Zbaľ prachy a vypadni!

Představme si tohle. Dáme dohromady partičku řádně zhulenejch, pošahanejch a řádně roztěkanejch pěstitelů marihuany. Přihodíme k tomu partičku trochu nevyrovnanejch typoňů, kteří by rádi sehnali prachy sice jednoduchým, ale ne zcela standardním způsobem. Vedle nich si ještě představme mafiánskýho bosse. Poznávací znamení, miluje násilí a svoje vlastní alter ego. Dochutíme to drogovým baronem vyzbrojeným černým pepřem. Poznávací znamení, má rád násilí a fotbal. Každýmu dejme k ruce pár namachrovanejch goril. Poznávací znamení, banány nežerou. Jako třešinku na dortu přidejme dva duševně naprosto vypatlaný maníky, kteří nevědí, čí jsou. Poznávací znamení, odvaha jim nechybí. Pak jim hodíme kostičku a ono to už nějak dopadne. A že to budou jatka, je skoro jistý. Pár drsných dialogů a vtipných situací nesmí chybět. Kdo nebude moc zlobit, tak ho možná necháme i přežít. Dobrá akční komedie plná nadsázky je na světě. 61% (09.11.2010)

Existuje cirka deset způsobů, kterak převést účinně na plátno dialog dvou lidí. Osvědčenou a dnes malinko opotřebovanou formuli (i) záběr / protizáběr lze šikovně obohatit (ii) o prostřihy na postavy z profilu (Kawasakiho růže), popř. se nabízí (iii) oživit fádní konverzační scénu rotací kamery v rozmezí šedesáti stupňů mezi tvářemi obou hovořících (Vicky Cristina Barcelona), přičemž ona rafinovanost spočívá v tom, že se tím vyhneme střihu. Kromě toho můžeme (iv) kamerou kroužiti kolem do hovoru zabraných hrdinů (TDK), což patrně shledáme za progresivnější postup než (v) rozestavět postavy u stolu a zabírat jen z jedné strany. Zmiňovaný pátý postup vyobcovává diváka mimo dění a navrací kinematografii k malířství, k jedné dominantní perspektivě, zatímco čtvrtý postup je symetričtější, vzdušnější, filmu vlastnější a více pozornější k divákovi, protože jej umísťuje všude po scéně. Co tu máme dále? Andreje Tarkovského, který kladl (vi) postavy při rozhovorech do jednoho záběru, obličeji nasměrovanými od sebe, jak to známe z Andreje Rubleva a Stalkera, zalaškoval si s tím i Spielberg při objetí Cruise a S. Morton v Minority Report. Připomeňme, že tím Tarkovskij nemínil trapně podtrhávat komunikační bariéry; šlo mu o osobité výrazové prostředky, které mu byly nástrojem poznání reality a osvojením světa, protože pouze tehdy, má-li režisér svůj vlastní pohled na věci, stává se z něj filosof a umělec a z filmu umělecké dílo. Za další možno při dialogu (vii) natěsnat celičký herecký ansámbl k sobě do jednoho záběru, (viii) užít splitscreenu (a vtipně zrušit polyekranovou iluzi tím, že se vzdálené postavy při meziměstském telefonním hovoru vzdor dělící čáře začnou mlátit po hlavě jako v Haunted World of El Superbeasto), anebo (ix) provést syntézu výše uvedeného ve filmech řízených pravidly intermediality, která je založena na vzájemných kolizích, průnicích a transformacích mediálních forem (nikoliv na jejich bezproblémovém soužití, jako je tomu v případě multimediality). Ritchie rozšířil už tak bohatou abecedu dialogu pastišem sovětské filmové avantgardy o další zbrusu novou fintu: (x) při dialogu se drží formule záběr / protizáběr, ale jednu postavu bere často v detailu zblízka a druhou zdálky, parafrázujíc tím heroizující podhled a k němu opoziční nadhled, poněvadž postava blíže se zdá být autoritativnější, naproti tomu postava v dálce subtilnější a co nevidět bez života. (11.09.2010)

|| Scenár: Guy Ritchie, Peter Cattaneo, John Rogers | Hudba: David A. Hunghes, John Murphy | Produkcia: Matthew Vaughtn, Roger Birnbaum, Joe Roth | Distribúcia: PolyGram Filmed Entertainment (UK), Gramercy Pictures (US), Gaumont Film Company (France), Touchstone Pictures (worldwide) | Štúdio: The Steve Tisch Company, SKA Films, Caravan Pictures, Summit Entertainment, HandMade Films | Rozpočet: 1,350,000 $ | Tržby: 25,297,569 $ || Jednoznačne najnápaditejší, najkomornejší kúsok z rodu novodobých, prepracovaných gangsteriek. Nesmrtelné antré Guya Ritchieho do zlatej elity Pánov filmárov. (10.09.2011)

Cakal som, ze Jason Statham tu predvedie nejake akcne umenie, ale tento film bol jeho debut, takze kde nic, tam nic, ale to nevadi, pretoze scenar je tak prekombinovany, humorny, ze som sa proste musel smiat cely film a na zaverecnej scene na moste este viac. Tento film sa moze s PODFU(C)KOM (2000) pekne porovnavat, niektorim sa moze viac pacit tento film, mne sa zase viac pacil PODFU(C)K. Prekvapenim bola aj mala uloha spevaka Stinga. Kto by to povedal, ze prave tento isty reziser Guy Ritchie natocil aj prepadak s Madonnou TROSECNICI (2002) ?... 11.10.2009 ______ Jason Statham - (Bacon) +++ Jason Flemyng - (Tom) +++ Dexter Fletcher - (Soap) +++ Nick Moran - (Eddie) +++ Steve Mackintosh - (Winston) +++ Nicolas Rowe - (J) +++ Nick Marcq - (Charles) +++ Charles Forbes - (Willie) +++ Vinnie Jones - (Velký Chris) +++ Peter McNicholl - (Malý Chris) +++ Stephen Marcus - (Grék Nick) +++ Sting - (JD) +++ Hudba: David A. Hughes, John Murphy +++ (11.10.2009)

Po delší době jsem mrknul znovu na Ritchieho prvotinu. Mezi postavami je hromada drsňáků. Někteří jsou v tom, že dělají ze sebe drsňáka, úspěsnější, někteří míň. Super ale je, že jsou zároveň taky poměrně dost civilní a tím pádem i realističtí. Není to tak přehnaná stylizace nereálných nadsamců, které rád používá Ritchie v novějších filmech. Film je projetý nějakým zvláštním žlutohnědým filtrem, díky kterému je vlastně vizuálně docela neatraktivní, ale to vyvažuje vychytaná režie plná cool záběrů. Příběh je taky překvapivě povedený. Sledujeme všemožné zlodějíčky a gangstery, kteří chtějí se sebou navzájem vyjebávat, díky čemuž se dá do pohybu spirála událostí směřující k velkolepému akčnímu finále. Lock, Stock and Two Smoking Barrels je hodně povedený film (podruhé se mi líbil dokonce víc) a opravdu působivý debut. (8/10) (11.06.2021)