Kto mi to klope na dvere?

Příběh o jednom pseudo-mafiánovi, kterej se dozví, že jeho holka neni panna a začne se kvůli tomu chovat jako největší debil pod Sluncem, mě vůbec nebavil. Začátky jsou obvykle těžký a platí to i pro takovýho machra jako je Martin Scorsese. S blbym scénářem, špatnejma hercema (ani Harvey Keitel podle mě nic moc nezahrál) a nízkym rozpočtem se nedá natočit dobrej film. Nejzajímavější na tom asi je, jakej obrovskej pokrok Scorsese za několik let udělal. Scorseseho mam tady ve svejch oblíbenejch režisérech a většinu jeho filmů hodnotim dost vysoko, ale tohle si žádný vysoký hodnocení nezaslouží. Opravdu tenhle film připadá někomu stejně dobrej jako třeba Mafiáni nebo Taxikář, když tomu dá 5 hvězdiček? Pro mě ani omylem. (20.01.2010)

A já říkám super! Už ve Scorseseho celovečerním debutu byl znát jeho režijní rukopis. Hned ve druhé scéně se dočkáme scéy s typickými scorseseovskými prvky: rvačka bandy mladíků, kamera se svižně pohybuje a hraje do toho říznej song. Stejně tak i některé dialogy a herecké výkony - přirozené, svižné, postavy si skáčou do řeči, zadrhávají se. Navíc je tu vidět jak moc velký fanda do filmu Scorsese byl. Joe (Harvey Keitel) zaníceně hovoří ( řekl bych přímo tarantinovsky ) o westernu Stopaři (1956) režiséra Johna Forda, nebo o westernových rolích Lee Marvina a se svojí přítelkyní byl v kině na klasickém westernu Rio Bravo. Taky je tu zcela zřetelný odkaz na francouzskou novou vlnu. Možná, že průměrnému filmovému divákovi to nic neřekne, ale filmoví fandové a taky obdivovatelé Scorseseho tvorby ( počítám se mezi obě skupiny ) by měli být spokojení. Ale film by jste si měli vychutnat i bez znalosti zmíněných westernů a nemusíte vědět, co to byla fr. nová vlna - to je jen takový bonus. Harvey Keitel už tady ukazuje, že z něj něco bude. Jedná se o vcelku jednoduchý příběh, ale vyprávěný zajímavým nelineárním způsobem s nečekanými flashbacky. Často se line hudba z autorádíí. A ještě jedna zajímavost - v jedné scéně zazní slavná píseň od The Doors, kterou máte asi spojenou se slavným válečným filmem - ano, je to ta píseň, kterou F. F. Coppola použil o deset let později ve své Apokalypse. (05.04.2005)

Drama z prostředí nevlídného města plného nevlídných lidí, v čele s Keitelovým J.D., nacházející se na půli cesty mezi neúspěšnou romancí a "krutě pravdivým" příběhem, s jasně viditelnými Scorseseho trademarky( nutnost morální podloženosti chování postav, začáteční nevysvětlený střet chilugánů (Špinavé ulice), kontrast mezi beznadějí a vysvobozením( Taxikář), v tomhle případě náboženským) . Kamera (i) statická v detailech, ale pohyblivá v celcích + (ii) zaostřující na zdánlivě bezvýznamné prvky obrazu spolu s místy chybějící, místy vyzvednutou funkcí hudebního doprovodu( fantaskní -This is the end- postelová scéna vyvstávající uprostřed filmu jako nezodpovězená otázka a jedna z vrcholných flashbackových scén filmu) nechává diváka samotného na pochybách, co je a co není pro výsledný film důležité a nutí ho tak prožít každou scénu jednotlivě spolu s herci. (21.06.2009)

Komórní nezávislá love story od budoucího mistra světové kinematografie. Kdo to klepe na moje dveře je průměrná romantická love story, kde nejvíce zaujal mladý Harvey Keitel, skvělá kamera a hlavně už tehdy šlo poznat, že Scorsese bude kvalitní režisér, protože po řemeslné stránce to není vůbec špatný film. (31.12.2011)

Klidně lze říci, že tenhle černobílý film je jedním z nejzdařilejších filmařských debutů, předzvěst mmj. dalších skvělých Scorseseho >NewYorkských< filmů. Neumím si představit, co tomuto filmu lze čistě filmařsky vytknout, i téma filmu, ve spojení s tehdejšími šlágry (zvláště silná je erotická scéna podmalovaná skladbou The End od The Doors) je vlastně dodnes působivé a nadčasové. Jednoduchý příběh poněkud tupého mladého italoamerického gangstera(?), libujícího si v mudrování nad životem i filmy (v reálu však přežívajícího v pokryteckém lavírování mezi katolickou vírou, spojenou s odvěkými klišé italské rodiny a kamarádstvím s pochybnými kumpány a morálkou ulice), náhodně se seznámivšího s dívkou ze zcela jiných kulturních a společenských vrstev, jejichž vztah díky jejich životnímu usazení vlastně nemá od počátku šanci na úspěch a končí jako promarněná epizoda ze života... Resumé: Vynikající film, který ani po téměř čtyřiceti letech neztratil nic ze své poetiky sondy do života newyorksých grázlů s nezaujatým popisem jednoho bezvýchodného vztahu... A pak že v Americe nebyla >nová vlna< ;-) - - - P.S. A kdo tu přišel na to, že tenhle film je z roku 1969? :-) (05.02.2006)