Štyri izby

Anders: 40%, Rockwell: 30%, Rodriguez: 50%, Tarantino: 80%. Jediné, čo tu stojí za zmienku je Tarantinova (skoro) one-man-show so skvelými dialógmi, kamerou a meta-námetom (inscenácia scény z epizódy zo seriálu podľa Dahlovej poviedky). Zvyšok nuda (Rockwell), banalita (Anders) a priemerná rutina (Rodriguez). A hej, Tim Roth. Tak ten môže byť rád, že žije tam, kde žije a nie v Severenej Kórey, lebo za takýto výkon by už stál na popravisku. (24.06.2015)

Soundtrack Combustible Edison: 1. Vertigogo (Opening Theme) [2:35] 2. Junglero - Combustible Edison [1:54] 3. Four Rooms Swing [2:11] 4. Bewitched (TV theme) [1:01] 5. Tea And Eva In The Elevator [0:55] 6. Invocation - Combustible Edison [1:26] 7. Breakfast At Denny's [3:57] 8. Strange Brew [0:27] 9. Coven Of Witches [0:59] 10. The Earthly Diana [0:36] 11. Eva Seduces Ted [2:10] 12. Hallway Ted [0:31] 13. Headshake Rhumba [0:41] 14. Skippen, Pukin, Sigfried [0:29] 15. Angela [0:46] 16. Punch Drunk [2:57] 17. Male Bonding [3:06] 18. Mariachi [0:29] 19. Antes De Medianoche [2:45] 20. Sentimental Journey - Esquivel [2:39] 21. Kids Watch T.V. [2:03] 22. Champagne And Needles [2:06] 23. Bullseye [1:01] 24. Harlem Nocturne - Esquivel [2:30] 25. The Millionaire's Holiday [2:13] 26. Ted-O-Vater [0:39] 27. Vertigogo (Closing Credits) [5:33] 28. D [0:25] 29. Torchy [0:16] (09.06.2011)

Úvodní povídka je vážně slabá, druhá už lepší a třetí a čtvrtá nemají jedinou chybičku. Ať už to jsou Rodriguezovy kouřící a popíjející děti nebo Tarantinovy hravé dlouhé záběry, konečně to je zábava a radost sledovat. Navíc se dočkáme pořádně působivých point a oba pánové také zřejmě věděli, jak zkrotit Tima Rotha, protože se v jejich pokojích najednou stal o něco snesitelnějším trotlem. Chválím také povedené úvodní "růžovopanterovské" titulky. (06.02.2016)

"Bohyně Diano, mě stal se malér, sperma svého pila chtěla jsem ti dát, ale když stříkal a byl tak akorát, já zapomněla daru a spolkla jeho šťávu." Silvestra trávím raději doma, ale pokud by Ted potřeboval v hotelu s něčím pomoci, tak bych si tu noční směnu dal s ním. Třeba bych se nechal obrat o sperma od čarodějek - tuto oběť bych asi unesl. K sadistovi do pokoje bych s Tedem taky zašel, ale spíše bych se věnoval jeho sebevědomý oběti. K mafiánům by musel Ted sám, protože při této nejzábavnější historce bych nedokázal udržet kamennou tvář. Ale machrovat se sekáčkem bych už mohl, kdyby mne tedy Tarantino uplatilo, protože v sekání prstů, zejména svých, jsem skutečnej mistr. Mně se zkrátka v tomto hotelu líbilo, párkrát jsem v něm již Silvestra slavil, a i když jsem v každém pokoji nalezl humor zcela jinýho druhu a úrovně, tak jako celek mě to uspokojilo. (22.12.2016)

Čtyři pokoje, jsou snímkem, který jsem chtěl vidět hlavně kvůli Tarantinovi. Byl jsem zvědav na jeho dvacetiminutovou povídku a chtěl jsem si také doplnit filmové vzdělání, zhlédnutím této komedie. Vezmu to ale hezky popořádku. Po panterovských úvodních titulcích, začal první příběh s názvem CHYBĚJÍCÍ INGREDIENCE, který mě vůbec nebavil. Několik lesbických čarodějnic, potřebujících sperma, jsem prozíval a říkal si, že to tedy pěkně začíná. Následoval ale další šok, druhý minifilm - NESPRÁVNÝ ČLOVĚK - byl ještě horší. Vymaštěný žárlivý gangster s kvérem v ruce, šikanující hotelového poslíčka, mě málem donutil sáhnout po ovladači a film vypnout. Naštěstí jsem tak neudělal. Třetí příběh Roberta Rodrigueze - MALÍ NEPOSLUCHOVÉ - byl o dva levely výše. Jeho epizoda měla šťávu, nepostrádala děj a byla i velmi vtipná. Navíc byla propojena telefonátem i zpětně do druhé povídky, která tak maličko stoupla na ceně. Tady jsem byl spokojen. Nejočekávanější příběh přišel na závěr. A vytáhl film výš. Tarantinova historka MUŽ Z HOLLYWOODU, o netradiční sázce a sekání malíčku, byla režisérovým hereckým one man show. Quentin prakticky nesleze z obrazovky a neustále hláškuje jako o život. Minirole Bruce Willise, je pak sladkou třešničkou na dortu. Abych to shrnul - jednotlivé příběhy mají velice kolísavou úroveň, všemi proplouvá jako poslíček děsně přehrávající Tim Roth (který mě ale v posledních dvou začal docela bavit) a je velká škoda, že první dva kousky nejsou dějově o něco lepší. Takhle musím dát filmu jako celku jen průměrné hodnocení, ale jak Rodriguez, tak i Tarantino, mě rozhodně nezklamali. Čtyři pokoje jsou prostě jako zmrzlina. Zmrzlina u které vám začne chutnat až ta část krému dole v kornoutu. (02.06.2015)