Obecná škola

"Obecná škola" je prvý celovečerný kinofilm Jana Svěráka. Natočil ho v roku 1991. Do hlavných úloh obsadil svojho otca Zdeňka Svěráka a nedávno zosnulého Jana Třísku. Jan Svěrák vo veku dvadsať šesť rokov dokázal v postkomunistickom československu natočiť perfektnú komediálnu drámu, za ktorú by sa nemusel hanbiť ani žiadny ostrieľaný režisér zpoza veľkej mláky. Aj keď boj o Oscara za najlepší cudzojazyčný film tento snímok nakonec nevyhral, Jan Svěrák ním dal jasne najavo, že sa zaradí medzi absolutnú špičku českých režisérov. **** (03.10.2017)

Jeden z najlepsich filmov od Sverakovych. Perfektny vykon podal Jan Triska v podani prisneho ucitela, ale aj Zdenek Sverak alebo Rudolf Hrusinsky. Oblubena scena, na ktoru nezabudnem: bicykel bez blatnikov a nasraty Sverak :-)... 20.10.2008 _______ Jan Tříska - (Igor Hnízdo) +++ Zdeněk Svěrák - (Souček) +++ Libuše Šafránková - (Součková) +++ Rudolf Hrušínský st. - (ředitel) +++ Irena Pavlásková - (Tramvajáková) +++ Ondřej Vetchý - (Tramvaják) +++ Eva Holubová - (Čejková) +++ Rudolf Hrušínský mladší - (Čejka) +++ Boleslav Polívka - (Plíha) +++ Jiří Menzel - (Lékař) +++ Karel Kachyňa - (inspektor) +++ Vedúci produkcie: Jaromír Lukáš +++ (23.09.2006)

Třetí republika, období mezi nacistickou okupací a únorovým pučem, je velkou uměleckou výzvou a šancí zároveň. Z dosavadní tvorby se toho dochovalo minimum - v podstatě některé filmy končících čtyřicátých let a pak ideologické krváky komunistické éry či kontroverzní televizní seriály typu LET PŘELOMU. Skutečná atmosféra, hřejivost iluzí i nadějí té doby, zůstávala mimo pozornost. Je velkou zásluhou Svěrákových, že z příběhu své rodinné ságy dokázali doslova vypreparovat právě onu atmosféru, která tolik připomíná památný rok osmašedesátý. Jde tedy o příběh let čtyřicátých - a nikoliv padesátých, jak tu také někdo napsal - a to o děj z rané fáze té doby, v níž jsou trvalou součástí dětského světa živé vzpomínky na poslední dny německé okupace (tábor na Bohdalci, neklame-li mne paměť) a také na nástup rychle obměňovaných nových učitelů do postupně se obrozujícího školství znovuvzkříšené republiky. OBECNÁ ŠKOLA svou jedinečnost ovšem nezakládá na kronikářském pojetí této doby. Přetavené vzpomínky Svěráka staršího jsou vlastně srovnáním dvou mužských typů - exhibicionistického svůdníka a sukničkáře Hnízda (současně ovšem skvělého bohem nadaného pedagoga) a navenek nenápadného, na první pohled až přihlouple naivního a ústupného Svěrákova otce a režisérova děda. Tato mužná verze BABIČKY Boženy Němcové postupně krok za krokem v lyricky pojatém ději filmu usvědčuje domnělého hrdinu ze lži a skrývané zbabělosti, zatímco nenápadný pozitivní tatínek se neustále posouvá vpřed - až do role Svěrákovy životní inspirace, jíž se tento skvělý herec a nápaditý slovesný tvůrce nikdy nezpronevěřil (titulní postava VRATNÝCH LAHVÍ je se světem ŠKOLY až geneticky propojena). Libuše Šafránková, jedna z nejnadanějších českých hereček střední generace, se tehdy postupně přehrávala z dívčích a princezních rolí do divadelního světa žen střední generace. Její jímavá maminka, která - byť na okamžik - podlehne svodům Hnízdovy papírové svůdnosti, je stejně lidsky bohatou a krásnou osobností jako její manžel. Zhlédnout OBECNOU ŠKOLU tak znamená nejen důvěrně poznat naivně ušlechtilou část života Třetí republiky, ale i pochopit tajemnou laboratoř něžného svěrákovského mužství. Toho mužství, jehož slovy bez přestání již páté desetiletí prochvívá jinošský van stříbrného větru měsíce nad řekou, která zvoní do nočního ticha hukotem svého splavu. Mužství, bez něhož by život nejen ženský, ale vůbec lidský byl o tolik chudší a šedší. (02.12.2008)

Již klasický film se spoustou typicky Svěrákovských humorně - laskavých hlášek, které uvádím místo komentáře: "Ponechejte ho v chlapecké třídě." ... "Slovan jsem a Slovan budu! - Až jindy Lakatoši." ... "Opakuji: Neolizujte železné zábradlí!" ... "Je-li ruka nastřelena, tak v žádném případě." Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=Mp0Lt9-Oz1Y (25.11.2011)

Milá komedie to rozhodně je, ale čekal bych to propracovanější v oblasti scénáře, který mě svou naivitou až zarážel. Herci hrají vzorově, ale ty dětští byli lepší než dospělí, z nichž nejvíc vynikal Jan Tříska. Svěrákova režie nebyla rušivá a dokázala jít tam, kam se scénář nedokázal vypravit, uměla být v mnoha případech opravdovější, ale vázána na slabší scénář si to vždy napůl cesty rozmyslela. A tak je divák nejednou svědkem dosti nepravděpodobných situací a rovněž jistá nedotaženost panuje i u postavy učitele Igora Hnízda, která zřejmě měla působit mírně rozporuplně, ale nestalo se tak. Dospělé charaktery jsou zde vůbec nahozeny dost nahrubo a na rozdíl od těch dětských jim chybí větší ukotvení v ději. Film tak poměrně ztrácí na síle a jeho scenáristická propracovanost je slabší, a proto daleko lépe funguje jako ta úsměvná a milá komedie, která ale klidně mohla mít větší myšlenkový rozměr. 60% (24.11.2009)