Euforie

Euforie mě pochopitelně neminula už v době svého uvedení, tehdy mě tématika drog netáhla ovšem vůbec, Zendayu jsem ještě moc nevnímal a seriál, co působil jen jako zpověď jedné mladé rebeliózní feťačky, nebyl ani trochu mým šálkem čaje. Když jsem ale zásluhou momentální euforie kolem Euforie k seroši zkusil najít novou cestu, objevil jsem klenot. Se zjištěním, že každá epizoda rozkrývá příběh někoho z Ruina bezprostředního okolí, jsem si tenhle výplod na chvilku i dokonce zamiloval. Hodnocení víceméně ve finále ovlivnily hlavně dva dodatky k sérii, které si tvůrci mohli ušetřit. [viděno na HBO GO] (31.03.2022)

Seriál, kterému se po dlouhých letech podařilo sesadit Hru o trůny z trůnu sledovanosti v rámci celého HBO, se svou druhou sérií vůbec dost ovlivnil svět. V negativním hledisku došlo bohužel i k tragédiím, které vyvolala témata, které seriál explicitně otevírá, v tom pozitivním Euforie přesvědčila minimálně mě, že není serošem čistě jen pro ženské oči. Ano, některých scén, které heterosexuálního muže odradí, by nás mohli ušetřit, z hlediska dialogů a vypjatých scén ale skutečně jde o vrchol televizních výtvorů nejen pro teenagery. Tady by se mohla inspirovat španělská Elita, na kterou jsem si několikrát během sledování vzpomněl, byť její jádro je trochu jiné. [viděno na HBO Max] (03.04.2022)