Dobrý vojak Švejk

Klasika. Kdo neviděl (nečetl) Švejka, není Čech! :) Přiznám se, že dle uvedeného kritéria jsem jím dlouho nebyl...a o hodně jsem přicházel. Filmové zpracování je úžasné, herci se tu vzájemně "triumfují" v kvalitě svých výkonů, hrají tu úžasné české (a nejen české) melodie a záběry na matičku Prahu musí probouzet pocit patriotismu. Rudolf Hrušínský od samého začátku chrlí jednu známou hlášku za druhou a v okamžiku, kdy mu jako by dochází dech (malý prostor, v němž jsem se příliš nebavil), objevuje se na scéně fenomenální Miloš Kopecký, který sází skvostné grimasy, výborná gesta a dokonalé "hlody". Opravdový koncert našich hereckých hvězd. (19.11.2010)

Švejk je kultová postavička českej histórie a vlastne teoreticky československej, pekne vtipne zachytáva situáciu v Rakúsko-Uhorsku v 1. svetovej vojne a má veľa nezabudnuteľných hlášok a film veľa heftov, ale žeby bol dej nejak zvláštny to vôbec, je nudný. Ostatné postavy sú podľa mňa nevýrazné. Natiahnutie sa tomu dá pre rok vytvorenia 1956 odpustiť, je to klasika, ale nadšenie z neho necítim. (10.06.2012)

Budu upřímný - Haškovým románovým torzem jsem se doslova protrpěl, a to nejen díky jeho délce a monotónnímu stylu vyprávění. Proti vydávání Švejka za typického Čecha se selským rozumem mám totiž poměrně ostré výhrady. Při oproštění se od těchto předsudků je ovšem filmové zpracování příjemná a zábavná podívaná. Zejména tak tomu je díky několika dobře vypointovaným humorným scénám a skvělým hercům. Nikoho jiného, než Rudolfa Hrušínského, bych si v titulní roli zkrátka nedovedl představit. Nejsilnější je ovšem snímek v těch okamžicích, kdy na scénu vstupuje feldkurát Otto Katz ve fantastickém podání Miloše Kopeckého... (24.07.2008)

Hodnocení pro oba díly. Klady: Vynikající herecké obsazení vedlejších i malých hereckých rolí. Strážmistr Flanderka, npor. Lukáš, tajný policista Brettschneider či feldkurát Katz jsou nezapomenutelní. Dobře zachycené reálie a dobová atmosféra. Scéna z pochybného hostince, kam Švejk zavede patrolu, které namluví, že jej vede k duchovní útěše před popravou, toho hostince s nehezkými prostitutkami a s roztlemeným harmonikářem zpívajícím mírně oplzlou odrhovačku, vypadá (přes jistou zkarikovanost, která je vlastní celému filmu) živě a věrohodnědně. Našly by se dnes vůbec takové herecké a lidské typy? Vůbec, celý děj nedrhne, je zábavný. Zápory: Jsou to jen scény z knihy, což by bylo při její tloušťce pochopitelné, leč celý film je rozbit jen do sledu zábavných příběhů a anekdot. Ty jistě v knize jsou, ale jsou přece promíchány s někdy dost drsnými scénami, které zde chybí. Film ani tak neodpovídá knižní předloze, jako spíše populární představě o ní (charakterizované obrázkem Švejka s půllitrem a heslem: "To chce klid"). Je to vítězství idylických Ladových ilustrací nad neidylickým Haškovým textem. Největší problém je ovšem v hlavní postavě. R. Hrušínský se zde pitvoří a přehrává, až je to někdy trapné. Snad to prý po něm chtěl režisér (který pravda k absolutní špičce nepatřil), leč takto je to dost promarněná příležitost. Navíc, v textu je Švejk stále dvojznačný (či víceznačný). Zde je to jednoznačně vykuk, takový český Honza v uniformě c. k. infanteristy. 3, 5 *. (14.09.2010)

Knížky i filmy zbožňoval můj dědeček a já jsem jeho lásku ke Švejkovi nikdy nesdílela. Haškovo dílo jsem nebyla schopná k maturitě přelouskat a raději jsem ho nahradila jinou literaturou. Jeho nejslavnější filmové adaptaci jsem ale nakonec dala šanci, z první poloviny jsem si množství scén vybavila a slušně jsem se zasmála. (23.12.2019)