Odpočívej v pokoji

Po první sérii. Můj vztah k tomuto seriálu je letitý jako u málokterého jiného - každé úterý moje paní rezolutně jako nikdy jindy zabrala televizi pro ČT2 a já napůl pobaveně a napůl otráveně žasnul, co že ji to tak zblbnulo. Pak seriál dojel a upadl v pozapomenutí.. až do té doby, než jsem napsal nadšenou "recenzi" na The Wire a byl upozorněn, že právě Six Feet Under je něco, co byl ho mohlo trumfnout. No, po první sérii musím říci, že tomu tak sice není, na TOP1 se nedostal (monumentálnost zpracování The Wire je vyjímečná a neopakovatelná), ale do TOP desítky patří SFU určitě. Každý z třinácti dílů první série obsahuje několik velmi silných, skvěle zahraných a procítěných scén, které vás prostě musejí zasáhnout. Scénář neustále balancuje na hraně mezi komedií a tragikou, ale tahle hrana je sakra ostrá, něco zcela jiného, než laskavé přešlapování známé z řady brilantních filmových děl (Being there!), tady se občas žertuje doopravdy, občas si hraje scénář na výrobnu brilantních vtípků dohromady s divákem, ale přitom se tady hlavně stále umírá a smrt se myslí docela vážně. Už jen ten scénář by zhýčkanému jaholovi stačil na dobré hodnocení, ale za pět by to nebylo, tam vytahují tuhle pohřebnickou epopej úžasní borci, o kterých to je, mám je rád všechny (snad až na maniodepresivního bráchu), včetně Claire, která mnohým vadí, ale pro mne je (spolu s matkou) snad nejlepší postavou vůbec, připomíná mi totiž mého mladšího syna a náš velice hezky zmutovaný vzájemný vztah. Vřele doporučuji a pádím na další sérii...Po zhruba měsíci - druhá série stejně dobrá jako první, pak se to na můj vkus překlopilo do příliš depresivního ladění a malinko opakovalo, takže třetí a čtvrtá 4/5, poslední série ovšem opět výborná. A ano, posledních deset minut je (pojetím velmi originální) citový masakr. Problém je v tom, že k tomu, aby to z Vás vyrazilo duši, musíte vidět těch 64 předchozích dílů...Dodatek: Nad posledními sedmi minutami jsem neplakal, jako mnoho z Vás, ale už dva měsíce si je pouštím stále dokola, čtu si k nim na youtube nové a nové komentáře diváků omráčených silou okamžiku, a přemýšlím, v čem ta síla filmového sdělení, pro mnohé snad vůbec nejsilnějšího, jaké poznali, vlastně je. Z pohledu padesátníka jahola není co řešit, když nejsilnější vyznění získáte, pokud obrátíte celou časovou linku vzhůru nohama a podíváte se na seriál očima umírající stodvouleté Clair jako na seriál jejích vzpomínek na mládí. Takhle to, totiž, milí mladí, funguje, přesně takhle omamně, rozcapeně prožíváme mládí vstříc nekonečnému proudu nádherných okamžiků, které nás očekávají a na které se těšíme - a přesně jako auto řízené Clair život zrychluje, ubíhá, a zase zrychluje, aby ve vás z toho nekonečna očekávání zanechal jen velmi málo prchavého a začal do vás nemilosrdně bušit poznáním, jak to bylo neuvěřitelně rychlé... (05.07.2010)

Six feet under je sondou do života jednej americkej pohrebáckej rodiny. Ball išiel pri písaní scenára až na kosť a tak nám prináša hĺbkovú sondu do života jednotlivých členov Fischerovic rodiny. Seriál rieši v prvej sérii celú hŕbu zaujímavých tém- vyrovnávanie sa so stratou blízkej osoby (ako je možné preniesť sa cez jej smrť a ísť ďalej), hľadanie svojej pozície v živote, vzťahy medzi rodičmi a deťmi, zmierenie sa s rodinou, nachádzanie cesty jeden k druhému, akceptácia vlastnej prirodzenosti, dospievanie a problémy s ním spojené, láska a jej úskalia. Seriál ktorý ma výborne pobavil, no najmä prinútil zamyslieť sa nad tým, že hoci niektoré dni stoja za prd, naozaj platí, že- „Every Day Above Ground Is A Good One.“ Update po dopozeraní: Six feet under je zriedkavý počin, ktorý je každou sériou lepší a lepší (na spôsob starnúceho vína). Všetky postavy prejdú v seriály zásadným ale úplne uveriteľným prerodom. Či už stará pani Fischer so svojími láskami a manželom, či už Nate vo vzťahu s Lisou a potom opätovne s Brendou, či už Claire svojou umeleckou fázou a potom trpkým precitnutím. Seriál podáva maximálne civilným spôsobom situácie, ktoré sa dejú každému z nás (láska, podvody, vzťahy v rodine, choroby, priateľstvo, smrť...), na postavách na ktorým Vám už do začiatku záleží a preto každá zlá vec, ktorá sa niekomu stane bolí takmer ako keby išlo o Vás:). Klenot medzi seriálmi a hoci je konkurencia veľká moja osobná NUMBER ONE. (28.01.2008)

