Milujem ťa až na zožratie

Ke zhlédnutí téhle "chuťovky" mě ponoukala hlavně zvědavost. . . dle zdejších komentářů hrozilo, že si nudou ukoušu všechny prsty na rukou i na nohou a abych se přiznala, neměla jsem k tomu daleko a to především v druhé polovině filmu. Na druhou stranu je film prezentován dle mého skromného názoru určitým (divným a netradičním) způsobem záměrně s tím, aby si to každý přebral jak chce. . . mě osobně to ale nijak zvlášť neoslovilo. 3/10 (03.12.2008)

Claire Denis to pokazila. Jej nudná, nepríjemná réžia je hlavným negatívom tohto inak fungujúceho žánrového snímku. Trouble Every Day nie je zďaleka tak nepodarený film, ako by sa mohlo podľa tunajších nenávistných hodnotení na prvý pohľad zdať. Napätie a nechutnosti plnia svoj účel, atmosféra tiež, Gallo je démonický, Dalle vyšinutá a neviniatko Tricia Vessey im je dokonalým protipólom. A záver, keď práve ona prenesie tú (skoro až vtipnú) uzemňujúcu hlášku, povyšuje film jednoznačne nad priemer, nech sú jeho slabé miesta akokoľvek a dodáva mu ešte silnejší psychopatický rozmer. 65% PS: Len tak pre porovnanie: Cinema svojho času priemerných 40 percent; (ČR) Premiere štyri hviezdičky a IMDB ku dnešnému dňu 6.1. (23.12.2012)

Po svém původním hodnocení asi před 5 roky musím snížit počet hvězd na polovinu, protože tenkrát jsem tím byl nadšenej hlavně kvůli té odvaze natočit film na takový psycho téma a kvůli tomu, že je to hodně originální. Originalita tam vskutku je, ale už jsem trochu filmově vyspěl a vystřízlivěl a vidět to podruhé taky udělá svý. Každopádně Vincent Gallo je můj oblíbenej ksicht, takže to je tak jedno ze dvou lákadel na tenhle film. To druhý lákadlo jsou scény, kde se teda navzájem žerou a krvácí, protože to je fakt psycho! Stranou poznamenávám, že je to ale asi trochu blbost - oběti se vůbec nebrání, jenom trochu řvou a dostatku krve se dočkáme až po střihu v dalším záběru. Takže upozornění pro lidi, co maj rádi nepochopený psycho filmy: TADY, JO JO, TOŤ!!! (01.11.2007)

Tak bychom to měli pojmout nějak objektivně a decentně. Tak tedy, viděl jsem už spoustu hovadin, ale tahle - Ehm, řekli jsme decentně. Tak jinak. Viděl jsem už spoustu kravin, ale tahle - Ale no tak. To přece dokážu. Do třetice. Tohle byla největší píčovina, na níž kdy spočinulo mé oko. Ano, to je rozhodně lepší. Co se mi to ta kráva na režisérský stoličce vůbec snaží namluvit? Že se v nás všech prostírají netušené temné hladiny zvrácené perverze či co? Nevím, jestli Claire Denis to rajcovalo (viz Martyrova trefná poznámka), ale já odešel z kina. Už se nedivím, že to s Evropou jde z kopce, když se duševní obzor "umělců" scvrkává do takovýchle exhibic. (27.10.2006)

Dá se na to zapomenout? Nedá. Je to pomalé -- a co? Experiment -- a co? Mně to i po letech vězí v hlavě jako střep. Je to spíš konceptuální umění než film, ale na život to právo má. Jako všechny bizarnosti. (teda skoro všechny) Zajímavý je, jak filmy a kanibalech, zombících a podobné havěti jedou, jsou cool. Ale když to někdo pojme stylem tongue in cheek a doslova to přecooluje, najednou se lidi vofrňujou. Pastička na diváka. (11.07.2007)