Šarlatán

Nie som si úplne istý hodnotením voľne interpretovaného životného príbehu certifikovaného znalca bylín, ale nemienim ho meniť. Za zaradenie medzi mimoriadne filmy hovorí obsadenie oboch Trojanov, zručná réžia Agnieszky Holland, silný príbeh človeka, ktorý prevyšoval okolie a bol predurčený k problémom, pričom veľký rozdiel medzi gestapom a štátnou bezpečnosťou som nepozoroval. Ako aj v iných filmoch mi prekážal akcent na Mikoláškovu (údajnú) homosexualitu. Ale po dlhom čase kvalitný "domáci" film, na ktorý sa poskladali štyri krajiny. (10.06.2022)

Zatiaľ určite vrchol Lojovej kariéry, lepšie ako v Búrlivom víne... No aj tak, cejch na čele ostáva aj naďalej. Dejová linka však bola veľmi zaujímavá a páčil sa mi aj rozprávačský štýl, v ktorom sa miestami skákalo do minulosti. Ale vždy účelovo a veľmi rozumne. Nuž, ľudia sú všelijakí a vždy takí boli. Ale na každého príde na psa mráz. Inak veľmi zaujímavá diagnostická metóda tu je rozobraná - skúmanie moču. Presne tak, veľa sa tu toho človek dozvie. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (10.12.2020)

Dobrý herec pro Hollandku i přes pyj skočí. Tak nám Epštajn nekompromisně poslal Ivana do prdele, ovšem i tak lze jeho fabulační hyperbolu, za níž by mu Mikulášek patrně namíchal nějakou extra léčivou směs z rulíku, potměchuti a bolehlavu, rozhodně považovat za trefu do hnědého. K dobru mu je nutno přičíst zejména to, že ukrutně přeceňovaná bába Hollandová natočila asi nejlepší film své kariéry, ke zlu pak snad jen ten pičoidní zkrat na konci, který nepochybně zasponzoroval Gůgl. Já fuckt, kurva, nemám chuť ani náladu po skončení dvouhodinového filmu ještě půl hodiny internetovat, jak to vlastně dopadlo, a příště kategoricky vyžaduji plný dezinformační servis, Epštajne!!! Každopádně se se zdejší kohortou artových hnědopichů tentokráte výjimečně shodneme, že nejméně polovina zásluh za finální produkt musí být jednoznačně přičtena nejlepšímu mimickému útočníkovi své generace! Takoví Vetchý nebo Langmajer by sice bezesporu byli daleko věrohodnější buzeranti, ovšem vidět je v této roli, asi by jednoho spíše rozbolely hemoroidy, zduřela mu prostata a měl by neodolatelnou chuť zahrát si volejbal s diváky TV Hovna, dát si páku s Vašutem, pomrkávat na zatuchlé padesátnice či se toulat Ulicí. Ivan je holt král, který navíc nikdy neprostituuje pod svou důstojnost, a toho mýtického chcankověštce a božího bukanýra, vykresleného jako totálního labilního kokota, dal s dokonalostí sobě vlastní, uhrančivou grácií a neochvějným heterošarmem, i když musel být při tom natáčení dost v Loji. Jeho úžasný výkon trochu hatilo pouze to, že maskér zřejmě chytil kovid a chudák Mistr si to musel patlat sám. Ve středním věku tak místy vypadá, jako by se právě napudroval na gájprájd Wehrmachtu, jako starší pak dost připomíná Stinga po tantrickém maratonu. (03.01.2021)

"Agnieszka" ma voľakedy neskutočne nasrala zohavením postavy Jánošíka. Potom svoju reputáciu napravila absolútnou, historickou delikatesou: "Hořící keř", ktorý sa zaoberal nie len samotnou dobou, ale aj dopadom na spoločnosť po Palachovom skutku (upálil sa na protest proti okupácii CCCP). "Šarlatán" je opätovne príbeh z čias socializmu, kedy to určití ľudia proste nemali ľahké (vlastne rovnako, ako dnes, akurát systém sa zmenil). Je to výborne herecky obsadené, ešte lepšie zahraté, čo ťahá kvalitu snímku rapídne nahor. Príbeh je uveriteľný, čiže nadpriemer. (20.01.2021)

Mám rád životopisné filmy a obvykle se těším na ty, které mne seznámí s neznámými osobnostmi, jejichž životy ukrývají poutavé příběhy. V tomhle ohledu si mne nový titul Agnieszky Hollandové získal již předem. O žádném Janu Mikuláškovi jsem až do ohlášení chystané premiéry netušil, přičemž fascinující se pro mne stalo již jeho ojedinělé léčitelské nadání. Co teprve pak může přinést střet takového "svérázného génia" hned s dvěma totalitními ideologiemi ve střední Evropě v půlce 20. století? Rozhodně to v sobě ukrývalo velký potenciál pro silný film a ten se Hollandové podařilo z velké části naplnit. Oceňuji rozporuplnější vykřeslení Mikoláškovy osobnosti – není to pouze velký "pan Zázračný", není to pouze jedna z dalších obětí komunistického režimu zobrazena v dalším snímku s jednostraným ideologickým stanoviskem. Mikolášek je zde člověk výjimečný ve svém okolí, jeho schopnosti vytvářejí v jedněch obdiv, důvěru, druzí ho dokážou zneužít ve svůj aktuální prospěch, jiní závidí či chtějí se ho zbavit, například i falešným udáním. Se svými schopnostim a povoláním přinášejícím vedle prospěšné pomoci také obrovský risk a drobné procento proher, se svou často nekompromisnou povahou i nonkomformním životním stylem (homosexualní orientace) se stává Mikolášek člověkem, který logicky vstupuje do konfliktu se společností, v níž se právě nachází, žije a působí. Vyprávění se odehrává na přeskáčku ve dvou dějových linkách (aktuální konflikt se zákonem a režimem vyúsťující v strhující vyšetřování + chronologicky podáváné flashbacky z Mikuláškovy minulosti) dodává filmu hned dvounásobné napětí. Kvalitní vizuální stránka přináší v lince z 50. let krásný "černobílý film v barvách", technická stránka využívá všechny možnosti k vytvoření hutné atmosféry a pochyboval-li jsem občas dosud o tolik znamenitých hereckých kvalitách Ivana Trojana, zde mne svým vynikajícím výkonem definitivně zbavil všech pochyb, a ani ostatní herci příliš nezaostávali. Přesto mi něco ve filmu k volbě plného hodnocení schází, mám pocit, že něco z rozehraného zůstalo nedořčené a film zbytečně náhle skončil v tom nejlepším (škoda, s celým soudním procesem teprve dostával film silnou gradaci)... a já marně hledám důvod, který by mne donutil chtít ještě tento měsíc kino znovu navštívit, či třeba příští rok si Šarlatána pustit podruhé... jsem v tom hledání určitě o něco blíž, než před měsícem v případě Havla a až film více dozraje, třeba se tak tomu stane. 75% (25.08.2020)