Absolutní srdcovka až za hrob. Doslova. Bravurně namíchaný absurdní a přitom tolik reálný koktejl Alana Balla plný černočerného humoru, cynismu, pesimismu i optimismu a především živoucích postav, které si do jedné zamilujete i navzdory jejich mnohých charakterovým vadám (či právě pro ně?). Žádný jiný seriál není tolik a tak trefně o životě jako právě tento a na málokteré audiovizuální dílo tak moc sedí ohrané "že nastavuje zrcadla", díky čemuž to bez problému ustojí i slabší (v kontextu seriálu jako celku; sama o sobě je v zásadě více než obstojná) třetí sérii. Prostě nezapomenutelných pět let ve společnosti rodiny Fisherových. A pokud si jejich osudy poctivě prožijete spolu s nimi (tady o pouhém sledování nemůže být řeč), tak teprve poté opravdu doceníte a plně pochopíte, proč je závěrečná desetiminutovka právem považována za jednu z nejemocionálnějších scén vůbec. (03.08.2004)

(Může obsahovat spoilery, všechny velké jsou označeny !!!SPOILER ALERT!!! ostatní nejsou podle mě nijak nebezpečné) Seriál o lidech co žijí svůj život v reálném "ne seriálovém" světě. V tomhle světě existují geyové, kteří jsou normální postavy, nikoliv jen humorné nebo naopak depresivní nádoby na emoce, existuje násilí páchané na komkoliv stejně jako v normálním našem světě, stejně i tady čeká všudypřítomná smrt, která s hlavními hrdiny žije v symbióze. Každá scéna začíná úmrtím neznámé osoby, jejíž pozůstalí přijdou do pohřebního ústavu zařídit její rozloučení. Někdy je to smrt smutná, někdy černo humorná, někdy přímo nebo nepřímo souvisí s hlavními postavami. Děj se zaměřuje na život těchto černých vran okolo smrti, jejich osobní život míšený s prací s často velmi reálnými situacemi. Což společně s uvěřitelnými a reálnými postavami na kterých divákovi vážně záleží dělá nezapomenutelný zážitek. První série: Naprosto úžasná. Originální, svěží, černohumorná s nádechem deprese. Jak je zvykem u HBO žádné "porodní bolesti" se nekonají. 100% Druhá série: V seriálu přibývají nové postavy, některé dobré, některé špatné. Příběhy mrtvých už nejsou tak často součástí příběhu jak bylo krásně uděláno v první sérii. Seriál si ovšem drží laťku vysoko, konec série vyšvihuje na 95% Třetí série: Naprosto nechápu jak je možný tak rapidní pokles jinak naprosto skvělého seriálů. !!!SPOILER ALERT!!! Natovo manželství s osobou kterou celou druhou sérii, téměř ignoruje a nemá jí ani moc rád doteď nechápu.!!!SPOILER END!! Naprostá změna chování Rica mě irituje, s naprosto úžasné postavy se stává příšerný ko*ot. Dále celá řada působí jako telenovela řeší se maximálně vztahy a smrt je vlastně jen vždy na záčátku dílu, jinak nemá žádný význam.Naštěstí finále série!!!SPILER ALERT!!! kdy zmizí Natova žena a následně je nalezena mrtvá !!!SPOILER END!!! a příchod výborného herec Jamese Cromwella jinak neuvěřitelně nudnou záležitost vytahuje na 50% Čtvrtá série: Nový začátek Nate se musí naučit žít se vzniklou situací (Viz. spoiler ke konci 4. série) Hledá sám sebe, a jediný důvod života se mu stává jeho dcera. Ruth řeší krizi se svým novým manželem. James Cromwell dostává spoustu prostoru a jeho úžasný humor s vážnou tváří je prostě nezapomonutelný (Viz. když přesvědčuje jehovistu, o neexistenci boha a následně ho zve domů, kde mu chce ukázat různé weby, které jeho slova potvrzují) Claire se snaží uspět na umělecké škole. !!!SPOILER ALERT!!! David zažívá přepadení při kterém málem zemře, a zbytek řady se s tím snaží naučit žít. !!!SPOILER END!!! Celá řada se krásně vrací k základům série. A přidává nový pohled na spoustu věcí. Konečné vyvrcholení je druhé nejlepší hned po konci druhé série. 100% Pátá série. Naprosto senzační. Návrat ke kořenům. Vše musí pokračovat, a vše se mění, hlavní hrdinové, i vedlejší postavy musí dojít na konec své cesty. Protože tak funguje život a ostatně i smrt. (27.08.2011)

(Viděno kompletních 5 sérií) „Jednoho dne se probudíš a tvoje dítě ukradne kus nohy! Kde jsem byla?!“ - „Prohrávala jsi 25 tisíc dolarů.“ Tak nakonec jsem vzal na milost i Ruth (i když mi jako jediná pila krev po litrech), přece jen je to rodina (ehm, opravdu jsem si zrovna přivlastnil celou „Fisherovic famílii“?!). Hned 1. díl mě obrovsky chytl (pomohly i funebrácké reklamy) a s každou další epizodou jsem byl nadšenější. Strašně mě bavilo hádat, kdo a jak v úvodu každého dílu umře (tvůrci si s divákem škodolibě hrají…jakože tu krutou zlomyslnost v 3. sérii nebylo snadné rozdýchat) a zcela zúčastněně a napjatě jsem sledoval, ba dokonce prožíval životní osudy mých stále víc oblíbenějších hrdinů. A že na něco tak chytlavého, přirozeného a černohumorného v seriálové tvorbě jen tak nenarazíte (pokud vůbec). A dojetí + pocit prázdnoty po posledním záběru? I to o něčem vypovídá. Zcela jasných 5* a přidání do mé seriálové top. „Můj manžel byl vybagrovaný z přístavu Long Beach, rozpůlený lodní vrtulí.“ - „Takže zavřenou rakev…“ (11.11.2017)