Réžia:
Beata ParkanováScenár:
Beata ParkanováKamera:
Tomáš JuríčekHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Martin Finger, Gabriela Mikulková, Jenovéfa Boková, Bolek Polívka, Vladimír Polívka, Ondřej Sokol, Petra Hřebíčková, Taťjana Medvecká, Ján Jackuliak (viac)Obsahy(1)
Václav je notárom v malom meste na sklonku 60. rokov, nie je členom komunistickej strany a jeho okolie ho vníma ako morálnu autoritu. So svojou manželkou a deťmi prežíva dobré časy v neľahkej dobe a je pevnou oporou pre rodinu aj spoločnosť. Neustupuje zo svojich zásad ani zo svojho slova a hoci je systematicky nútený robiť ústupky, vytrvalo odmieta vstúpiť do strany. August 1968 a obavy z toho, čo bude nasledovať po okupácii, však nalomia Václavovu psychiku. Dobré časy sa menia na zlé. Teraz je to Věra, kto sa stáva pre svojho manžela oporou, dodáva mu silu stáť pevne na nohách a drží rodinu pokope. Aj ona dala svoje slovo a odmieta ho porušiť bez ohľadu na to, aká neistá je budúcnosť. Dodržať slovo je pre obidvoch čoraz náročnejšie... (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (124)
Mne to príde ako jemne nepotrebný film. Téma ohlodaná na kosť už veľmi nemá čím ohúriť a síce chápem, že Parkanová si snímkou splnila malý sen, ale dýcha to na mňa tézovitosťou a aj nápad ohúriť fotkami mi po určitých scénach evokuje fragmentáciu, a ozaj zbytočnú, ktorá v citlivom príbehu pôsobí skôr rušivo. Film však ponúka výborné výkony ústrednej dvojice Finger & Mikulková, ktorí svojim postavám vštepili hĺbku. Sú absolútnou devízou snímky a tak skvele vyzerajú a do diela pasujú... akoby ich tvorcovia vystrihli z časákov 60. rokov. Veľa má do seba aj kamera, ktorá štýlovo sleduje dianie v exteriéri obce z nadhľadu, niekde surovo reže do postáv čo má, ofc, príznačný charakter. ()
Vymáchaný antikomunistický agitkový výluh všech doposud natočených podobných a podobně černobílých filmů. Tož už ti emigranti točili ve Švýcarsku objektivněji pojaté filmy o své bývalé domovině. Jinak jsem si nejdřív myslel, že jde o televizní film, ten vizuál je skutečně chabý. To už mohla ČT pustit do kin Osmy, vyšlo by to nastejno. Že se Bokový svlíká i bez hypnózy, to je také dávno známá věc, takže ani tady u mne film nebodoval. A postavy tak černobílé, jak z bývalých komunistických agitek, jen tentokrát naruby. Jinak si myslím, že před srpnem 1968 by nikoho na sílu do strany netlačil, a potom možná nějakou chvíli taky ne. ()
Pustil jsem si dva české filmy z loňského roku a znamenalo to pro mě několikahodinové utrpení neskonalou nudou. Slovo má tak pouze jedno velké pozitivum - herecký výkon Martina Fingera. Stravitelné jsou pak už jen scény z notářské kanceláře, kde se střídají naše přední herečky a herci. Nechápu, v čem spočívá kouzlo snímání herců tak, že vidíme jejich obličeje přes celou obrazovkou, anebo naopak vidíme tělo bez hlavy. To mi rozum nebere. A nominace na Českého lva v kategorii hudba? Jestli nejsem úplně padlý na hlavu, hudbu jsem slyšel až u závěrečných titulků... ()
Nevyrovnanost. Poutavé scény z notářského světa, zdobení dortu!, sáňkování... a zbytek už si vlastně jen mlhavě vybavuji. Postrádal jsem autorský záměr. Co vlastně a proč chtěla režisérka divákovi říci. Samotná základní moralita nestačí. V pomalém tempu a vložených fotografiích jsem nenalezl smysl. Uznávám, tahle díla nejsou mým šálkem čaje. Vybavil se mi loňský Atlas ptáků. KVIFF 2022 ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (7)
- Spoločnosť Supraphon vydala album duetov inšpirovaných filmom v auguste 2022 pod názvom "Slovo". Texty piesní napísala sama Beata Parkanová, producentom sa stal autor filmovej hudby Jan P. Muchow. (Biopler)
- Režisérka Parkanová bola po projekcii v kine Lucerna konfrontovaná otázkou, prečo jedna z hlavných postáv, notár Václav (Martin Finger), číta pred spaním rodine z knihy "Egypťan Sinuhe". Odpovedala: “Čítali ste to? Egypťan Sinuhe je o tom, že niečo za niečo, a to mi prišlo, že sa k tomu príbehu dobre hodí.” (Biopler)
- „Scénář mě hned od prvního přečtení zaujal. Beátina drobnokresba všedních a zdánlivě nenápadných činností a promluv postav, které všichni známe z vlastních životů, mě nepřestává udivovat. V jejích příbězích se velká dramata odehrávají spíš skrytě a v tichu, ale o to víc s citlivým divákem zamávají,“ říká k filmu Martin Finger. (ČSFD)
Reklama