Abstinent

Na jednu stranu je fajn, že film přehnaně netlačí na pilu, prostě jen ukazuje situaci takovou, jaká je a zkoumá pocity mladého kluka, který propadl chlastu a snaží se z toho dostat. Na stranu druhou je to ale celé dějově až příliš banální a filmařsky jednoduché, nepříliš dobře zahrané, s nevýraznou kamerou a odměřenou režií téměř až televizního rázu. Což není nutně úplně špatně, alespoň forma nepřebíjí obsah a sdělení, které by teoreticky mohlo někomu ve správné chvíli i pomoct. Žádný velký dojem to zároveň taky nezanechá. (12.10.2023)

Lidé, léčící se se závislostí zažívají mnoho vnitřních konfliktů, bojů, musí překonávat sami sebe, a když na to přijde, může to být dost zajímavé dobrodružství poznávání sama sebe. Nic z toho mi ale film neukázal, a klouzal po povrchu, možná podobně jako sklouzne po povrchu první léčba mladého muže. Některé momenty a motivy byly pěkné, například počáteční odpor hlavní postavy k procesu léčby, nebo jeho nepřítomní rodiče a hyperprotektivní matka, a taky klasická hudba zaznívající ve chvílích, kdy se chtěl Adam napít. Ale třeba postava terapeuta, který generuje náhodné hlášky o léčbě závislostí a zjeví se vždy Adamovi v zádech, když má nějaký problém mně přišla kapanek plochá. A pak ta celá řada formálních chyb, kdy filmařská licence ustupuje realitě... Třeba to, že takhle mladí alkoholici jsou velmi vzácní, a trochu pochybuju o rozvinutí závislostí u kluka, který pije poslední rok (jo, kdyby to byl chlapec, který usosavá od 10 let a rodiče sami taky chlastaj, bylo by to reálnější, ale asi ne tak divácky sympatické), také ten až skoro individualizovaný přístup terapeuta, to že někde za oknem jiný pacient vidí delirantniho pacienta, nebo i to, že v ústavní léčbě je možné s takhle kamarádit s osobou opačného pohlaví, která dokonce přijde na noční randez-vous na pokoj (!). Na naprosto komorní film, který bude skutečně o tom, co se děje v léčbě v člověku tedy stále čekám. Na závěr už je poklona Josefu Trojanovi, který celou stopáž utáhl, a jeho herectví bylo koukatelne a zábavné. Kromě té trochu přehnané scény, kdy se v křeči zhroutil na zem ve sklepě, a to proto, že mu je zle při vzpomínce na pití alkoholu, to bylo uvěřitelné. A taky mě bavilo pozorovat, kdy je podobnější jednomu a druhému rodiči. A prima také bylo rozpoznávat apolinářské a bohnické lokace. (07.12.2019)

Alkohol je špatný, to už všichni víme. Trojan mladší se potatil, to se zase dalo očekávat. Vigner však evidentně není schopný režisér. Ani v protialkoholní léčebně neumí vystavět silnou scénu a gradace je pro něho cizí slovo. Mladé talenty před kamerou to v kombinaci s příjemnou stopáží zachraňují od velkého průseru. (24.08.2022)

Když jsem potkal Úsměvy smutných mužů se Švehlíkem, tak jsem si odškrtl kolonku filmů s tématem alkoholismu, což je jedno z témat, které opravdu nemusím, ale bylo to kvalitní, silné, věrohodné, dobře zahrané. Tahle teen verze podobného je jen sotva průměrná, slabá, nevěrohodná, ale aspoň dobře zahraná. Malej Trojan jede, ale tohle povrchní nic, co si hraje na děsně něco vážného, nezachrání. (22.11.2020)

(5/10). Pamatuju si jakoby to bylo včera, kdy jsem seděl ze školy v kině promítal se krátkometrážní snímek režiséra - Jakub. V tom věku jsem z něj byl dost unesený. Dnes by tomu bylo možná jinak, protože Abstinent mě na zadek rozhodně neposadil. Komorní drama, ve kterém předvádí Josef Trojan, kolik hereckého talentu zdědil po svých rodičích a určitě ho čeká krásná budoucnost. Nevím no, ten film bylo prostě takové NIC. Ale k alkoholu asi hodně dlouhou dobu nečichnu, což beru velmi pozitivně. (06.12.2021)