Dažďové kvapky na rozpálených kameňoch

Vidět v jeden večer nejdřív Almodóvara a poté Ozona je docela mazec! První se snad v žádném filmu neobejde bez alespoň jedné transvestity, druhý se velmi často v různé míře pouští s oblibou do tématu homosexuality a přidat si do děje ještě navrch transsexuální postavu s prodělanou změnou pohlaví vlastně není cizí žádnému z nich. Další šílený vztahový LGBT bizár mě vesměs bavil do chvíle, než se nezačal brát postupně stále vážněji. V té chvíli už i vsunutí absurdní stylizované taneční vložky působilo jako totální WTF. :o) Sexuálně založené hrátky uprostřed těžkého vztahového propletence bez hranic naštěstí Ozon více rozehrává v dialozích, než „v akci“ (ačkoliv ani té se většinou nevyhýbá) a celé dění ozvláštňuje hravými nápady s kamerou a výtvarní stránkou v minimalistickém prostředí plném oken či zrcadel, což mě obzvlášť upoutávalo. I herecké výkony patří k velice slušným, tematicky mě však Kapky deště spíše míjely a oproti slušně vybudovanému zázemí pro svižné dialogy se Ozonovi (s výjimkou závěrečné scény v doprovodu německy zpívaného šansonu) nepodařilo vybudovat tak silnou atmosférou, aby ke mě docházely silnější emoce v dramatičtějších částech filmu a abych cítil jedinečný zážitek po celou dobu. Pokus o cosi (ve své době) nevšednějšího to však nebyl špatný... [65%] (13.11.2022)

Dost drsné německé drama s francouzskou poetikou a kompozicí... Bravurně & absurdně vykreslené postavy žijící ve vztazích, které by nám mohly připadat tak rozdílné - ve skutečnosti však tragicky podobné. Nutí nás klást si otázky nad závislostní strukturou takřka libovolných vztahů, nad ovlivňováním (formací) partnera partnerem - a celkově nad tím, jak se člověk ve vztazích může realizovat a realizuje... (06.02.2008)

Ozonova zkouška na art vyšla celkem dobře, chvílemi se podařil nádherně vybroušený diamant (především seznámení Lea a Franze a samotný konec), chvílemi se jedná o volně se povalující uhlík, který ještě nezačal krystalizovat. Ozon se pokusil zařadit po bok Denisové a Caraxe, ale skončil někde u Cattetové s Forzanim. Škoda, že se tomuto směru nevěnuje více, tento snímek dával tušit, že by z něj mohl být nadějný autor neotřelých filmů. (23.06.2015)

No ja teda nechapem vsetkych tych, co tuto uchylku brutalne nadhodnocuju - same 3 a 4 hviezdy . Za co, do prdele ? Ze sa jedna buzna zamilovala do dalsej buzny a maju idylicku zbuznelu homoromantiku ? Ozon je hlavne zensky reziser, ale obavam sa ze v pravom slova zmysle, taky Minnelli zenam rozumel podstatne menej, hoci tiez natocil dve extremne planoby - zenske filmy. Minnelli bol aspon zrucny reziser, to Ozon nie je, je to len dalsia reziserska planoba ako filmy Uwe Bolla alebo reziserskou planobou bol aj Ed Wood Jr. Podla mna by si Ozon mohol tiez kludne uviest meno Allan Smithee. Tuna Ozon sa snazi hrat na artovu strunu, ale nema na to : 5 % (29.09.2018)

Ozonovy zákony vztahové termodynamiky, divoká oscilace nejen mezi póly sexuálními, ale i žánrovými. Do prostorově minimalistické vztahové konverzační komedie na bázi divadelní hry pronikají tragické šlehy, v nejlepší almdóvarovké tradici jsou nositeli negativních hodnot sebestřední, neempatičtí, sobečtí muži. Obrazová rafinovanost pozdějších Ozonových filmů (počítáno od 8 žen) je přítomna spíš jen zárodečně, stejně jako smysl pro práci s tajemstvím, který Ozon mistrně využil v V písku, Bazénu nebo třeba Jen 17. Jestliže film něčím předčí ve Ozonově filmografii ty následující, jsou to nádherný kozy Ludivine Sagnier, jež Ozon vystavuje s nenuceností nezaujatého estéta. (23.10.2015)