Mŕtvy muž prichádza

Jeden z filmů, který na mě kdysi hluboce zapůsobil. Ale od té doby uběhlo dlouhých 13 let, člověk se mění a jeho vkus s ním - takže nebudu hodnotit nejvyšším počtem a ponechám si rezervu, dokud nebudu mít příležitost se na tohle drama s výbornou Susan Sarandon a Seanem Pennem podívat znovu. 85% EDIT: Tak jsem si po nějakých 15-ti letech "Dead Man Walking" omrkla znovu a musím konstatovat, že zkoušku časem neustál. Nejde o kvality filmu, tam není co vytýkat, od perfektních hereckých výkonů, přes hudbu, kameru, až po režii vysoce profesionální kousek. Ne, jsem to já, kdo se změnil. Už nejsem ta citlivá dívenka, už mi slzička neukápla; otravovalo mě náboženské žvatlání a pro Matta Ponseleta (a jemu podobné) bych měla jedině tuhle větu: "Ty ksindle hnusný, ty hajzle zasraný, doufám, že budeš chcípat v krutých bolestech a kdybys nastokrát litoval, nebe tě nečeká, šmejde, akorát se po zbytek věčnosti budeš škvařit v plamenech pekelných a povinně čumět na telenovely!" 70% s odřenými slechy a jen z piety k té dívence, kterou jsem bývala. "Že jsem syn Boží, to mi ještě nikdy nikdo neřekl... že jsem zkurvysyn, to říkali pořád..." (03.03.2009)

A máme tu další příklad ryzí filmařiny. Klobouk dolů před Timem Robbinsem, takhle silné drama se kolikrát nepodaří přivést na svět ani zkušeným režisérům, natož pak "obyčejnému" herci. "Death Man Walking" funguje skvěle jak po stránce příběhové, tak po stránce herecké (s Oscarem putujícím do rukou Susan Sarandon plně souhlasím), útočí na city a nutí k hlubšímu zamyšlení se nad jednou z nejpalčivějších otázek "moderního" světa. I přes opravdu špičkově odvedenou práci však nemohu dát plný počet, a může za to právě ona morální stránka věci. Těžko říct, jaké pocity měl film v divákovi primárně vyvolat (možností je totiž hned několik), ale pokud to měl být soucit a odpuštění, pak v mém případě selhal. Já totiž na rozdíl od Helen Prejeanové razím filosofii "oko za oko", tudíž vezmeš-li někomu úmyslně život, ztrácíš tím nárok na svůj vlastní. Výjimky? Nepřípustné; mrtví se nevzkřísí, ani kdyby se vrah "napravil" 100x. (04.10.2014)

S tímhle filmem mám opravdu velký problém, proto ho nebudu hodnotit hvězdičkami. Herecky ani režijně tomu není moc co vytknout. Problém je se samotnou myšlenkou, poselstvím filmu. To, za čím tady hodně lidí vidí kritiku společnosti a trestu smrti, já vnímám jako snahu o relativizaci hodnot. A tuhle postmoderní optiku já prostě přijmout nechci. Hra na city mi navíc přišla vykalkulovaná. (14.04.2008)

Nemyslím, že šlo jenom o zkoumání viny nebo neviny, o právo nebo povinnost "mrtvého muže" morálně či právně odsoudit nebo ho držet za ruku nebo o míru polehčujících okolností. Tenhle film mi definitivně vyvrátil přesvědčení o potřebě trestu smrti právě proto, že se na trest smrti a na to, co mu předchází, dívá i z jiného úhlu než jen ze "zabils? tak my tě taky zabijeme.". (20.03.2004)

Těžká filmová deka, kterou na vás Tim Robbins hodí po pár minutách a až do samotného konce se pod ní potíte a grilujete.  Kontroverzní téma o vině a odpuštění, kde autor velice šikovně pracuje s pocity diváka a přitom s ním vůbec nemanipuluje.  Militantně nevěřící pak rozhodně ruce pryč.  Ostatní pak bude nutit přemýšlet, ovšem díkybohu ne o víře.  Excelentní Susan Sarandon i Sean Penn a závěr, který vám z mozku nadělá fašírku. Mít jasno tu pak z mého pohledu může mít jen, no ano, debil, Omlouvám se tedy všem debilům, zejména z mých Oblíbených a ještě více těm, kteří mají mě v Oblíbených, co měli jasno.  Čtyři,  myšlení totiž bolí. (17.10.2022)