Muž menom Ove

Starý bručoun, pedant a zahořklý dědek. Ale taky okouzlující společník se smyslem pro humor a až příliš velkým srdcem. Takové klišé, jako je postupné rozkrývání mrzoutského hrdiny v člověka na správném místě, přetavili švédští tvůrci na v okouzlující film. Leitmotivem celého filmu je hlavně to, jak moc Ovemu chybí zesnulá manželka a jak se za ní už těší. Na tom staví i dojemné scény, které jsou chytře dávkovány, aby se nezvrhly za hranu patosu, ale dokázaly diváka chytit za srdce. Proto jsou nejpůsobivější ani ne tak závěrečné minuty jako spíš průběžné Oveho návštěvy hřbitova, kde si se Sonjou povídá, dotýká se náhrobku, klidně si lehne vedle ní, stále se cítí být její součástí. Ove je Švéd ze staré školy: snad každý ho dokáže naštvat a vysloužit si nelichotivé označení idiot. Ale ne všechno je takové, jako se zdá: stejně jako se Ove zarazí nad smíšeným manželstvím Švéda a Íránky, kde mu však nevadí skutečnost jako taková, spíš že do rýže přidávají šafrán (takové novoty!) a že onen soused je zoufale neschopný lempl. Ovšem nikdy nesahejte na konzervativní hodnoty! Ovemu je jedno, jestli jste třeba homosexuál, ale nepochopí, že si kdokoli může chtít pořídit renault. Protože saab. Pochopitelně. Muž jménem Ove je prostý lidský příběh, civilní, nevtíravý, mnohokrát viděný, ale určitě ne omšelý. A představuje špičku evropské kinematografie. (12.03.2018)

Opravdu velké zklamání. Nechápu zdejší vysoké hodnocení. Od seveřanů jsem zvyklá na daleko větší jízdu, pořádný černý humor nebo bláznivé situace. Tohle byl vlídný humor až moc, socialistický čajíček, realita s růžovými brýlemi. Lidskost beru, ale v jiném podání. Strašně předvídatelná vyprávěnka. Nemám ráda polopatické filmy. Docela mi zatrnulo, když mi začalo připadat, že vidím naivitu 50. let. Švédové se opravdu na severu vymykají. Škoda. Hvězdu navíc dávám za herectví Rolfa. (26.09.2020)

Pre všetkých mrzutý dedo, ktorý zanevrel na život a chce sa stretnúť so svojou manželkou, ktorá zomrela. Lenže v jeho živote príde k skutočnostiam, ktoré sú silnejšie než dobrovoľná smrť a vzájomná existencia zainteresovaných postáv príbehu dokáže nemožné. Film otvára mnoho otázok, sociálnych aj sociologických, jeho reč je jasná a priama, používa smutno-veselé úlomky zo života a v konečnom dosledku posobí ako balzam na dušu. Pekný film. (22.12.2016)

Skandinávská komedie, u které jsem občas nevěděl, jestli se mám smát, nebo mi má být hlavní postavy líto. Možná už je to nový svébytný severský žánr, ale tahle komedie o jednom nepříjemném bručounovi, který by rád jen odešel z tohoto světa, ale zoufale se mu to nedaří, je po čertech dobře natočená (90%). (03.07.2021)

Politicky korektní skoropohádka o tom: "Jak podivínský neruda díky imigrantům a jiným empatickým sousedům k přátelům přišel." Když se zhrzenému, ne zlému, ale "specifickému" člověku dostane povšimnutí, může ukázat i vlídnou tvář a ještě rád pomůže ostatním. Je ovšem otázkou, jak se to v nefilmovém světě, v tom skutečném, často děje. (18.11.2016)