Loupež století

5 chcipákov ide vykradnúť banku a ono im to skoro prejde. Celá tá vykrádačka bola ale ladená skôr komicky a tak nevyzerala až tak dôveryhodne, ak to malo byť podľa skutočnosti. To bolo asi aj účelom, urobiť to vtipne, ale pochybujem, že celé to naozaj vyzeralo takto amatérsky a ono to skoro vyšlo. Dannyho 11 sa tvári veľmi vážne a Loupež století je prakticky o tom istom, ale tvári sa presne opačne. (26.05.2022)

Původně jsem chtěl napsat, že mě Argentinci příjemně překvapili, ale vzhledem k tomu, jak spokojený jsem se španělskou filmografií a jak jsou si oba národy mentálně blízké, to vlastně až takové překvapení nebylo. Film se každopádně velmi vydařil a v heist snímcích patří k tomu nejlepšímu. Alespoň pro mě. Velmi dobře jsem se bavil, a přestože zloděje (tím spíše lupiče) nemám rád, tahle parta si mou náklonnost získala. (10.05.2021)

Sice ne kulervoucí, ale přesto zábavná a pohodová loupež, navíc reálně působící. Žádná banda hadích mužů, počítačových géniů, břichomluvců a jasnovidců, ale partička obyčejných chytrých strejců. Navíc trocha stále ještě exotické čalamády, i když jsem už pár Argentinských filmů viděl. Koneckonců příčina jejich dopadení je typicky jihoamerická. (29.03.2021)

Je milým překvapení vidět, že se poslední dobou do oživení vod kdysi tolik populárního subžánru loupežné komedie pouští i takové filmově netradiční krajiny jako v tomto případě předloni Argentina nebo loni s jiným konceptem (byť za mě čistě průměrným výsledkem) i Rumunsko. Možná si však tvůrci mohli rozmyslet, zda chtějí točit realistický krimi thriller podle skutečné události nebo v první řadě komedii onou událostí kdyžtak inspirovanou. Kombinace obou zaměření tady způsobila, že ani jednu z těchto variant tvůrci filmu nevyužili naplno, pár humorných odlehčení a nijak objevných hlášek z toho filmu jako celku pořádnou komedii neudělá a samotné provádění loupeže, byť v některých místech (přeprava peněz přes tunel) hodně zajímavé, je rozehrané a nasnímané spíše tradičním způsobem ve jménu současného mainstreamu a na žádný fascinující zážitek v tomto směru u mě také nevydalo. Navíc mě tu během akce pravidelně štval hudební doprovod, který připomínal spíše tuctovou hudbu s pokusy o napětí jako z nějakého béčkového seriálu a i díky němu občas Loupež století na mě působila spíše jako takové důstojnější béčko, než cokoliv jiného. Jako žánrovou jednohubku ze současnosti beru, řemeselně je zpracována na úrovni, ale důvod pustit si ten snímek znovu, výrazněji si ho zapamatovat do budoucna a případně i dát vyšší hodnocení tu nenacházím. Potěšilo mě však zařazení reálných TV reportáží z případu a epilog s neotřele podanými informacemi směrem k dalším osudům skutečných osob ve filmu ztvárněných. Z tohoto pohledu je na tom Loupež století stejně jako mnou též nedávno zhlédnutí Newton Boys R. Linklatera: oba filmy jsou po většinu času formálně i dějově naprosto tradičními „heist movies“ dle skutečných událostí, které mimo příslušné reálie ničím nevyčnívají, až teprve v závěrečných minutách přicházejí s tím úplně nejzajímavějším a na poslední chvílu začnou projevovat značnou osobitost, u níž je mi vlastně opět trochu líto, že ji tvůrci nedokázali využívat od začátku a dodat snímku coby jen trochu originálnější rukopis i v průběhu filmu. [65%] (19.04.2022)

Svěží, milá a napínavě odsýpající latinsko-španělská čórkovačka, která nám v závěru opět ukazuje, že i geniální plán se může snadno a bezmocně sesypat v důsledku plánu genitálního, zejména tedy za laskavé pomoci jeho zhrzené neúčastnice... Nagelované holyúdské taškařice na podobná témata působí proti tomuto bodře plynoucímu opusu trochu jako plastová květinka od dióra... No řekněte, kdo jim móre nedržel palce :)) (a nemusel tak navíc činit obvyklých 20+ dílů). Poněkud plesnivějící La Casa tímto dostala celkem elegantně po Papuli. (24.02.2021)