Rozkošný příběh

Musím se přiznat, že moje hodnocení asi nebude zcela objektivní, jelikož jsem se na tenhle film celý nedodívala. I když mám dojem, že to stejně ani nebylo nutné, že.... Ani se nemusím ptát, jak to celé dopadlo... Stejně mě tahle, s prominutím slátanina, mile překvapila. Neodolatelné duo bratrů Pešek-Neumann, přičemž Pešek byl dívkou odmítnut pouze 76x a vede tak před bratrem o 20 bodů;), nebo scény z manželského života Nový-Šlemrová, prostě úchvatné. Kdyby se vystřihly všechny scény s Ferbasovou, tak by to byl docela zábavný filmeček. (12.08.2006)

Další pitominka, ale naštěstí jsoucí přesně tím, čím se tváří být a s Ferbasovou je lekrace, Pivec je vždycky bombónek, k tomu manželství Šlemrová-Nový a konec konců si nešlo nevšimnout toho, co zde připomíná consuela1 ("režijní vedení dívčí přípravy na pánskou návštěvu (detaily čajové soupravy, pudřenky...)"). Takže mírné nadhodnocení je na místě. (22.05.2020)

Podej štěstí ruku. Vladimír Slavínský rafinovaným způsobem zcizil několik líbivých melodií a popěvků ze stejnojmenné operety, která se tehdy zaskvěla na repertoáru nuselského hudebního divadélka, a lačnému filmovému obecenstvu předhodil vpravdě nekomplikovaný příběh o lásce a touhách chudé prodavačky a milionářského synka. Tradiční limonáda, řeklo by se. Ovšem bystré oko současného diváka spočine na lecjakých ladných detailech – zejména na dobovém vybavení, na šatech, které mají protagonisté na sobě, na účesech, na automobilech, nebo na takové zdánlivé zbytečnosti jakou je budík... Slavínského rozkošný film je esencí podmanivé vizuální krásy prvorepublikového životního stylu reprezentovaného jak přepychovými vilami a roztančenými bary, tak cudnými pokojíčky v ženských domovech, kam páni mají vstup přísně zakázán. A navíc, takovou skrumáž filmových hvězd, mezi nimiž vyniká vedle rozesmáté Věry Ferbasové také méně obvyklá manželská dvojice Oldřicha Nového a Růženy Šlemrové, nevidíme každý den. (03.10.2008)

"Po-dej štěs-tí ru-kunežjakoptáček ně-kamsezaobláček ztra-tí..." Podej štěstí ruku byla ve své době jedna z nejlidovějších a nejpopulárnějších operet, takže je zvláštní, že filmová verze se zřekla názvu a většiny jejích šlágrů. Ale příběh o tom, jak chudá prodavačka ke štěstí přišla, zůstal samozřejmě týž a jak je patrno z obsazení Věry Ferbasové a Františka Kryštofa-Veselého (já mu říkám Cukrblik), je to typický produkt režiséra Slavínského. O něm mimochodem kolují dost prazvláštní historky, ostře kontrastující s jeho tvorbou. Představuju si ho jako Melvina Udalla z Lepší už to nebude - nesnášenlivý hulvát, co má v náplni práce sentimentální příběhy o lásce. :-) Jinak už stojí za pozornost jen to, že Oldřich Nový poprvé hrál výrazně staršího člověka a za manželku má Růženu Šlemrovou (!) V řadě filmů mu hrála nějakou tu tetičku nebo potenciální tchyni, ale manželku jen tady. 30% (01.02.2006)

Jeden z mála filmů u kterého jsem si až po nějaké době vzpomněl, že jsem ho kdysi viděl. Důvod proč jsem zapomněl je prostý. Nemá v sobě nic, čím by vyčníval z desítek dalších sentimentálních příběhů o lásce. Milionář a chudé děvče je klišé, které je díky oblíbeným hercům snesitelné, ale nebýt to film pro pamětníky, šoupnu tam klidně jen dvě hvězdy. Atmosféra předválečných filmů, však pro mě má stále velké kouzlo. Stejně jako naivní ženskost Věry Ferbasové. PS: Písnička o gas masce v kontextu toho, že za tři roky propukla válka... . Je to připomínka, že jako mávnutím kouzelného proutku, můžeme přijít o vše, co jsme brali jako samozřejmost. (02.04.2023)