Záhada hlavolamu

Jestli v pohádce S čerty nejsou žerty, exceluje Hynek Bočan na pohádkové scéně, tak na té seriálové je to určité právě tohle zpracování, snad nejlepší Foglarovy knihy o dobrodružství legendárních Rychlých šípů. Jaroslav Moučka jako tajemný Em, Roman Skamene jako červenáček a třeba Jaroslav Satoranský v roli velkého Vonta. Tahle verze Záhady hlavolamu je úžasně natočená, tajemná, záhadná a hlavně skvěle obsazená. Vždy se na ni podívám rád a s chutí znova. (07.12.2014)

Osmašedesátnické uvolnění se atmosférou, která jím byla vyvolána, spoluzasloužilo jednak o prodloužení filmové vlny a tolerance šedesátých let až k rokům 1971-1973, jednak již tehdy bouralo na tu dobu až neuvěřitelné množství tabu a zapovězeností vůbec. Rozmach obnoveného skautského hnutí se spoluzasloužil i o oživení foglarovských hrdinů. Z tohoto klasického seriálu, dnes jednoho z jádrových děl naší tvorby pro děti a mládež, se stala nezpochybňovaná hodnota. Citlivost položení do historického jádra Prahy, přesnost dobového posunu i zdařilý způsob vedení dětských i hereckých ztělesnitelů řady rolí, které jsou zde obsaženy, jsou hlavní příčinou tohoto nadčasového úspěchu. Mluvit retrospektivně o vhodnosti volby toho kterého představitele a vytýkat tak přímo i nepřímo nejen Hynku Bočanovi, ale i dalším členům tvůrčího týmu seriálu, že v roce 1968 neměli znalosti druhé poloviny osmdesátých a devadesátých let, je značně nešťastné. Ve všech případech se totiž jednalo o herce když ne z abslutní tehdejší špičky, tak nepochybně z tehdejšího i dnešního vysokého nadprůměru. Výtky tohoto druhu (nikomu tím nechci brát právo na názor) jsou tak trochu jako mořský příliv a odliv: přicházejí a mizí. Kvalita, ke které se vztahují, zůstává. Foglar i z nebes, odkud se na nás již drahně let dívá, může být nespokojen jen s jedním: s nedostupností seriálu na moderních nosičích. Je to nepochopitelné zřejmě nejen pro mě. (01.04.2008)

Dětskýma očima mohu hodnotit bez výčitek čtyřmi hvězdičkami. Dnes ale mé již dávno dospělé oči vidí tento seriál poněkud kritičtěji z hlediska způsobu zpracování a obsazení jednotlivých postav poněkud přestárlými chlapci. O tom už ale tady v komentářích byla řeč. Ty čtyři hvězdičky tedy zůstanou ze sentimentu a nostalgie. (11.08.2009)

Tady tato verze natočena podle románu Jaroslava Foglara, se mi zdála nejlepší a nejpřesnější, pak je tady ještě jedna Záhada hlavolamu (1994), ta je spojena v jeden film a to právě mi nedá a musím dát zapravdu, že tato je lepší. Tady jsou lepší herci, jsou tady takoví více otevřeni, než v té nové, ale hudba je rozhodně lepší v té druhé. Celkový dojem:Hrozně moc rád jsem četl, čtu a budu číst Rychlé Šípy a vždy mi to přineslo nějakou radost, pobavení, moudro...93%Přístupnost:přístupný (12.03.2007)

Seriál mého dětství. Pořádně tajemný, chvílemi až strašidelný s dokonalou atmosférou staré Prahy umocněné černobílými obrázky. Viděno dětskýma očima, uchováno ve vzpomínkách. Nechci si je kazit, takže znovu už se nedívám. Těšila jsem se tenkrát nedočkavě na každý díl. Hltala jsem foglarovky jednu za druhou (některé tehdy ještě vydávané samizdatem), ale dech Stínadel s tajemným Širokem byl nejpoutavější. "Losnu, nebo Mažňáka?" "Já nevím, třeba Bahňáka." :-) (08.08.2011)