Réžia:
Edgar WrightKamera:
Jung-hoon JungHudba:
Steven PriceHrajú:
Thomasin McKenzie, Anya Taylor-Joy, Matt Smith, Diana Rigg, Terence Stamp, Synnøve Karlsen, Lisa McGrillis, Rita Tushingham, Michael Jibson, Andrew Bicknell (viac)VOD (2)
Obsahy(3)
Režisér Edgar Wright nakrútil psychologický thriller o dievčati (Thomasin McKenzie), ktorá prišla do Londýna študovať módne návrhárstvo. Jej štúdium zásadne narušujú znepokojujúce nočné vízie. V nich sa vracia v čase zo súčasnosti do šesťdesiatych rokov a stretáva tu očarujúcu začínajúcu speváčku (Anya Taylor-Joy), ktorej čaru podľahne aj ona. Sú to len sny, alebo sa jej prihovára minulosť? Dievča musí nájsť odpoveď za každú cenu, zvlášť preto, že tieto vízie sú čím ďalej znepokojujúcejšie a začínajú ju ohrozovať. (CinemArt SK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (426)
Nejsem Wrightův fanoušek a nikdy mě extra nebolelo, když přišel se slabším kouskem. Moc jsem nevěděl, co od Last night in Soho čekat, ale reakce byly tentokrát o něco lepší než u celkem povedeného Baby Drivera a Edgar Wright si opět zakládá na precizním audiovizuálním pojetí, které od něho fanoušci vždycky čekají. A já musím jenom konstatovat, že mě to za srdce nechytlo. Přibližně po hodině mě to začlo dokonce nudit, možná jsem ale jen zkrátka neměl náladu a nechal to na druhý den, kdy už jsem si poměrně hektické finále docela užil. Což zachránilo i onu čtvrtou hvězdičku, spolu samozřejmě s naprosto dokonalou Anyou Taylor Joy, které prostě baštím úplně vše a nikde jí to tolik neslušelo jako právě v pochybných barech v Londýně. Znovu možná za pár let, momentálně to ve mně extra nezraje. Ale jsem si jistý, že fanouškům 60. let, jakým je i Wright, to může sednout jako nejlepší film roku. ()
Edgar Wright už natočil vyrovnanější filmy než Poslední noc v Soho, ve které se Thomasin McKenzie probouzí z nostalgického snění o šedesátkovém Londýně do deziluzivní noční můry. Jeho muzikálové uchopení post #MeToo hororu je každopádně hodně zábavné a originální. Originálnější než byste čekali od žánrovky tak uhranuté jinými žánrovkami a proměňující se podle toho, k jakému žánru Wright zrovna odkazuje. Transformace je to vždy kompletní. Mění se stylizace i hrdinčina motivace, cíl a pozice ve vyprávění. Z aktérky komediálního fish out of water dramatu z vysokoškolského prostředí se stává nejdřív pozorovatelka něčího třpytivého života ve swingujícím Londýně, poté amatérská (giallo) detektivka, která se průběžně propadá do duchařského/zombie/splatter hororu nebo klaustrofobního psychothrilleru à la Hnus od Polanského. Varování před idealizováním minulosti (resp. snahou vykládat ji podle dnešních hodnotových měřítek) se Wrightovi a Krysty Wilson-Cairns podařilo do příběhu zakomponovat o něco elegantněji než motiv traumat obtisknutých do těl a míst. Rozhodně si ale nemyslím, že by film, už s ohledem na svou výraznou stylizovanost, stigmatizoval duševní onemocnění a sexuální práci, jak mu vyčítají některé zahraniční recenze. Je to stylový žánrový mišmaš. Možná nefunguje bezchybně, ale užíval jsem si ho od úvodních do závěrečných titulků. 80% ()
Vždycky mám radost, když se povede film, kde všichni herci předvedou naprosto dokonalý, přesvědčivý výkony. A vždy za to velebím režiséry, protože i skvělej herec se pod blbou taktovkou dokáže kolikrát znemožnit. Tady navíc o level nad ostatními ční naprosto fantastická, okouzlující a sexy (ach bože, když sundala svůj svetřík první noc v pronajatém pokoji, projela mi okamžitě bulbouretrální tepnou třetí míza) Novozélanďanka, která se touhle performancí zařadila mezi moje oblíbený mladý talenty. Film je navíc krásně vystylizovanej, jen jsem postrádal horrorovější atmosféru, Wright měl ještě malinko víc zatlačit na pilu. ()
V hlavní roli zase moderní a populární pitomá holka (čti submisivní pasiáns) s posttraumatickým syndromem (vychovávala ji babička!) , ovšem TÁÁKHLE talentovaná a vůbec celkově zajímavá a vůbec ne povrchní jako ty hezký a pokrytecký káči ze školy. A když začne snít, tak se začnou dít podivuhodné věci, to Vám tedy řeknu, doslova žužu retro, kde z těch barviček, kostýmků, neonů a hudby přechází zrak a sluch. Alenku v říši za zrcadlem ale nečeká princ, ale démon z MýTú a jiná pitomá holka, jejíž příběh je tak cimicky krutej, že by se i Weinstein začervenal! A to Vám měla tak hezký jméno... Hororově lehce angažovaná legrační show, kde se nesmějete ani nebojíte.. ()
Na jednu stranu MeToo natočený voyeristicky upachtěným stylem, který vzbouzí otázku, zda Wright o existenci sexuálního násilí až do nedávna nevěděl, že je z něj tak roztomile paf, a na tu druhou z téhle doslovné a pečlivě vysvětlené študákoviny ve výsledku nevyšlo nic než standardní bitchfight. Protože když dělám přímočaré revenge porno na ose muž-žena bez jakýchkoli komplikujících faktorů, dává perfektní smysl zakotvit u konfliktu dvou žen a smečky mean girls. Skoro jako by tu někdo spíš než o MeToo chtěl mluvit o NotAllMen. ()
Galéria (42)
Zaujímavosti (18)
- V baru, kde pracuje Eloise (Thomasin McKenzie), točí podle štítku na pípě i smíchovský Staropramen. (Saur.us)
- Když je Eloise (Thomasin McKenzie) poprvé v 60. letech, tak jde kolem kina, kde visí poutač na bondovku Thunderball (1965). (noelcoward73)
- Mezi prvními nápady na název filmu byly názvy „Red Light Area“ a „The Night Has a Thousand Eyes“. (LucasAbelle)
Reklama