Pripojení

Vůbec jsem nečekal, že mě to tak chytne, je to vážně chytré. Najdeme tu i dost odkazů na filmy jako Kill Bill nebo Úsvit mrtvých. I animace je zajímavá a celé je to dost originální na poměry rodinného animáku. V tomto filmu celý svět ovládnou roboti a naše rodina Michtelových je jediná, která ho může zachránit. Vyráží na tuto šílenou výpravu plnou dobrodružství, na které se pokusí urovnat své rozpory. je tam pár dost chytrých nápadů. Taky se mi líbil 80kový syntezátorový hudební podkres. Závěrečná scéna opravdu stojí za to, pobaví i dospělé. "Selhání systému." (09.05.2021)

„Všetci ho milujeme, ale je načase pripraviť sa na to, že ho v dohľadnej budúcnosti budeme musieť zjesť.“ Absolútne som netušil, do čoho idem. Nevidel som ani trailer. Čakal som animovaných Griswoldovcov, takže si asi viete predstaviť moje prekvapenie prameniace z toho, čo sa z filmu napokon vykľulo. Bláznivé, dojemné, ale i vtipné (mačací filter, spiaci režim) a originálne. Občas používa klišé, ku koncu už bolo toho „prasa/pes“ priveľa a miestami je to na môj vkus príliš „ľudsky teplé“. Avšak hneď v nasledujúcej scéne sa situácia napraví, keď sa stane spravidla čosi pekelne nepredvídateľné. Výsledné dojmy sú napriek pár zakopnutiam bez debaty pozitívne. Nabije vás to energiou. (15.05.2021)

Zábavný animák pro děti, ale nic víc - do řady k Zataženo, občas trakaře nebo třeba Raubíř Ralf to opravdu s klidem zapadne, ale já mnohem víc ocením nějaký film s vizí, příběhem a vlastním stylem jako byli třeba nedávní Vlkochodci. Úžasňákovi a Jak vycvičit draka jsou z úplně jiného vesmíru, Spider-Verse taky. Tohle je spíš random sbírka nápadů, ze kterých místy poněkud cítím jejich vykalkulovanost, a opakování mouder o rodině, bez kterých se tyhle filmy neobejdou snad nikdy. A ta spousta narážek na popkulturu je dnes taky docela standard, Mitchelovi tím nijak nevyčnívají... ti vyčnívají akorát tak zběsilostí podání, což mám ale chuť označit spíš za hysteričnost. Jako by si autoři uvědomovali že jejich nápady nejsou zrovna výjimečné, a tak jich aspoň chrlí hodně a všechno je velmi uřvané a velmi barevné. Je to podobně "povedená spotřebka" jako nedávná Raya a drak - a stejně jako u ní tohle má velmi pěkný vizuál, nestihl jsem se nijak nudit, a za rok si už o tom filmu nebudu pamatovat skoro nic. 8/10 (02.05.2021)

Kila tvůrčí kreativity (prasopes a hlavně duo defektních robotů jsou geniální) využitá pro miliontou variaci příběhu o rozklížené rodině, jejíž členové se k sobě snaží znovu najít cestu. Vůbec mi nevadí archetypální příběhy, pokud jsou nějak zajímavě ozvláštněné - proto nemám problém užít si naplno i opakovaně např. Avatara, protože jeho tradiční a snadno předvídatelnou dějovou kostru ozvláštňuje provokativní myšlenka o oprávněnosti zrady vlastní rasy. Rodina na baterky (btw obdivuhodně nesmyslný český název) nic takového bohužel nemá (tedy za předpokladu, že si - tak jako já - nevystačíte s faktem, že homosexualita hlavní postavy je zde prezentována jako něco naprosto běžného a přirozeného). Klíčová linie vztahu otce a dcery je od začátku až do konce natolik banální a nepřekvapivá, že to v kontrastu s tou všudypřítomnou (a chvilkami až přehnanou) invencí bije do očí o to víc. Podvědomě jsem doufal, že natolik chytří, nápadití a odvázaní tvůrci očekávaný emocionální vrchol snímku podají nějak neotřele (a o to dojemněji), ale je to nudně obyčejné jako v těch nejlínějších a nejgeneričtějších disneyovkách. 70 % (09.05.2021)

Recenze na animovaný film Rodina na baterky (The Mitchells vs. the Machines): Rodiná jízda, která zahřeje u srdce, jak děti, tak dospělé. Táta Rick je velký sympaťák, který si každou scénu krade pro sebe, zrovna tak roztomilý pes-prase. Do zbytku rodiny už bylo těžší se vcítit, ale díky úsměvnému podání a krásné animaci jsem si nakonec celou tuhle rodinku oblíbil. Obecně by se dalo říct, že sledovat tento film je pastva pro oči. Solidní konkurence Pixaru – s menším důrazem na příběh a větším zaměřením na postavy. Škoda jen, že se záporačkou si tu nikdo moc nevyhrál. I celá ta apokalypsa působí jaksi prvoplánovitě, jako když se scénárista horroru zamyslí, jak by rychle bez nějakého zbytečného kreativního přemýšlení zařídil, aby rodinu začal strašit duch – "Už to mám, jebneme tam ouija board." (Jakub Zitron Ťapák, Roasted!) Jsem však ochoten to filmu odpustit, protože tahle robotí apokalypsa v něm slouží jen jako takový hnací prvek, který uvádí věci do chodu. Primárně tu jde o naši rodinku, zejména o ústřední hrdinku Katie, která v průběhu filmu znovu nachází ztracené pouto k otci, který se sice hrozně snaží, ale vždycky je jako slon v porcelánu. A to je vylíčeno na výbornou. (14.02.2022)