Nôž vo vode

Když vezmu v potaz, že je to jedna z prvotin Polanského, tak klobouk dolů. Vzít si tři herce, loď a natočit film takovým způsobem, že jsem se skutečně z té židle nehnula ani na minutu, je kumšt. Nemůžu říct, že bych tam nenašla momenty, které mně přišly trochu naivní, ale když to všechno pominu, tak jsem dlouho nezažila, že by mně volně a pomalu plynoucí děj utekl tak rychle. Tím nechci ovšem říct, že by se tam nedělo vůbec nic. Sledovat dva muže a konfrontaci jejich většího či menšího ega byla parádní podívaná. A název filmu byl geniálním tahem, jen to chce nečíst obsah nahoře, pak to teprve oceníte. 75% (23.07.2014)

3,5*/5...Polanski vie a vždy vedel neskutočne pracovať s atmosférou a filmovým minimalizmom, pri dosiahnutí maximálneho dopadu na diváka. Vyžíva sa v hraničných psychologických situáciách a charakteroch, nepotrebuje pompézne exteriéry ani plejádu hercov. Je dôsledný v detailoch, účelne a presne využíva symboliku. Nebojí sa do istej miery šokovať a je originálny. Pre toto všetko ho mám v režisérskej topke a toto všetko v tomto filme nájdeme...ale skôr v menších dávkach, cítiť ešte nevypilovaný režisérsky potenciál a obrovský talent. Všetko to podstatné prišlo neskôr... (05.08.2009)

Polanského celovečerný debut a hneď takáto paráda. Nedokážem si predstaviť iného režiséra, čo by v tej dobe natočil niečo podobné, traja herci, jedna loďka a veľké dramatické divadlo, kde názov filmu zároveň odzrkadľuje aj podstatu. Dramatická linka má aj skrytý význam, nejde tu len o podpichovačný konflikt dvoch mužov, je toho omnoho viac. Ješitný novinár si ani neuvedomil, že príbeh o namyslenom námorníkovi odráža aj jeho vzťah ku manželke. Keď sme si sebou príliš istý, obvykle príde tvrdý pád a taký človek nejakým spôsobom dostane príučku. Či to pomôže už film nerieši. Zároveň by som si dovolil nesúhlasiť s obsahom. Novinárova manželka nebola cynická, veľká chyba, ona proste len na manželovo ješitné správanie rezignovala. A to je veľký rozdiel. Jednoznačne odporúčam, skvelý film. 85/100 (24.07.2014)

Na polských filmech je většinou nejzajímavější samotné prostředí, kde se film odehrává. Ať už je to prostředí vlaku ve filmu Pociag, či kupříkladu zde plavba po moři plachetnicí, vždy dokáži polští tvůrci na malé prostoru vytvořit velké filmy. A to i za použití pouhých tří herců (z nichž žena byla vlastně neherečka a spolu s mladíkem byla předabována, protože hlasy Polanskému jaksi neseděly). A i přesto všechno tento film otevřel Polanskému cestu do filmového Hollywoodu, Mekky filmu. Jedná se tedy o Polanského první a zároveň i poslední polský celovečerní film, Polákům tedy zmizel dříve, než ho vůbec stihli využít (či případně zneužít k propagačním účelům). A abych nezapomněl, ocenit musím i perfektní dráždivou a melodickou hudbu, která přesně synchronizuje a ladí po celou dobu filmu. (15.02.2013)

První půlku jsem čekal, že se z někoho vyklube vraždící psychopat, a příjemně mě překvapilo, že na takové lacinosti nedošlo. Soupeření dvojice kohoutků ani ne tak o stranou stojící a stále méně pobaveně přihlížející Krystynu, jako o to, čí ego je větší a čí póza udržitelnější, je vyobrazeno životně, ba dá se říci zábavně; v nejednom mužském diváku se jistě ozve potrefený houser. K tomu suverénní kamera a neméně suverénní ságo. (26.12.2012)