27. Český lev

Letos se mi velmi líbila podoba sošky i grafika a také mě zaujala upoutávka, která reaguje na to, co dnes lidé aktuálně nejvíce řeší. "V životě i na červeném koberci vyhrává ten, kdo zachová klid." Těší mě celkově ocenění, nejvíce celkový vítěz Nabarvené ptáče. Asi jediné, co mě hlavně mrzí, že nevyšel můj tip výborné série Bez vědomí. Ale i Na střeše a Teroristka. Moc mě potěšili Vlastníci a Vodník. Z projevů mě nejvíce zaujal Václav Marhoul:" Přeji nám režisérům, abychom se ubírali cestou lásky a ne sexu." To bych přála i já celému filmovému průmyslu! Moderátor takového pořadu by měl být svým způsobem nezávislý nebo tak alespoň vystupovat a ne si tam dělat selfpromo! Ráda bych, aby za rok proběhla alespoň minimální změna a Lva uváděla dvojice muž-žena. A na závěr je s podivem, že v roce 2020 někdo neví nebo nechce vědět, co je DRESS CODE BLACK TIE. To není vrchol rebelství, frejeřiny nebo cool to je vrchol ostudy, trapnosti, nevkusu a neúcty. Lev je hlavní společenská událost filmu a jestli to někdo nechápe nebo nerespektuje, tak tam nemá co dělat. V cizině by je do slavnostního sálu vůbec ani nevpustili!!! Čechům chybí zásadně důslednost. Když dress code tak všichni včetně kapely. Pak to shazuje celou událost a jednotlivci, ti si dělají "reklamu" a ostudu sami. Vysvětlím polopatě. Je to asi jako kdybyste přišli do bazénu v kožichu a chtěli plavat...... :D ;) Mám radost, že se český film někam vyvíjí. V nominacích bylo spousta nováčků a to je jedině dobře! (08.03.2020)

Za mě dobrý. Loni několik tvůrců překvapilo vydařenou hranou celovečerní prvotinou, což ocenily Ceny české filmové kritiky, které zároveň tak trochu obcházely výpravný kus režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Ze Lvů si naopak odnesl hned devět sošek v technických i hlavní kategoriích nejlepší film a režie. Právě kategorií je hodně, takže nebyl moc prostor na hluchá místa ani na odlehčení z úst Václava Kopty, který byl stejně jako loni solidní. Z předávajících pobavilo (jak jinak) Dejvické divadlo, skaut Marek a Iva Janžurová, z oceněných Jiří Havelka či Jiří Schmitzer. Politické agitky (i koronavirus) naštěstí chyběly, poplácávání po zádech také. Minimálně herecké kategorie bych ale doprovodil alespoň patnáctivteřinovými ukázkami (nominovaní postávající v kulisách jsou mimo). (08.03.2020)

Loňský přenos jsem otrojkoval, proto musím letos hvězdičku přihodit, protože to bylo lepší. Václav Kopta se evidentně zlepšil, jeho vtípky nevyznívaly do ztracena, ale i celý večer byl tak nějak čilejší, s překvapením jsem zjistil, že jsem se (s výjimkou závěrečné fáze) vlastně vůbec nenudil a celá akce byla krásně pohodová. Hned první oceněná herečka mě navíc dostala svým nefalšovaným nadšením, spontánní projev radosti Kláry Melíškové mi okamžitě způsobil dobrou náladu, která mi už vydržela. Tentokrát jsem byl s přenosem velmi spokojen. (07.03.2020)

Je to lepší než Ceny kritiky (ale co není?), i když k tomu moc nejdou přiřazovat pozitiva, protože to prostě nemá potenciál něčím být - jen konzervativní, korektní (tedy korektní ve smyslu konzervativní - opakované demonstrování nepochopení transgenderu, kdy je Stárková představována jako mužská role, je při ocenění Mostu symptomatické) a v lepších chvílích neúmorné. Že to přejelo Nabarvené ptáče, mi u mainstreamových cen přijde logické, pozitivní bylo, kolik prostoru dostal třeba Karásek na jevišti alespoň oklikou. Moc hezké gesto ze strany instituce, která to asi nemůže dělat o moc líp. Kéž by to bylo trochu svižnější, možná bych nezval ty extra hosty, to dramaturgické rozhodnutí nechápu. 50 % (07.03.2020)

Úroveň tohoto pořadu je rok od roku horší. Moderátor Kopta je nesympatická nádoba nevkusu, která nemá sebemenší formát provázet tímto večerem. Jeho pódium jsou všelijaké dementní estrády, kam on taky patří. Nabarvené ptáče zvítězilo v mnoha kategoriích a získalo 9 Českých lvů, což kvituji, vzhledem k úrovni filmům za rok 2019. Horší je to z celkovým provedením filmu, které zas tak dobré nebylo. Ale budiž, za rok 2019 si to umělecký přínos české kinematografii zaslouží, i když jsou u něj hodnocený hlavně zásluhy a to, jak dlouho snímek vznikal. Záběry do publika byly kolikrát opravdu odpudivé, vidět většinu herců a tvůrců evidentně nasraných kazilo celkový dojem ceremoniálu. Donutil tomu vévodil. Jedinou hvězdu můžu udělit producentovi Jaromíru Kallistovi, kterýžto získal cenu za Mimořádný přínos české kinematografie a jehož projev a vyjádření bylo jediné smysluplné. Zbytek nuda, nezáživnost, propadák a přeafektovaná Melíšková byla na odstřel. (07.03.2020)