Reklama

Reklama

Film XX. století představuje vrchol tvorby italského mistra Bernarda Bertolucciho (1940–2018), je to monumentální alegorie politického vývoje Itálie (a Evropy) první poloviny minulého století a zároveň troufalý pokus o filozofický výklad tohoto vývoje. Dvě mocné síly ženou veškeré dění kupředu: třídní boj a sex. Učení Karla Marxe a Sigmunda Freuda nebylo nikdy předtím a nikdy potom skloubeno a převedeno do filmových obrazů tak „frontálně“. Určitě lze tvrdit, že po padesáti letech, v dnešních eroticky i myšlenkově ustrašených časech, by podobně odvážný film už nebylo možné natočit. Snímek se odehrává v severní Itálii a líčí přátelství a věčné potyčky dvou mužů – statkáře Alfreda Berlinghieriho (De Niro) a rolníka Olma Dalcò (Depardieu) –, kteří jsou svědky a účastníky politických konfliktů mezi fašismem a komunismem. Ústřední hereckou dvojici doplňují legendy klasického Hollywoodu Burt LancasterSterling Hayden, ale také největší primadony zlaté éry italského filmu Alida ValliFrancesca Bertini. Zvráceně sadistickému archetypálnímu Zlu propůjčil tvář Kanaďan Donald Sutherland. (NFA)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (70)

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Tento 5 hodinový opus sa rozhodne nehodí ako zábavný program na večer. Je to naturalistické predstavenie o jednej dobe, ktorá sa nelíšila od tej pred ňou a od tých po nej. Rozdiel bol iba v dátume a miere brutality, fyzickej, či psychickej. Vynikajúca hra s kamerou, dodáva tomuto dielu až sugestívny prednes. Veľký herci, veľký film, avšak z môjho pohľadu predsa len premrštené množstvo celuloidu. ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

,,PŮDA POTŘEBUJE ROLNÍKY, JINAK BY LEŽELA LADEM. ALE PÁNY? KDO POTŘEBUJE PÁNY?...“ /// Tak jsem si udělal chvilku čas… Jedno vám povim - bejt to seriál, tak se unudíte k smrti. Vlastně ne, prostě to po pilotu vzdáte. Ale jelikož je to film… film od Bertolucciho(!)… tak to koušu až do konce. Sága z italskýho venkova, plná typický vůně (?), rolníků, nádeníků, statkářů (těch je samozřejmě míň…), plná socialistickejch postojů a kapitalistickýho útlaku. Život dvou chlapců, Olma a Alfreda a jejich osudy poznamenaný třídním (a teda politickým) rozporem. Svádí to k úvaze, že se jedná o komančskou agitku, ale vono jde spíš vo zobrazení kusu italskejch dějin. Mám rád dramatický ságy, jako třeba Dům duchů. Ovšem tohle je jiný. Hlavně proto, že těch dramatickejch chvilek tu je na tu dýlku málo. O většinu z nich se stará (v až úchylný roli) D. Sutherland, a pak okamžiky v závěru, nesoucí se ve fašistickým duchu. A když si myslím, že to vyvrcholení bude vrcholem – prostě ne až tak docela. Každopádně nezmínit se o hereckejch partech De Nira a Depardieu, by mohlo bejt důvodem k revoluci. Jinak je to spíš pro Italy. Nebo pro ty, kterým se zdaj tříhodinový bijáky krátký. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč Marx a Lenin si trochu toho oslavování zasloužej. 2.) Jsem komunista. Bohužel jsem zapomněl proč. 3.) Thx za titule – bohužel jsem toho frajera nevypátral! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Reklama

