Nejistá sezóna

Smutné svědectví o truchlivé době na příkladu jednoho z předních divadel tzv. malých forem dokládá skutečný ráz doby, která se pro některé z našich spoluobčanů mění ve snem do skutečnosti vyvolávanou rádobyidylickou dobu klidu a jistot nejen sociálních. Panství degenerujícího průměru zamindrákovaných a jinak neuspokojených ambiciózních jedinců posuzujících věci způsobem, která jen dále dokládá jejich všestrannou nezpůsobilost odbornou i lidskou, je skutečnou obžalobou tohoto ponurého času salámového blahobytu a konzumního rovnostářství na příděl. Mravné i nemravné v takovém světě splývá do neurčité šedavé kaše, která jako bláto pokrývá vše, všechny a všechno. Umět vidět znamená znát i to, co vědět nechceme a odmítáme. Cimrmani mezi tento vzácný lidský druh náleží. A jejich početní vděční diváci všech generací rovněž. (12.09.2007)

Tak tohle bylo naprosto dokonaly, tenhle film jsem videl poprve a fakt jsem necekal, ze to bude tak skvely. Celej film pusobi spis jak dokument, kde se stridave divame na ukazky z Cimrmanovo her a do zakulisi, kde herci rozmlouvaj, pripadne se dohadujou s komisi. Ze budou vtipny hry mi bylo jasny, ale ze bude tak zabavny sledovat herce, pripravujici se na dalsi predstaveni, jsem necekal, jenze diky Sverakovi a Smoljakovi je to tak skvele napsany, ze tu lita jedna hlaska za druhou. Co se tyce hercu, to je mozna jedina mala vytka, misty jim to nak zvlast neslo, ale nebylo to nic rusivyho. Perfektni komedie. (11.09.2007)

"Já chci bejt spravodlivý a chci bejt demokrat!" Jestliže lze z tvorby Svěráka & Smoljaka něco označit alespoň zčásti za drama, tak právě Nejistou sezónu, byť zde nese pouze označení komedie. Nejblíž ale má asi k hranému dokumentu. Narozdíl od jiných "divadelních" kino filmů té doby jako Šašek a královna nebo Jonáš a Melicharová, které pouze předvádějí konkrétní divadelní poetiku v úpravě na filmové plátno, Smoljak v tomto snímku přináší i jisté poselství. Postupné "tání ledů" koncem 80. let umožnilo otevřený pohled na uměleckou cenzuru za minulého režimu, s odstupem času velice zajímavou problematiku, jež poznamenala tvorbu celé generace československých umělců. Zde v obrazu již uplynulých let ještě zažíváme absurdity, kdy si soudruzi z Ministerstva kultury museli dávat veliký pozor, aby se při své práci cenzorů a hodnotitelů nahlas nezasmáli (nezávidím jim prakticky v žádném směru). Pěkné divadelní ukázky jsou cenné nejen zdokumentováním herců DJC (Svěrák, Čepelka, Weigl, Brukner a další) na jevišti v době, kdy televize ještě stále nezaznamenala ani jedno představení DJC, ale mezi nimi i účastí pak brzy zesnulého Jaroslava Vozába (uhlobaron v závěrečné hříčce se smrtkou). V zákulisních scénách československý divák zase ocení i netradiční herecký casting zajímavých osob kulturního života (filmový režisér Karel Kachyňa, ředitel Supraphonu Jiří Šrámek). Velice cenný kousek tohleto! :-) (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour "30 dnů se světovou kinematografií" – 2018) (19.03.2018)

Už to tenkrát začínlo trochu jít - dělat si srandu z ředitelů umění, kultury a ideologie. Je moc dobře, že toho "Cimrmani" využili právě v tomo teprve vznikajícím uvolňovaní, kdy byli onoho posměchu a sarkasmu plní. Později by to už buď nevzniko, nebo nebo by to v retrospektivním ohlížení ztratilo ten správný říz. (25.02.2011)

Jára Cimrman - politický. Oceňuji odvahu tvůrců; natočit film o tom, jaké útrapy čekaly na umělce v éře socialismu - a to v éře socialismu!- muselo být složité a tvůrci už tak ,,ideologicky sporného divadla" si tím určitě nepolepšili. Boj s blbostí režimních schvalovatelů i smutné zastřešení filmu - jen co se divadlo někde usídlí a něco se mu podaří, už se zase musí stěhovat, to jsou velmi silné a pozoruhodné momenty. Nedávám ale plné hodnocení, protože typických cimrmanovských hlášek, které tak milujeme, je ve filmu velmi málo a řada scén je takový second-hand (značnou část filmu zabírají ukázky z představení, které ale každý pravidelný divák Cimrmanů zná nazpaměť). Přesto pro milovníka tohoto divadla zajímavý pohled pod pokličku a zároveň dokument o velmi smutné době, jaká se snad nebude opakovat... (05.04.2015)