Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ponurá Praha počátkem 20. století. Franz Kafka (Jeremy Irons) pracuje ve velké pojišťovací společnosti a snaží se prosadit jako spisovatel. Jednoho dne je však nalezeno mrtvé tělo jeho kolegy a přítele Eduarda Rabana (Vladimír Gut). Kafku kontaktuje anarchistická organizace, která tvrdí, že Eduard byl zavražděn policií. Kafka se této směšné konspirační teorii vysměje, když však zmizí další jeho kolegyně a zároveň členka této organizace Gabriela (Theresa Rusell), začne mít Kafka podezření, že věci nebudou tak, jak mu je předhazuje vyšetřovatel Grubach (Armin Mueller-Stahl). Zdá se, že všechny odpovědi jsou ukryty v tajemném zámku. (Pejpr)

(viac)

Recenzie (71)

RockChick 

všetky recenzie používateľa

Dokážu si představit, že člověk neseznámený s kafkovským univerzem si snímek asi pořádně neužije a chytne z něho leda tak pořádnou depresi. Pro zapálené kafkology je to ale lahůdka! Všechny ty odkazy na knižní předlohy, které na vás dýchají takřka z každé jednotlivé scény, ponurá a stejně tak vzrušující Praha na začátku minulého století, Kafkova persona ztvárněná Ironsem a detaily jeho skutečného života, všude ta hmatatelná úzkost a náznaky šílenství uprostřed bezcílně bloumající lidské masy... Zámek a jeho neprůchodná byrokracie! Na stranu druhou není třeba zapomínat, že se i tak stále jedná pouze o fikci, nikoliv o životopis, a proto není třeba filmu vyčítat jeho nevěrohodnost či rozpory se skutečnou Prahou té doby, žeáno? ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Styl připomínající německý expresionismus není náhodný. Z Metropolisu uprchnul Vrah mezi námi a nabádá nás k tomu, abychom se nechali pohltit atmosférou Prahy před sto lety. Mueller-Stahl přehrává Ironse, který mě překvapivě poprvé v životě bavil. Soderbergh nenabízí Kafku, nepředkládá jeho životopis, tvoří svůj svět podle Kafky. Svět zcela dokonalý pro toho, kdo je ochoten ho takto přijmout, a zcela zavrženíhodný pro toho, kdo si svůj kafkovský svět již utvořil dříve a nehodlá si ho nechat vzít. Já jsem se nechala opájet vším, co mi Soderbergh nabídl, a že toho nebylo málo. ()

Reklama

sator 

všetky recenzie používateľa

Každej ho zná, nikdo ho nečetl a kdo ho četl mu nerozumí.... Sugestivní film o vnímání reality- té pokřivené, té správné, a té reálné ? - Nevím... Nedávno někdo, myslím že to byla auror Kafkovi sochy v Praze-Róna-, tvrdil že to Kafka myslel jako humornou nadsázku...kdo ví...Jeremy Irons je Kafka, to je jisté :) ()

Cuzan 

všetky recenzie používateľa

Kdybych neznala Franze Kafku, tak bych ten film jistě ocenila. Napínavý příběh, Praha stylizovaná do začátků 20. století a obstojné herecké výkony. Ale bohužel, Kafku znám a v tom filmu jsem marně hledala smysl. Bez obtíží by se totiž mohl jmenovat po jakémkoliv jiném ptáku, neboť film se o Franze Kafku letmo otřel a Kafka zůstává nepochopen a nevystižen. ()

Ducharme 

všetky recenzie používateľa

Natočit film o známém spisovateli, nazvat ho jeho jménem, jeho jméno v něm navíc asi tisíckrát zmínit, zakomponovat do něj narážky na nejznámější díla a zároveň jej zbavit veškeré autorovy jedinečné osobitosti, to je opravdu umění. Kafka přestal být Kafkou ve chvíli, kdy Soderbergh zaměnil tajemné absurdno za přihlouplou grotesknost, která v případě narážky na dva pomocníky ze Zámku přerůstá v nesnesitelnou stupiditu. Kafka přestal být Kafkou, když se z něj stal neohrožený hrdina, odvážně pátrající na vlastní pěst. Kafka přestal být Kafkou poté, co jej tak špatně pochopil a uchopil anglofon Jeremy Irons. A co hlavně, Kafka přestal být Kafkou hned poté, co jeho noha fyzicky pocítila podlahu Zámku. Nepochopen, znásilněn, dezinterpretován, odkopnut. ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (4)

  • Exteriérové lokace se točily především v historickém centru Prahy. Dále se natáčelo na Barrandovských studií a ve Velké Británii ve studií Pinewood. (Yardak)
  • Pozorné diváky může zaujmout režisérova hra s různými citacemi z filmů (Metropolis, Třetí muž...) jeho oblíbených režisérů. (hippyman)
  • Když při prohlídce bytu Gabriely (Theresa Russell) bere inspektor (Armin Mueller-Stahl) do rukou gramodesku, jedná se o nosič, který mohl spatřit světlo světa nejdříve v srpnu 1951, kdy Supraphon vydal první vinylové desky. Před 2. světovou válkou byla sice značka Supraphon (od roku 1927) na československém trhu, ale nejdříve jako prodejce gramofonů. Gramodesky vycházely pod hlavičkou německé firmy Ultraphon. Za doby Kafkova (Jeremy Irons) života nemohla taková gramodeska existovat. (Snorlax)

Reklama

Reklama