Malý Budha

,,ČO JE TO MEDITOVAŤ?" ,,TO ZNAMENÁ MLČAŤ, UVOĽNIŤ SA OD VŠETKÉHO, ČO JE OKOLO TEBA A MAŤ DUŠU SLOBODNÚ AKO VTÁK. POTOM MÔŽE ČLOVEK VIDIEŤ SVOJE MYŠLIENKY AKOBY TO BOLI LETIACE OBLAKY." __ ,,Malého Budhu" vysielaného u nás niekoľko krát STV, zväčša okolo Vianoc v čase milénia, som si pozrel až ako spomienku na zosnulého Bernarda Bertolucciho. Rozporuplné reakcie a výčitky smerujú na povrchnosť a komerčný ráz filmu odzrkadľujúci sa v strete západnej a východnej kultúry, s čím nesúhlasím, pretože budhizmus tu slúži skôr ako kulisa veľkého rozprávania pôsobiaca na diváka viditeľnou skúsenosťou schopného režiséra, uhrančivým vizuálnym štýlom, kamerovými filtrami a nemenej dôležitou fascinujúcou hudobnou zložkou Rjúičiho Sakamota, pre mňa ešte pôsobivejšou než v oscarovom ,,Poslednom cisárovi." Dokonca aj s výkonom Keanu Reevesa som bol spokojný, pretože ozaj neviem, ako inak zahrať Budhu na pomerne oklieštenom priestore. Azda by posledná štvrťhodinka mohla byť podaná vo svižnejšej skratke, ale záverečná scéna s lámovým popolom bola pôsobivým ukončením filmu, predsa len s mierne nedotiahnutým filozofickým posolstvom. (3339. hodnotenie, 98. komentár k filmu) (30.11.2018)

Na první pohled člověka zarazí ten kontrast mezi "modrým" (asi měl být šedý) Západem a "červeným" (barevným) Východem, lépe řečeno buddhismem. Střídání současného a minulého příběhu se nevtíravě prolíná a minimálně jeden nenásilnou formou seznamuje s jedním z nejrozšířenějších náboženství na světě. Dětští představitelé jsou přirození, u dospělých, hlavně "zápaďáků", to trochu skřípe. Film je možná zbytečně příliš dlouhý, ale hlavně mě štvala hudba - opravdu to není můj šálek čaje :-) Celkový dojem - film není špatný, ale asi se v paměti dlouho neudrží. (30.07.2010)

Krásný výpravný film s obrovským přesahem. Bertoluci se snaží příblížit svět tibetského budhismu a vlastně magii asie jako takovou a povedlo se. Film ve velikém střihu, bořící stereotypy v euroatlantském myšlení. Film se krásně sluduje, člověk se těší na každý další záběr, aby se dozvěděl kam se příběh posune. V diváku roste a roste pocit souznění a pochopení, zasvěcení do myšlení lidí tak odlišných než je on a přitom stejných. Film připomíná spíše lyrickou báseň v poklidném tempu. (31.07.2003)

Každé náboženstvo má svoj fundamentálny príbeh a Bertolucci tu servíruje príbeh Buddhu v luxusnom výpravnom balení. Aby to nebolo nudné a úplne neotrávilo ateistov, tak sa prelína s americkou súčasnosťou, a neskôr oba príbehy dokonca splývajú. Nevedel som, ako zvládnem dve a pol hodiny filozofovania a ”biblických" výjavov, ale bolo to prekvapivo dobré, miestami až úžasné. Prekvapilo ma aj to množstvo analógií niekedy až zhody s kresťanstvom, čo vo mne vyvoláva pocit, že tie pribehy má ľudské pokolenie, bez ohľadu na pôvod, akoby v génoch. –––– Existuje niekoľko mimoriadnych bytostí, ktoré sa vždy vracajú naspäť ako duchovni vodcovia. My týchto ľudí vieme rozpoznať. A práve preto sme tu. –––– Staroba ničí pamäť, krásu a silu. Takto skončíme všetci. ... Nik sa nepriblíži smrti tak, aby aspoň raz neochorel. – A smrť, aký to je okamih? Ukáž mi smrť. –––– Je načase, aby som premýšľal, čo urobím so zvyškom svojho života. Ľúbim ťa, Líza. (05.12.2018)

Vtipné, že Keanu si tady procvičil roli, kterou pořádně zužitkuje za šest let – člověka, který byl držen v konejšivé iluzi o povaze skutečnosti, aby následně zjistil, že všichni spí, kdežto on jediný je probuzený. A co víc, stává se spasitelem - a téměř Bohem. Zfilmovaná legenda o mladém Buddhovi je přes přímočarou doslovnost poutavá a koukatelná (Keanu Reeves jako Ind mi nijak nevadí), ale linie ze současnosti je paradoxně míň realistická a víc naivní. Hraje se tady na automatický zisk bodů za fotogenická červená roucha a moudrou laskavost každého mnicha, který se objeví. Nemám nic proti buddhismu, ale sledujeme film, kdy se na návštěvu rodiny vnutí dva cizí lidé a začnou dítěti vyprávět o své náboženské víře, aby se stalo jejím představitelem. Rodiče (učitelka matematiky a jistě tvrdě pracující kravaťák, díky němuž všichni bydlí v menším americkém Tádž Mahálu) to s úsměvem pozorují a nechají malého synka s cizími muži (a retardovaně působící holkou na hlídání) jezdit po městě. To jako fakt? Co kdyby to místo „hodného“ a módního (já vím, že za to nemůže) buddhismu byli Svědkové Jehovovi nebo muslimové? To by byl teprve film o toleranci… (13.10.2020)