvod? Protože jeden bez druhého, je jen polovina celku. Celku, který je dokonalý! Druhá série je mnohem více provokativní, mnohem více lidská a smyslná. Zatímco po první serii ve mě zůstávala skepse, druhá ji přetavila v pochopení. Ani jedna bez druhé nefunguje, tak jak má. Sorrentíni možná vystihl podstatu dnešního měnícího se světa v kontrastu s líným a stagnujícím molochem zvaným církev. A ano, možná by to opravdu chtělo aktualizaci bible. Celá tahle story je mnohem více uvěřitelnější a lidštější, než o co se na venek Vatikán snaží. Církev, na kterou by i ateista jako já byl ochotný pohlížet s pochopením. Je to geniální. Apropo, nikdy jsem se netěšil a neužíval si intro, jako tady. Pro mne se tyto dva počiny v celku, staly dechberoucí záležitosti. Což považuji při mém vztahu s církví, trochu jako zázrak. (03.04.2020)