Akira

Esence Japonska ve dvou hodinách. Technokratická, nesmírně epická, vizuálně omračující a ne zrovna lehce uchopitelná vzpoura mládí proti estabilishmentu. EDIT 2019: Ty moje dosavadní 4 hvězdy tu nejspíše byly kvůli tomu, že jsem měl tehdy osobní problém s kombinací toho obřího tématu s komickým japonským dabingem ("KANeDÁaÁ?!"). Když už mi po letech splasklo ego do mého malého soukromého vesmíru, otevřeně přiznávám, že tady fakt nejsem od toho, abych Akiře dával čtyřhvězdí. (15.02.2013)

Asi můj nejsilnější filmový zážitek. Děj zasazený do Neo-Tokya kde se odehrávají osudy dětského motorkářského gangu mně už při prvním shlédnutí v mých osmi letech naprosto smetl . Myšlenka a prostředí je naprosto nadčasové . Animace stále dokonalá . A soundtrack je jeden z nejlepších co jsem zatím slyšel . Tohle prostě musíte vidět!! (19.09.2006)

Tamtada dááá, da da dááá ... Dááááá. Tak jsem tu Akiru konečně viděl celou... Jeden z těch filmů, které jsem si kdysi stáhnul (kaji se, já bídný červ) tak hrozně blbě, že mi klekly v půlce, čímž se způsobily dvě věci, za prvé jsem měl hrozivé nutkání něco rozbít na nanokousíčky a za druhé naštvaně přemýšlet kdy si to stáhnu znova, neb to bylo v době, kdy jsem nebyl plně ointernetován... Nu, trvalo to dlouho, ale konečně jsem se k Akirovi vrátil, klatěhyml! Jelikož teď najíždím další várku filmového Anime, nenapadl mě lepší titul, kterému bych měl věnovat komentář 1 500. Teď mi došlo, že jsem vlastně zatím nenapsal ani žbl o filmu, klatěhyml podruhé. Akira je legenda. Zasloužená legenda, která je dobře napsaným blockbustrem (díky čemuž bych se ani moc nebál USremaku, byť mi bude už z principu poněkud odporný) se vším, co k tomu patří, včetně řemeslně skvěle odvedeného vizuálu, za který by se by se moc nemusel stydět film ani o dvacet let později (což je u animace časté asi jako výskyt bleděmodře světélkujících moskytů na měsíční planině). I dějově Akira nezastaral o moc, sice by pomohlo méně teenage postav a trochu větší propracování děje a větší náhled do vlastní mytologie, ale to jsou věci velmi snadno odpustitelné, částečně i díky době vzniku. A co se ´děsivosti malých dětí týče, kukuřičné děti by se měli zahrabat. (16.08.2014)

Kino Scala-náhodná projekce/// Postavy 4/10 Děj 4/10 Hudba 7/10 Animace 8/10/// PLUS: technické zpracování MÍNUS: často přepálená akce./// Shrnutí: Akira je pravděpodobně pro většinu fanoušků japonské mangy a anime jedním z nejzásadnější děl, které byly vytvořeny. Pro tehdejší publikum se vyznačovala velice kvalitní animací a ani v současné době neztrácí mnoho se svých kvalit. Snímek zaujme i po hudební stránce, kde mě některé hudební motivy překvapily. Bohužel je Akira pro běžného diváka těžko stravitelná. Měl jsem problém rozlišit některé postavy, kde jsou si navzájem některé z nich hodně podobné. Často jsem nechápal motivaci postav. A po dějové stránce se dělo víc podivností, než jsem dokázal vstřebat. Nemluvě o jeho délce. Sledování bylo hodně náročné a únavné. Přes zmíněné osobní negativa se nejedná o špatný film. Má rozhodně co nabídnout. Nejvíc mě zaujalo prostředí postapokalyptické budoucnosti roku 2019. Skutečnost jakou tvůrci měli představivost a nápady je ohromující. Drsné ztvárnění města a chování lidí působilo hodně despoticky, bezvýchodně, přitom bylo poznat, že některé postavy to berou jako denní samozřejmost. Co dodat? Fanoušci na film určitě nedají dopustit a já mám opět o něco víc nakoukáno z žánru anime./// Celkem 53%/// (05.11.2014)

Korupcia, terorizmus, fanatizmus, násilie, policajný štát, gangy, psychologické experimenty, srach s jedným spoločným menovateľom. Príchod spasiteľa. Akiry. Cyber-punk. YES!!! V roku 1988 vznikla pod rukami režiséra Katsuhira Ôtoma filmová verzia (s kľudným svedomím môžem povedať legendárna) pôvodne 6-zväzkovej manga predlohy Akira. Príbeh zasadený do Neo-Tokya 30 rokov po 3.svetovej vojne. Mesta znovu obnoveného, ale nestabilného, ale od základu prehnitého všemožnými štruktúrami a živlami. Tu sa rozohráva príbeh Testsua, člena pouličného gangu, v ktorom sú neštastným experimentom prebudené nevídané psychické schopnosti. Celý príbeh a depresívna atmosféra Akiry je v silnom kontraste s napr. Miyazakiho snovými úletmi. Áno, aj tak to mám rád. Aj sci-fi, aj temno, neistotu a s ňou spojenú nádej. Ak keď je to citlivo zmiešané a intenzívne podávané, nemôžem ináč ako za plný počet. Verím, že s ďalším pozretím to bude ešte krajšie. (01.11.2005)