Kde je moje tělo?

Niterné, oduševnělé, smutné, životně pravdivé do nejmenšího detailu. Citlivý příběh kluka, který si ve svých vzpomínkách nahraných na kazeťáku, tak strašně přeje ošálit osud. Animák, který vás dojme k slzám pokud jste správně naladěni duševní hloubkou a dostatečnou citlivostí. Jednoznačný vzkaz... važte si všeho, co máte a nepřestávejte bojovat... 85% (03.01.2020)

Poměrně zajímavý surrealistický francouzský milostný příběh prezentující se coby animovaný film, který jako první vyhrál hlavní cenu v Critic's Week v Cannes. Snímek je svým rozkvětem a pohádkovostí nemálo podobný snímku stejných autorů 'Amélie z Montmartru' (2001). Tentokrát tu na jedné straně máme příběh oddělené ruky snažící se vrátit domů a na straně druhé osud chlapce Naoufela pocházejícího z Afriky, kterému vlivem automobilové nehody zemřou rodiče a živí se jako rozvozce pizzy. Zdánlivě nesourodé dějové linky jsou však překvapivě ve svých výpovědích plně harmonizující. Samotná ruka se snaží přežít v drsné realitě všedních dnů se všemi svými nástrahy a chlapec se snaží naopak přetrvat a vzejít do přízně dívky, do které se zamiloval, a však určitý ostych mu nedovolí to dát přímo najevo. Je to film, který mísí hororové prvky s prvky milostného milosrdenství. Je to film plný filozofie a životního očekávání. A do třetice je to film plného pocitu strachu nad ztrátou určitosti, kterou svou cestou životního údělu Naoufel získá. Příběh se liší stylem, tónem a dokonce i žánrem, ale ve svém smyslu je sepsán tak, že se vše vzájemně dokonale doplňuje. Ve svém artovém pojetí je snímek krapet složitější. Ve jádru má však ohromnou sílu představivosti života jednotlivců pocházejících odjinud a myšlenkové přizpůsobení místních lidí k takovému jednotlivci. Snímek je tedy v jádru věci politickým moralyzačním aspektem, avšak nenásilně uchopitelný. A tak u6 záleží jen na samotném divákovi, jak už s touto poutavou jedinečností naloží. (12.02.2020)

Objaviť tento film je ako nájsť klenot alebo vzácny dar. "I lost my body" je ľahko surrealistické animé z Francúzka. Prekvapuje jeho myšlienka a originálne podanie. Film má zdanlivo dvoch hrdinov. Melancholického chlapca Naoufela, ktorý si nesie svoj ťaživý príbeh. Druhým hrdinom je telesný fragment - jeho ruka. Kým si Naoufel hľadá svoje miesto v živote a lásku hnaný túžbou byť milovaný a milovať, druhý hrdina prekonáva strastiplnú a dobrodružnú cestu. Cestu k sebe. Pekne a veľmi šikovne sú prepojené línie minulých zážitkov so súčasným životom a cieľmi v budúcnosti. Ich naplnenie sa dostaví, aby sa minulosť prelomila prekonaním svojich tieňov. Príbeh je veľmi silný a emotívny. (10.11.2020)

Hodně neotřelý animovaný snímek ať už po stránce animace nebo po stránce vyprávěného příběhu. Kdy naposledy jste viděli putování ruky Paříží v neotřelé animované formě? Asi nikdy. Na druhou stranu mě melancholické prolínání příběhu ruky, která hledá své tělo, a flashbacků do minulosti zas tolik nepohltilo. Sice zaujalo, ale prvotní zaujetí poměrně rychle opadlo a ani příjemná stopáž 81 minut nepomohla k tomu, abych u filmu zůstal na sto procent. Rozhodně se ale jedná o zajímavý film. (12.02.2020)

Kdo by to byl řekl, že tenhle nenápadný nezávislý artový francouzský animák, který se krom festivalů téměř nikde nezjevil, zapíše do zlaté síně slávy evropského animovaného filmu? Není se taky čemu divit, protože Kde je moje tělo? je impozantní odyseou skrze lidské smysly a vjemy, která vás okamžitě uchvátí nejenom svým intuitivním pojetím, intenzivním fázováním napětí, ale i reminiscenčními intermezzy, které slouží jako introspekce do nitra hlavního hrdiny. Celková tvůrčí vize a námět Jérémyho Clapina je geniální explozí kreativity. Fascinující hudební doprovod Dana Levyho vás doslova posílá do jiné dimenze a atakuje vaše nejniternější smysly. Ve výsledku však mohu říct jen toto: poddejte se, zvuk ohulte na absolutní maximum a tenhle animák vás přivede do nepopsatelnýho tranzu, z něhož není návratu. Kolem a kolem jde o neskutečně omamný zážitek, který nemá v pomyslném rámci subžánru haptických thrillerů či transcendentálních filmů sebemenší obdoby, a který ve vás bude doznívat ještě dlouho poté. Nemám slov. Doporučuji všema dvaceti. Za tenhle dechberoucí masterpiece by se jednoduše nestyděl ani legendární filmový kouzelník Hayao Miyazaki........ VERDIKT: milník ve vnímání animovaného žánru, jeden z nejlepších počinů za rok 2019. Pecka nejextrémnějšího kalibru. (06.12.2019)