Jízda

V době kdy jsem Jízdu viděl poprvé, znal jsem tak maximálně Bezstarostnou jízdu Dennise Hoppera a kategorie "road movie" tudíž začínala a končila tímhle filmem. Dneska už jsem těch "silničních filmů" viděl přecejen víc a Jízda už mi nepřipadá tak moc bezvadná jako tehdy, především proto, že ta bezstarostnost se mi místy zdá být poněkud chtěnou. Přiznávám, že mi nepřijde nic až tak zajímavého například na hořící stodole a teorie o "mnišském zápachu" mi připadají nekonečně naivní. Co mě ale dostává pořád znova, to je kromě skvělé hudby a takového toho základního svobodného pocitu bezstarostné jízdy mírně zvlněnou letní krajinou, který by se nejlépe vešel do prvních cca deseti minut, je samotný závěr filmu (který mimochodem dost souvisí s onou scénou, v níž "naši tři cestovatelé" skončí v poli). Bezstarostnost má občas ke smrti až nebezpečně blízko... Jen tak na okraj poznamenávám, že v případě Jízdy je spojler možná užitečná věc, protože pak člověk jinak vnímá i tu předchozí bezstarostnost... Samozřejmě bez ohledu na místy poněkud lutový, i když vcelku nikoli hloupý scénář, je nutné zmínit především výbornou kameru F. A. Brabce a velmi přirozeně působící herecké výkony. Škoda takových věcí, jako je noční hovor v hotelu, při němž byl dialog doplněn až později a "hovoří" tudíž hlavy na záběru zjevně mlčící... Ještě malou poznámku k celkové charakteristice filmu: V době jeho natočení se tvrdilo, že jej Svěrák natočil především kvůli propagaci nové desky kapely Buty. Nevím co je na tom pravdy, ale jisté je, že až po Jízdě se deska "Ppoommaalluu" stala hitem a Buty všeobecně známou kapelou. Obecně je Jízda rozhodně nejzajímavější český nízkonákladový celovečerák za hodně dlouhou dobu... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: kinej, Subjektiv (30.01.2012)

Takto příjemně odvázaný nezávislý film bych od mladého Svěráka (kdybych tedy trochu nevěděl o pozadí filmu předem) nečekal a dneska bych se už patrně ani nedočkal. Dlouhá léta jsem se této Jízdě vyhýbal jako pro mě tematicky méně zajímavému filmu, teď mám však pocit, že jsem ji spatřil v pravou chvíli, kdy mě v nejedné scéně přímo ulahodila krásně vystiženou letní náladou včetně nejednoho poetického záběru. A zároveň si mě získala i svou spontánní uvolněností, dýchající z letních radovánek na cestách autem bez papírů, stejně tak z výkonů ústřední herecké trojice, obzvlášť mladičká Aňa Geislerová mě tu svou přirozeností a nekonečnými rozmary velice bavila. Samotný příběh je velice prostý, ale coby komedie nabízí dostatečné množství atraktivních a humorných scén, lehká amorálnost spíše ve mě zvyšovala napětí, než aby mi mi vadila. V posledních minutách od scény s postelí se pak Jízda začíná měnit na drama a pro mě nečekaný trpký závěr mě silně uzemnil. K celkovému fajn zážitek určitě musím přičíst i velmi zdařilou originální hudbu Radka Pastrňáka se skupinou Buty (z níž mě vedle mně už dvou dříve známých písní hodně chytl zejména „Sedlák“). [85%] (18.08.2023)

Naprosto boží feel-good wannabe freestyle hippie buddy-komedie stylizovaná do béčkovýho pseudo-artově-observačního letního road-movie, který hledá krásu [ať už v rámci kamarádství, letní bezstarostnosti a bezčasí, nebo českýho post-revolučního mámvpičismu] v obyčejnosti a v jejich různorodých nuancích – a v tom tkví největší kouzlo filmu Jízda. Dokonalá Svěrákovina s neméně dokonalým devadesátkovým soundtrackem [Buty rules!] a svéráznou poetikou... přitom taková blbost, co? 9 kabrioletů z 10. (14.02.2024)

"Mám tu libový francouzský značky." Nikdy mě nikdo neobvinil z toho, že mám dobrodružnou povahu, ale po prvním kontaktu s Jízdou jsem měl myšlenky jen na to, jak si s kamarádem zpojízdníme kabriolet nejistýho původu, osadíme jej francouzskými espézetkami (nejlépe 995 JZD 75) a vyrazíme třeba na sever nebo na jih. To je jedno. Nikdy k tomu nedošlo, ale určitě by mě hodně bavilo nahánět auto po louce, kutálet se v duši z kopce, kochat se Temelínem, užívat si s praštěnou stopařkou a poslouchat přitom Buty ve vrcholný formě. Pro mě se tady zkrátka zrodil kult, kterej na mě dýchne úžasnou atmosférou, kdykoli se k němu přiblížím na vzdálenost jedný dlouhý ruky. (14.02.2017)

Tenhle hodně jiný indie Svěrák se mi tentokrát do vkusu moc netrefil. Lowcost road-movie s homevideo lookem, která sice i s lowres obrazem dokáže kouzlit vcelku pěknou letní atmosféru, ale zároveň je to film, kde mě všechny ty nepříliš bystré a neustále nadržené postavy svým slizkým chováním a cringe dialogy občas fakt děsně iritovaly. Divoké a notně buranské devadesátky z toho vyloženě sálají. (24.07.2023)