Réžia:
David OndříčekScenár:
Petr ZelenkaKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Labina Mitevska, Jitka Schneiderová, Saša Rašilov nejml., Jiří Macháček, Ivan Trojan, Mikuláš Křen, Dana Sedláková, Hana Maciuchová, František Němec (viac)Obsahy(1)
Sedm mladých lidí prožívá v průběhu několika dní události, které radikálně ovlivní jejich budoucí život. Rozhlasový moderátor malého pražského rádia Petr se rozchází se svou dlouholetou přítelkyní Hankou. Tu chce získat pro sebe neurotický doktor Ondřej, který dívku už léta pronásleduje svou vtíravou pozorností. Ondřejova manželka Lenka si však odmítá připustit, že by otec jejích dětí mohl zradit jejich úhledný maloměšťácký život. Do osudů obou dvojic zasáhnou i křehká makedonská barmanka Vesna hledající v Čechách ztraceného otce, cynický manipulátor Robert a oddaný milovník marihuany Jakub. Kontrast k osudům osamělých mladých lidí, kteří se více či méně úspěšně pokoušejí vyznat sami v sobě, tvoří Hančini usedlí rodiče a skupinka japonských turistů toužících poznat "typickou" českou rodinu... Příběhy samotářů uprostřed davu, kteří si připadají bezmocně vláčení zlomyslným osudem uvnitř svých ekonomicky pohodlných životů, vyprávějí autoři v tragikomické poloze. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 087)
Nová projekce po letech mi ukázala Samotáře trochu v novém světle. Nejvíce si na tomto filmu cením jeho formální invence (úvodní titulky, skvělá kamera) a hudebního doprovodu - Muchowův soundtrack jsem naposlouchal za ta léta nepočítaně. Současně jsem reflektoval, že to ale rozhodně není film, kterému bych dnes mohl s klidným svědomím dát plné hodnocení - na to jsem se při sledování až příliš často ošíval trapností nad humorem některých scén nebo některých hereckých výkonů. A vadilo mi i to, že Samotáři moc nevypráví nějaký silný příběh, ale tříští se v sled více či méně vtipných epizod. Navíc si myslím, že se Samotářům nikdy nezdařilo fungovat jako generační zpověď (pokud o to vůbec stáli), protože celý děj působí dost nepravděpodobně. A především všechno a všechny naprosto nekompromisně válcuje postava věčně zhuleného Jakuba v podání Macháčka, jehož zásluhou se ze Samotářů dávno stala oblíbená komedie, před jejímž sledováním se stalo oblíbenou kratochvílí "smotnout brčko". Přijde mi to téměř jako úsměvný paradox, protože postava Jakuba je ve skutečnosti smutná - jeho poškozená paměť a věčná nepřítomnost duchem vlastně moc k smíchu není, protože Jakub je politováníhodná postava se zpackaným životem, která nemá daleko k outsiderům z Kaurismäkiho filmografie. V tomto ohledu Samotáři "doplatili" na podobný úděl, jemuž čelí porevoluční satira Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág, v níž na sebe Polívka svým živelným herectvím (podobně jako Macháček) strhl veškerou pozornost, a otupil tak satirický tón snímku, který měl ambice kritizovat buranské manýry tehdejších restituentů. A tak se ze Samotářů stal film, na nějž lidé koukají kvůli Macháčkovým zhuleným hláškám, podobně jako si u Kurvahošigutntág oblibují pro změnu hlášky Polívky, která dávno zlidověly. UPDATE 5.1.2019 - Nové zhlédnutí Samotářů v telce jsem si hodně užil, ten film je strašně vtipný, hraje k tomu dokonalý soundtrack, a herci jsou perfektní. A přijde mi skoro neuvěřitelné, že je ten film už starý skoro 20 let - to je hrozné, jak ten čas letí, a na tom filmu je to hodně znát - dnes už působí jako takové (vlastně ještě devadesátkové) milé retro. ()
Knoflíkářům se nevyrovná. Pár dobrých hlášek, které se vlezly do anonce v TV. Zbytek nesmyslný žvást. Kdyby to měl být odraz reaity, pak potěš nás všechny pánbůh. Na soudtracky nějak nejsem, nijak mne tu nezaujal. Od odpadu film zachránilo alespoń to něco od Aznavoura. Nehodlám film již znovu spatřit. ()
Nelíbí se mi, že většina lidí je ze Samotářů odvařená kvůli Macháčkovi. Jakub je sice úleťák a jeho hlášky zkultovněli, ale já osobně dávám přednost postavě a hereckému výkonu Ivana Trojana. Za nejlepší zcénu pak považuju dramaticko-komediální hádku v rodině Černých při japonské návštěvě. David Ondříček občas vykouzlí zajímavé obrázky, ale film, který vás zahřeje na duši, nebo při kterém vám zamrazí v zádech, to rozhodně není. ()
Režijně (a hudebně - Honza Muchow kolébavou atmosféru večerního města umí) příjemný film s povedeným obsazením. I scénář je docela fajn - poutavý, vtipně vypointovaný a naditý hláškami, bohužel však taky viditelně vystavěný efekt a zcela odchlípnutý od reality. Jako dávka sympatické zelenkovštiny pro pobavení je to výborné, jako film s hlubším sdělením už ne - mé hodnocení tedy vychází z předpokladu, že autoři chtěli opravdu víc bavit, než sdělovat a poukazovat. 75% ()
Jeden z toho mála co u nás vzniklo v novém tisíciletí a rozhodně to stálo za to. Černá komedie o tom jak to v životě chodí a bohůžel už se něco rozjetého jen tak zastavit nedá. U autorů je hodně znát způsob vyprávění děje a to se snažili využít i v jejich další celkem úspěšném filmu Jedna ruka netleská, který je s tímto celkem dost podobný. Akorát rozdíl v obouch filmech je ten, že tento autoři dotáhli až do samého konce a očekávaný konec celkem originálně završili. Mimo to opravdu velice zajímavě překvapil Jiří Macháček, který si se ztroskotaně zhulenou postavou dokázal velmi originálně pohrát. --- Zvoní Vám mobil proč ho nevezmete? – Já přece nemám mobil ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (46)
- Houbový čaj vůbec nebyl ve scénáři, prozradil Kryštof Michal. (TheSlezy)
- Natáčení trvalo 65 dní, což je na české poměry docela hodně. (don corleone)
- Jitka Schneiderová byla poslední osazenou herečkou z hlavních rolí. S obsazením Hanky byl při castingu největší problém. (don corleone)
Reklama