Sputnik

Když vyšel Sputnik, bylo mi to putnik, takže sem film ignorovala a byl mi volnej jako Alíkova mikina (v tý by jste mě fuck nechtěli vidět). Jenže spoustu filmů odsunuli, přesunuli, zasunuli, vše dostupný na co sem měla chuť už sem viděla a tak sem si musela vybrat jestli budu čumět do kamen (který nemáme), na Ordinaci a nebo zkusim filmy, kterým se vyhýbám jak ministrant knězi. A tak, když Alík navrhl Sputnik, odevzdaně sem kývla a v duchu si říkala, že při nejhorším prostě usnu a nebo se vyleju jak váza. Jelikož rusky umím (čumíte co, že " Ja gavarju pa ruski" heč ! ), tak sem si to pyšně mohla dát v originále, než mi bylo řečeno, že v jiným jazyce to stejně nevyšlo. Každopádně sem díky tomu mohla okázale mrdat na slovenské titulky (Jinak víte, že slovensky umím taky? Double heč !! A jop i anglicky, Triple heč !! ) . No jo, no jo tak teda k filmu, už nebudu zdržovat tím kolik umím jazyků (hodně a jop - Děsně ráda machruju). Tááákže.... Někdo v sobě má tasemnici, někdo miminko (většinou to bývají naprcané ženy) a někdo je originální a má v sobě emzáka. Emzák asi bude upír, páč nesnáší světlo a tak se dere ven vždy až v noci a to velmi originálním otvorem (No tak ne, klasika hubou, ale uznejte, že být to prdelí, tak by to byla prdel) . Emzák se ukrejvá v kosmonautovi kterej ho, Buddho div se, přitáhnul z vesmíru a místní maršál Malinovskij se na utajené základně, utajeně pokouší emzáka ovládnout. Na pomoc si přizve velmi šukézní a extrémně radikální Oksanu "Co můžu, to poruším" Akinšinovou a už tu máme vymítání emzáka z hlubin kosmonautovi duše. Oksana a kosmo Pjotr na sebe čím dál tím víc vrhají mrdací pohledy a je jasný, že se všechno posere. No a ono se to taky posere a to přímo kolosálně. Kdo, co, jak a proč nakonec dopadne Vám tentokrát neřeknu, jelikož mě Sputnik přímo zvráceně bavil a tak, pokud chcete vědět jak to dopadlo, musíte si to buď pustit a nebo hledat spoilery jinde. PS: Všichni chcípnou. (19.07.2020)

Rusové mě tentokrát překvapili (mile). Ruský film o sovětském setkání s vesmírným parazitem (nebo symbiontem) mě hodně bavil, díry v logice jsem tentokrát dokázal okázale ignorovat, a tím pádem jsem si celou záležitost dokázal vcelku v pohodě užít, aniž bych utrpěl nějaký kulturní šok z toho, že neslyším jinak téměř všudypřítomnou angličtinu. Navíc jsem k mému překvapení zjistil, že jsem příliš nepotřeboval titulky, dokonce jsem si občas všiml, že nejsou příliš přesné. U mě tedy z různých důvodů za čtyři kousky. (12.08.2020)

První půlka sci-fi lahoda a atmosféra při poznávání (skvěle CGI) vetřelce je famózní. Jenže pak se do toho začnou motat city a rodina a v neposlední řadě i neschopnost scenáristy přijít s něčím novým a tak jediné co vás bude bavit je když se objeví vetřelec. Úplný závěr mi přišel mimo mísu. Ještě bych vyzdvihl zajímavou hudbu. Výš jak 6/10 nepůjdu. (26.08.2020)

Technicky solidně natočené, ale tvůrci se nějak nedokázali rozhodnout, jestli chtějí točit drama, horor či filosofickou SF. První polovina, která je spíše dramatem, celkem funguje, ale jak se to postupně překlápí do hororu a trochy té akce (kde vesmírný neřád je jen částí zla), logika začíná dostávat pořádně na frak, lidé jednají podivně a zvraty jsou těžko uvěřitelné. Asi by spíš než ty poněkud jalové úvahy o správnosti či špatnosti toho či onoho protagonisty (na úrovni "Vážení, jen proto, že je to nelítostný nestvůrný zabiják a uslintaný slizký netvor, nemusí ještě být špatný člověk.") bylo lepší, kdyby se scénárista a režisér raději rozhodli pro klasický SF horor, protože sovětské reálie by tomu sedly. Ale viděl jsem po dlouhé době Oksanu Akinšinu, což je pozitivum. Viděno jako dvojakce s filmem Kolskaja sverchglubokaja, který jdu zkritizovat nyní. (03.01.2021)

Cca první polovina je parádní.. Film umí prodat, že je jinej než holywůd.. Betonová základna kdesi v prdeli kazašských stepí má fajn atmošku.. Základní motivy filmu jsou relativně nápadité.. Herecky je to do pohody... Pak se tohle všechno začne v druhé polovině tak nějak drolit.. Scénárista, který jakoby nevěděl jak z toho všeho ven, nasazuje řetězec zkratkovitých, těžko uvěřitelných a naivních řešení situací, který ke konci zapadá až téměř do rozbředlého patosu... Úplně do průseru se to sice nakonec fakt nedostane, ale potenciál první poloviny je nevyužitý... (11.06.2020)