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

Bertolucciho více než pětihodinová epopej popisuje první polovinu dvacátého století, kdy se prastaré svazky mezi pánem a podřízeným sedlákem měnily z "idylického" soužití v nenávistné politikaření. Celý příběh je symbolicky postaven na třech postavách - v roce 1900 se narodivších Alfredovi (Robert de Niro), pocházejícím z bohaté rodiny, sedlákovi Olmovi (Gerard Depardieu), a postupem doby též fašistickém kruťasovi Attilovi (Donald Sutherland). Film je ohraničen dnem osvobození Itálie a závěrečným bojem ideologií fašismu a komunismu, kteréžto definitivně pohřbily staré pořádky a zamíchaly dějinami dvacátého století. Většina filmu však sleduje osudy hlavních hrdinů od dětských let, kdy Alfredo a Olmo jsou nejlepšími kamarády (a přitom stojí na opačných stranách sociálního rozvrstvení), přes první světovou válku a zrod italského fašismu, který je zde symbolicky ztvárněn postavou Attily, až k druhé světové válce, kdy vztah liberálního Alfreda a socialisty Olma zřetelně ochladl. Bertolucci klade v tomto snímku důraz na marxistický pohled, zejména v poslední půlhodině se zdá vesnický idealismus místy až přehnaný, ale alespoň pro mě závěr vyznívá tak, že vítězem není ani černá ani rudá, že jde jen o střídání moci - viz emotivní a patetické výkřiky: "Pán je mrtev ale Alfredo Berlinghieri je živý" a následně, poté, co partyzáni sesbírají zbraně, Alfredovo: "Pán je naživu". XX. století je rozsáhlé dílo s několika na svou dobu hodně kontroverzními sexuálními scénami, ale po všech stránkách je to snímek výjimečný - skvělým scénářem, krásnou kamerou, hudbou (Morricone) prvotřídím hereckým obsazním i výkony oplývající. Řekne mi někdo, proč to u nás není tak známé? ()

dr.horrible 

všetky recenzie používateľa

Ak si Bertolucci myslel, že je v rámci naturalizmu dôležité ukazovať nám rezanie prasaťa, masírovanie konského análu, alebo ako si desaťročný chlapec sťahuje predkožku, prečo nám rovno nepredviedol exkurziu naprieč žumpou? Ľudia predsa musia chodiť na záchod; naturalizmus! Najväčším negatívom sú ale trapné karikatúry záporákov jak z ruskej rozprávky, a nedostatočný priestor (pri vyše päťhodinovej stopáži) venovaný tým ozaj dôležitým veciam, ako je kamarátstvo Alfreda a Olma ako detí, kamrátstvo Alfreda a Olma ako dospelých, Adin alkoholizmus, nástup fašizmu, atď. Chápem ten formát, že to (aj napriek názvu) nemal byť film o komunizme a fašizme, ale príbeh páru rodín naprieč generáciami na pozadí spoločenských zmien, a aj tak som mal väčšiu časť filmu pocit, že tam veľa dôležitého proste chýba. Na druhú stranu, ani pri tej megastopáži som sa takmer vôbec nenudil, a niekoľko scén hlavne v druhej a tretej hodine filmu (smrť starého pána, epileptička, prvý sex s Adou, roľnícky odpor, kokain), a v závere, keď jednu z dvoch najchorejších ideológií v histórii ľudstva vystrieda druhá, je naozaj vynikajúcich. Ak ale nutne nepotrebujete vidiet žaluď Roberta De Nira, pustite si radšej Plechový bubienok. ()

Bubble74 

všetky recenzie používateľa

Novecento je XXL porce italských špaget s vyhlídkami na epické pochutnání a s navýsost labužnickou optikou. Bertolucci však vytříbené suroviny zaplácal zbytečnými a nevhodnými přísadami. Zrakově si nejednou dopřáváme blažené okamžiky nebeské many, aby nám vzápětí nepotřebně zaskočilo v hrdle. A bylo hůř. Celý tento objemný chod je završen těžko poživatelnými proletářskými sousty, před očima to jiskří červeně a v uších hučí internacionála. Epické pochutnání pro sadisty a ideologické kolektivisty, které mně párkrát zhořklo na jazyku a závěrem otrávilo úplně. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (11)

  • Ve filmu se objevilo více než 12 000 komparsistů. (Kulmon)
  • Rozšířená 318minutová verze filmu byla zveřejněna poprvé v Bělehradě 12. dubna 2007. (G.THOMPSON)

Reklama

Reklama